Praha/Bratislava||Marie Bastlová, dbr|Zprávy ze světa|Dvacet minut Radiožurnálu
Jak chce nově zvolená slovenská prezidentka Zuzana Čaputová naplnit velká očekávání, která Slováci do jejího zvolení vložili? A jak se těší na první prezidentskou návštěvu České republiky?
Korejský ústavní soud odvolal z funkce prezidentku Pak Kun-hje. Definitivně tak potvrdil rozhodnutí parlamentu o prezidentčině impeachmentu kvůli jejímu podílu na korupčním skandálu. Vše nasvědčuje tomu, že brala úplatky od velkých firem prostřednictvím speciálně vytvořených fondů. Pak Kun-hje se stala první demokraticky zvolenou prezidentkou Jižní Koreje, která musí z úřadu odejít.
Policie zadržela v severodánském městě Aalborg dceru dlouholeté důvěrnice sesazené jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje. Po té pátraly jihokorejské úřady v souvislosti s korupčním skandálem její matky.
Jihokorejské státní zastupitelství obvinilo důvěrnici prezidentky Pak Kun-hje. Podezřívají ji, že zneužívala vztahu s hlavou státu k vlastnímu obohacení. Prokuratura rovněž oznámila, že existuje podezření, že prezidentka je spolupachatelkou. Podle agentur toto vyjádření může znásobit tlak na prezidentčino odstoupení. Kvůli skandálu kolem Čche Son-sil v sobotu už počtvrté demonstrovaly v metropoli Soulu proti Pak Kun-hje tisíce Jihokorejců.
Jihokorejská prokuratura chce vyslechnout prezidentku Pak Kun-hje v souvislosti s jejím politickým skandálem, kvůli kterému vyšly v sobotu do ulic Soulu statisíce. Podle tamní agentury Jonhap se vyšetřovatelé snaží zjistit, jestli prezidentka pod vlivem své blízké přítelkyně Čche Son-sil nutila šéfy velkých firem k finančním darům pro neziskové nadace.
Při jednom z největších protestních průvodů za poslední roky v sobotu protestovali lidé v jihokorejském Soulu proti prezidentce Pak Kun-hje. Podle policie se sešlo kolem 40 tisíc demonstrantů, podle organizátorů jich bylo 200 tisíc.
Brazílie má novou hlavu státu – a to bez voleb. Zemi povede dosavadní úřadující prezident Michel Temer, který byl od roku 2011 viceprezidentem. Brazilský senát totiž rozhodl o sesazení Dilmy Rousseffové z nejvyšší funkce. Rozhodnutí bylo přijato nejen zpěvem a oslavami. Jestli protesty radikálních příznivců Strany pracujících Dilmy Rousseffové nepřerostou v masovější demonstrace, bude záležet na příštích krocích nové vlády Michela Temera.
Brazilský Senát schválil hlasování o definitivním sesazení prezidentky Dilmy Rousseffové. Na konci měsíce by se tak mohlo rozhodnout o definitivním sesazení prezidentky, která musela dočasně odstoupit v květnu. Pokud Senát sesazení Rousseffové schválí, prezidentem zůstane Michel Temer, který funkci získal dočasně z pozice viceprezidenta.
Prezidentská kampaň Hillary Clintonové získala významného spojence. Bývalou šéfku americké diplomacie podpořil na mítinku v Severní Karolíně Barack Obama. Stávající šéf Bílého domu Clintonovou označil za svou nejlepší možnou nástupkyni. V projevu narážel i na aktivitu republikánského kandidáta Donalda Trumpa na sociální síti Twitter.
Tchaj-wan chce vést vstřícný dialog s Čínou, zároveň ale bude střežit suverenitu a území ostrova. Ve svém inauguračním projevu to prohlásila nová tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, vůbec první žena zastávající nejvyšší post této ostrovní země. Peking ale stále považuje Tchaj-wan za svou odtrženeckou provincii.
Brazilský senát schválil dočasné odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové. Vyslovilo se pro to 55 senátorů. Místo Rousseffové teď bude půl roku vládnout viceprezident Michel Temer. Během této doby musí o dalším osudu Rousseffové rozhodnout soud. Opozice ji viní z manipulace se státním rozpočtem, kterou se měla snažit maskovat zhoršující finanční stav země.
Brazilský senát bude hlasovat o odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové. Pokud schválí prostou většinou pokračování takzvaného impeachmentu, Rousseffová dočasně opustí úřad a senátoři budou mít 180 dní na projednání jejích údajných přečinů. Vláda se ještě na poslední chvíli snaží celý proces zastavit.
Šéf brazilské sněmovny Waldir Maranhão odvolal své včerejší rozhodnutí, kterým zrušil dubnové hlasování o sesazení prezidentky. Ve středu bude o osudu Dilmy Rousseffové rozhodovat senát.
Úřadující předseda dolní komory brazilského parlamentu Waldir Maranhao dnes zrušil rozhodnutí poslanců o odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové. Vyhověl tak žádosti generálního prokurátora, který podle místní tiskové agentury Agencia Brasil žádal opakování hlasování v dolní komoře kvůli procedurálním chybám. Již ve středu měli přitom o sesazení prezidentky hlasovat senátoři.
Brazilský senát začal projednávat sesazení prezidentky Dilmy Rousseffové po víkendovém schválení impeachmentu poslanci. Rousseffová stále tvrdí, že není vinna tím, z čeho ji žalují. Pořád také mluví o převratu či puči, který proti ní plánují někteří protivníci a bývalí spojenci. Odmítá také, že by za špatný ekonomický výkon a recesi někdejšího jihoamerického tygra mohla jen ona nebo její vláda.
Do brazilského hlavního města se sjeli příznivci a odpůrci prezidentky Dilmy Rousseffové. Poslanci totiž budou hlasovat o jejím odvolání. Obviňují ji mimo jiné z korupce. Její zastánci ale volají po stabilitě a poukazují na to, že země čelí hospodářské krizi, má problémy s virem zika a už za 110 dní začnou olympijské hry.
Brazilští poslanci debatují před zítřejším hlasováním o odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové. Podle průzkumů brazilských médií přitom nejspíš příznivci impeachmentu získají mezi poslanci potřebné dvě třetiny a proces bude pokračovat v senátu. Rouseffová své odvolání odmítá a nazývá ho spiknutím a převratem.
Brazilský parlament udělal další krok k odvolání prezidentky. Pro takzvaný impeachment hlasovalo 38 členů 65hlavého zvláštního výboru sněmovny. Jeho rozhodnutí není závazné, ale může před víkendovým hlasováním celé Sněmovny změnit poměr hlasů v neprospěch prezidentky Dilmy Rousseffové.
Madeleine Albrightovou a Henryho Kissingera nespojuje jen to, že byli ministry zahraničí Spojených států. Oba mají také za sebou minulost uprchlíků, kterým se podařilo prosadit v nové zemi a zapsat se do učebnic dějepisu. Podobný je i životní příběh bývalé lotyšské prezidentky Vairy Vikeové-Freibergové, úspěšné vědkyně za oceánem, která nakonec přivedla svou původní vlast do Evropské unie a NATO.
Brazilský parlament sestavuje komisi, která rozhodne o odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové v takzvaném procesu impeachmentu. Federální účetní tribunál bude zároveň zítra rozhodovat o tom, zda prezidentka porušila rozpočtová pravidla. Oba případy spolu souvisí. A brazilský Nejvyšší volební soud zároveň v těchto týdnech rozhoduje o možném odvolání prezidentky i viceprezidenta Michela Temera kvůli údajným volebním podvodům.
Jižní Amerika a brazilská vládní Strana pracujících slaví První máj jako Svátek práce. Levicová prezidentka Dilma Rousseffová ale dnes poprvé nepromluví ke svému lidu. Její poradci prohlásili, že pracující osloví prostřednictvím sociálních sítí.
Exekutorskou komoru povede ode dneška nová prezidentka. Pavla Fučíková nahradí v čele organizace Davida Koncze, kterému vyprší tříleté funkční období. Komora se podle Fučíkové pokusí zvrátit, aby kárná pravomoc nad exekutory přešla na ministerstvo spravedlnosti.
Argentinský soud definitivně zamítl obvinění, že se prezidentka snažila mařit vyšetřování teroristického útoku. Cristinu Fernándezovou chtěli obžalovat prokurátoři, kteří převzali vyšetřování od zemřelého kolegy Alberta Nismana. Dva ze tří soudců odvolacího soudu ale odmítli, aby se případem justice dál zabývala.
Občanské skupiny v Brazílii svolávají na dnešek protivládní demonstrace. Mají se konat ve 200 městech. V těch největších si organizátoři slibují účast sta tisíc lidí. Část z nich bude požadovat odvolání prezidentky Dilmy Roousseffové kvůli korupčnímu skandálu ropné firmy Petrobras.
Argentinská prezidentka nebude čelit žalobě kvůli tomu, že údajně mařila vyšetřování teroristického útoku. Soudce odmítl zahájit řízení navrhované prokurátorem Albertem Nismanem. Ten zemřel v polovině ledna za dosud nevyjasněných okolností.
Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová by mohla čelit soudnímu procesu kvůli údajnému pokusu očistit strůjce teroristického útoku. Nástupce zavražděného prokurátora Alberta Nismana požádal vyšetřujícího soudce o zahájení řízení proti hlavě státu.
Brazilská policie vyslýchala kvůli korupční kauze firmy Petrobras pokladníka vládní Strany pracujících. Po výslechu ho propustila. Podle vyjádření bývalého manažera ropného koncernu získala strana současné prezidentky z úplatků celkem 200 milionů dolarů, což je v přepočtu přes 4,5 miliardy korun.
Argentinský prokurátor Alberto Nisman, nalezený před dvěma a půl týdny mrtvý, podle všeho zvažoval zatčení prezidentky Cristiny Fernándezové. Návrh zatykače se našel v prokurátorově bytě při vyšetřování jeho záhadné smrti. Stále se přitom neví, jestli spáchal sebevraždu, nebo ho někdo zastřelil.