„Když ten druh už delší dobu, po mnoho a mnoho generací, je zvyklý na rušení člověkem, tak se dá předpokládat, že se přizpůsobí tomu velice specifickému prostředí, kterým města jsou,“ říká ornitolog.
Další rostlinou, kterou v národním parku botanici brzy očekávají, je ditrichie smradlavá nebo také oman smradlavý či poetičtěji omanka vonná. Rostlina je původem z jižní Evropy a severu Afriky.
Lidé se k plánované těžbě můžou vyjádřit do 24. listopadu. Připomínky přijímá středočeské hejtmanství, které následně rozhodne o dalším postupu a ppřípadném procesu EIA.
„Na dálniční svah přijde šest kilo vřesu a kilo druhově bohaté směsi, aby to sloužilo pro biodiverzitu, pro opylovače. Obsahuje například kopretiny, smolničky či chrastavce,“ říká Kamila Vítovcová.
Stromy ve zkumavkách jsou malé, ale geneticky naprosto totožné s těmi, které rostou běžně v sadech. V laboratořích žijí ve věčném jaru a čekají na chvíli, kdy se z baňky přestěhují zpátky do země.
Lokalita Na Skřivánku poblíž Šimanova na Jihlavsku patří už přes rok Českému svazu ochránců přírody. Letos na jaře se mu podařilo vykoupit i další pozemky.
V okolí Újezdu u Brna vznikla nová naučná stezka. Na šesti a půl kilometrech se návštěvníci seznámí s místní přírodou i historií města. Zájem o podobné lokální stezky roste po celé republice.
V záchranné stanici na vlčiště chtějí přestavět areál, který teď obývají divočáci. Navržené jsou celkem tři speciální výběhy, centrální manipulační plocha a přepažovací kotce pro krmení nebo uspávání.
Odborníci prosí návštěvníky pláže v Santa Cruz, aby se ke zvířatům zbytečně nepřibližovali a místo pořizování roztomilých fotek raději v případě problému informovali odpovědné osoby.
Invazní rostliny, které vytlačují z přírody jiné druhy rostlin, chtějí v milovické rezervaci ničit i trvalejším způsobem, například laserem nebo elektrickým výbojem.
Měkotovi našli opuštěné místo v krajině, kterému postupně vdechují nový život. Začali ve stanu, pak s dětmi v maringotce, teď jsou v malém slaměném domku bez připojení k inženýrským sítím.
„Lidé si můžou vyzkoušet změřit klády i stojící stromy nebo na trenažeru ovládat harvestor. Taky se dozvědí zajímavosti o dřevostavbách,“ popisuje program mluvčí Lesů ČR.
Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění ukázal, že s kvalitou životního prostředí v Česku je spokojeno 79 procent respondentů. Lidé si více cení úrovně životního prostředí v místě svého bydliště.
Soustavu patnácti tůní hloubí od tohoto týdne dělníci v Písečné na Jesenicku. Biologové chtějí s jejich pomocí nejen udržet vodu v krajině, ale také podpořit život chráněné žáby kuňky žlutobřiché.
Začala obnova Lobkovicko – Jiřické tůně v Neratovicích na Mělnicku. Speciální sací bagry těží z jejího dna usazené nánosy, hlavně bahno. To odstraní ze všech částí takzvaného Starého Labe.
Těžbu vltavínů jako jeden z důvodů pro rozšíření dobývacího prostoru Viktor Weis nijak nerozporuje. Zároveň ale upozorňuje, že z nich mají prospěch i obyvatelé Ločenic.
Správa Krkonošského národního parku odkoupila od investora za víc než šest milionů korun rozsáhlé pozemky na loukách na východním okraji obce, které jsou domovem vzácných rostlin a živočichů.
„Smyslem rozšíření Skalního potoka bylo zařadit do rezervace převážně staré pralesovité porosty s bukem, jedlí, javory nebo jilmy,“ přibližuje Miroslav Havira.
„Napoví nám to, jak se ta oblast vyvíjí a také, jakým způsobem funguje péče o krajinu prostřednictvím velkých kopytníků," říká zakladatel ochranářské organizace Česká krajina Dalibor Dostál.
V jámě hnědouhelného lomu Československé armády na Mostecku se v posledních letech vyvinuly stepi, mokřady nebo lesostepi, které hostí řadu vzácných druhů.
V úterý už se teplota v rámci území vyrovná. Na západě a severozápadě Čech se paradoxně oproti aktuálním teplotám lehce oteplí, na Moravě a ve Slezsku naopak ochladí o více než 10 stupňů Celsia.
Nová trasa vede podél železniční trati, což zajišťuje příznivý sklon i nejkratší možné spojení mezi centrem České Kamenice a dolním Kamenickým Šenovem.
„Dostávají se pytle na sběr odpadu, jsou připraveny rukavice a je připravena dezinfekce, aby si po skončení akce mohli umýt ruce a vydezinfikovat,“ vysvětluje organizátor akce Martin Kapr.
Tajfuny, zemětřesení a nově i intenzivní déšť. Výčet přírodních hazardů by mohl být delší. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus a iROZHLAS o tom mluví ředitel Japonské meteorologické agentury Nomura.