Lidé budou mít možnost hlasovat z auta na zvláštních stanovištích či do speciálních přenosných schránek a při pořízení nového auta budou moct rezervovat předem na úřadech registrační značky.
Samotné vyšetření trvá 90 vteřin, během kterých člověk mluví, přesněji plní hlasové úlohy – například rychlé opakování slabik nebo se snaží o dlouhou samohlásku „a“ s co nejmenším zakolísáním hlasu.
ČD Cargo pomáhá s převozem surovin z Ukrajiny, píše deník E15. Mf Dnes zase upozorňuje, že se Česko potýká s největším nárůstem planých neštovic za deset let. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
Loni lékaři evidovali skoro 1300 nemocí z povolání. Do budoucna by k nim podle odborníků měly přibýt i některé typy rakoviny, které prokazatelně vznikají v důsledku noční práce a práce na směny.
Vědci se snaží veřejnost uklidnit, že vše budou podnikat s nejvyšší opatrností a bezpečností. Některé viry navíc podle nich ani není možné z laboratorních podmínek přenést na člověka.
Epidemiolog vidí jako velký problém do budoucna rostoucí odolnost bakterií na současná antibiotika. „Ta se nadužívají a výsledkem je, že se v klinické praxi už nedají použít.“
Vůbec nejčastější nemocí, která zabíjí, je tuberkulóza. I tomuto problému Afrika čelí. Problémem Afričanů je ale také rakovina, říká virolog Amado Alpha Sall.
„Odhadujeme, že počet nakažených virem zika na Kubě v roce 2017 byl podobný počtům v zemích s podobným počtem obyvatel za rok 2016,“ uvádí autoři výzkumu z americké Yaleovy univerzity.
Podle Michala Trojánka z Katedry infekčních nemocí Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví je 20 až 50 procent antibiotik v nemocnicích je v současné době předepsáno špatně.
V roce 1990 zemřelo v chudých zemích na nemoci, jako je cukrovka nebo rakovina 25 procent lidí z celkového počtu mrtvých. V roce 2040 by tento podíl měl dosahovat 80 procent.
Následkem bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči léčbě antibiotiky, zemře v Evropě každý rok asi 33 000 lidí. Vyplývá to z nejnovější zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.
„Nevšímejte si nás!“ žadoní démoni, do nichž ilustrátorka Toy_Box spolu s Lékaři bez hranic promítla pětici opomíjených nemocí. Díky netradiční výstavě můžete nebezpečí těchto nákaz oslabit.
V Praze bylo letos už 48 případů spalniček, nejvíc ze všech krajů v Česku. Z toho 22 nemocných jsou děti, nejčastěji dvouleté. Zatím nejde o epidemii, informovala hygienická stanice hlavního města.
Nejen britská média přinášejí nové zprávy o zdravotní kondici slavné klonované ovce Dolly. Té bylo šest a půl roku, když v roce 2003 uhynula. Většina ovcí přitom žije jednou tak dlouho.
Devět milionů lidí zemřelo v roce 2015 v důsledku znečištění životního prostředí - a z toho šest a půl milionu na nemoci, které souvisejí se špatným ovzduším.
V roce 2050 by v Česku mohlo trpět demencí až 380 tisíc lidí. Avšak léčba, která by dokázala onemocnění zcela vyléčit, zatím neexistuje. Problém je i to, že u řady lidí se demence odhalí příliš pozdě.
Kvůli válce, hladu, nemocem a chudobě je v Jemenu v ohrožení života přibližně 462 000 dětí. Od začátku konfliktu v roce 2014 jde o nárůst o 200 procent. S odvoláním na Dětský fond OSN (UNICEF) o tom informovala agentura DPA.
Nutit chodit zaměstnance příliš časně do práce, představuje hrozbu nejen pro produktivitu práce, ale i pro jejich náladu a duševní zdraví, tvrdí vědci. Podle nich by bylo prospěšnější, aby se lidé déle vyspali a vstávali v klidu. Platí to i pro děti, píše italský deník La Republica.
Stále víc Čechů trpí chronickými nemocemi. Největší nárůst je pacientů s cukrovkou, ale i se srdečními a cévními chorobami. Ukazují to dlouhodobé zdravotnické statistiky. Přitom u 80 procent nemocných by se problémy vůbec nemusely objevit, kdyby lidé dodržovali zdravější životní styl. Upozorňují na to lékaři, kteří se v Praze sešli na mezinárodním zdravotnickém kongresu.