Kosovský prezident Hashim Thaçi v televizním projevu k národu popřel, že by se dopustil válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během bojů kosovských povstalců proti Srbsku.
Zvláštní tribunál pro Kosovo byl po mnoha odkladech a silném nátlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Soudí bývalé velitele z Kosovské osvobozenecké armády.
Tribunál se ohradil proti „nepřijatelnému pokusu o vměšování do vlády zákona“. Tribunál americké sankce označil za nejnovější krok v řadě bezprecedentních útoků na nezávislý soud.
Konflikt v Dárfúru začal v roce 2003. Proti sobě tehdy stáli vládní vojáci a povstalci hlavně z nearabské komunity obyvatelstva, které si stěžovalo na vládní útlak.
Zvláštní vyšetřovací tým byl zřízen členy OPCW v roce 2018 s cílem identifikovat pachatele nelegálních útoků. Dosud OPCW mohla pouze sdělit, zda se stal chemický útok, nikoliv však, kdo jej spáchal.
Vedoucí konzulárního oddělení ambasády Svilen Iliev vybíral zvláštní poplatek za poskytování konzulární služby. Podle 24časa.bg by neoprávněně vybrané poplatky měly být postupně vráceny.
Jukos byl svého času největší soukromou ropnou společností v Rusku s tržní hodnotou až 40 miliard dolarů. Hlavním vlastníkem byl oligarcha a oponent Kremlu Michail Chodorkovskij.
Bašíra po měsících protestů svrhla loni v dubnu armáda. Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu na něj vydali zatykač a obvinili ho z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Nizozemská policie zatím neobjevila žádné známky teroristického motivu u muže, který je podezřelý, že v pátek v centru Haagu pobodal tři teenagery. Motiv útoku se nadále vyšetřuje.
Experti během operace identifikovali přes 26 000 případů obsahu na podporu Islámského státu a tyto materiály předali devíti poskytovatelům internetových služeb, kteří dostali za úkol je zablokovat.
Soud nicméně rozhodl ve prospěch vlády, podle níž by prvotní verdikt poškodil nizozemskou zahraniční politiku a mezinárodní spolupráci. Zdůvodnění rozhodnutí bude zveřejněno příští měsíc.
Soudce Hans Vetter v pondělí rozhodl, že zatímco ženy se do vlasti vrátit nemusejí, v případě dětí a jejich repatriace musí stát učinit vše, co je v jeho silách.
Jedná se již o jeho druhou rezignaci z pozice šéfa kabinetu. Poprvé podal demisi v roce 2005, kdy byl obviněn haagským tribunálem za válečné zločiny. Soud ho tehdy osvobodil pro nedostatek důkazů.
Celkový počet obětí srebrenického masakru, který Mezinárodní soudní dvůr OSN označil za genocidu, se dodnes jen odhaduje, nejčastěji se hovoří o 8000 mrtvých.
Za typický příklad krátkodobějších akcí podporovaných oddělením považuje Groot protesty, které se konaly v roce 2016 v reakci na verdikt mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu.
Stálý rozhodčí soud začal tento týden projednávat žalobu na Moskvu. Ukrajině vadí, že Rusko postavilo most přes mezinárodní úžinu a obtěžuje lodě mířící do ukrajinských přístavů.
„Soudci se rozhodli, že vyšetřování situace v Afghánistánu by v tomto stadiu nesloužilo zájmům spravedlnosti, a proto žádost zamítají,“ uvedl v prohlášení soud.
Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić svým odvoláním u mezinárodního tribunálu v Haagu dosáhnul pouze zpřísnění původního rozsudku z roku 2016.
Radovan Karadžić byl obžalován z válečných zločinů a genocidy v Bosně v první polovině 90. let. Agendu původního soudu převzal justiční orgán nazvaný Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály.
Cílem bohoslužby bylo ochránit arménskou rodinu, které hrozila deportace. Protest skončil v reakci na rozhodnutí vlády, jež dovolí v zemi zůstat stovkám mladých lidí, kteří přišli nelegálně jako děti.
Jens Stoltenberg ruský postup označil za očividnou snahu podrývat mezinárodní právo. To, že dvě členské země aliance takový útok zmařily, dokládá podle něj rostoucí schopnost úspěšně se bránit.
Beachvolejbalistky Kristýna Kolocová s Michalou Kvapilovou moc touží po obhajobě druhého místa na mistrovství Evropy, první den prošly i za vydatné podpory z hlediště bez ztráty setu.
Chorvatsko dokázalo hodně, ale teď v něm sílí populismus a odklání se od reforem, varuje ve velkém rozhovoru pro Český rozhlas Plus chorvatský exprezident Ivo Josipović.