Na lesních cestách v Beskydech vědci poprvé měřili, jak rychle odteče při přívalovém dešti voda do údolí. Pro účely pokusu obarvili vodu na modro potravinářským barvivem.
Většině obcí výstavba nevadí, naopak chtějí těžit z cestovního ruchu. Ochranáři ale namítají: „Cestovní ruch je založený na krásné přírodě. A ta je krásná, protože není celá zastavěná domy.“
Letos se počet návštěvníků hor promítl taky na tržbách za ubytování. Padesátiprocentní vytíženost hlásí vedoucí chaty Šumná. „Tím, že je finanční nejistota, tak lidé tolik neutrácejí,“ hodnotí.
CHKO Beskydy patří díky výskytu velkých šelem mezi evropsky významné lokality. Nejlepší podmínky má v horách severovýchodní Moravy vlk, poměrně dobré podmínky rys a nejméně příznivé medvěd.
Jedovatý jehličnan byl kdysi v horách rozšířený, později téměř zcela vymizel. Jeho návrat do beskydských lesů bude znamenat větší pestrost. „Nevíme, co všechno se bude hodit,“ říká ochranář Bajer.
Vlci teď budou podle odborníka na velké šelmy Michala Bojdy z Hnutí Duha postupně obsazovat další příhodné biotopy a volná teritoria v oblasti Beskyd, Javorníků a dalších navazujících pohořích.
Skřivanů polních každoročně ubývá. Ornitologové je v současnosti sčítají v Beskydech, aby věděli, jak je začít efektivně chránit. Na klesající populaci má vliv intenzivní zemědělství a výstavba.
Na území česko-slovenského pomezí se v poslední době pohybovala pravděpodobně tříčlenná smečka vlků. Samci a samici se nyní podařilo přivést na svět sedm vlčat.
Zooložka Dana Bartošová hovořila v Radiožurnálu například o tom, zda se medvěd na Zlínsku bude dál přibližovat k lidem a kdy a kam se uloží k zimnímu spánku.