Výzkum se nyní soustředí hlavně na dvě lokality, kde se mýval dlouho vyskytuje. „V posledních letech ale registrujeme významné šíření mývala i severním směrem," řekl výzkumník.
Místo hlučných a těžkopádných těžebních strojů se v dole Československé armády u Mostu pohybuje tichým, ladným krokem vysoká zvěř a v dříve kalných jezerech hnízdí překvapivě velké množství ptáků.
Otravně bzučí a přenášejí některé z nejhorších nemocí, které lidstvo zná. Komáři. Kdybychom je mohli vyhubit, udělali bychom to? Podle vědců už to není jen hypotetická otázka.
Co je to decoupling? Je levnější planetu zachránit, nebo zničit? A jak velký problém představuje tzv. fast fashion? V pořadu Host Lucie Výborné odpovídá popularizátor ekologie Petr Daniš.
Meteorologové jako způsob, jak se vyhnout přisátí klíštěte, doporučili repelent a světlé a hladké oblečení, protože klíšťata jsou na světlých látkách lépe vidět a po hladkém povrchu snáze sklouznou.
Akce s názvem Motýlí půlhodinka se mohou zúčastnit jednotlivci i rodiny, školy a skupiny. Stačí si vybrat jedno místo, pozorovat motýly po dobu půl hodiny a záznamy zaslat přes online formulář.
Původně se soutěska měla turistům poprvé po třech letech otevřít v pátek 23. května. To už ale neplatí a nový termín opětovného zprovoznění plavby lodiček starostka zatím nechce ani odhadovat.
Podle mluvčího správy národního parku Tomáše Salova plánují letos správci parku také vykácet dalších 10 000 metrů krychlových dřeva – i na těchto místech nahradí souše nové sazenice.
Výzvu slovenskému ministrovi životního prostředí Tomáši Tarabovi zaslali vědci z Česka, Polska, Maďarska, Španělska nebo Řecka. Taraba zpochybnil jejich odbornost a dopis označil za akci opozice.
Lev berberský, kterého chová Safari Park Dvůr Králové, už z volné přírody zcela vymizel. V minulosti obývala tato největší africká šelma pustinného severní Afriku.
Podle ornitologa Zdeňka Vermouzka se zpěv ptactva odvíjí od hluku a teploty v okolí. Města jsou pro ptactvo úplně nové prostředí, a jen omezené množství druhů takovou změnu zvládne.
„Děti, které se učí venku a chodí tam často, vnímají, že to je jejich místo, kde se cítí dobře, a v budoucnu ho chtějí mnohem spíš chránit,“ říká Justina Danišová, autorka iniciativy Učíme venku.
Pěstitelé doufají, že jim čmeláci pomohou s letošní úrodou. Opylovat totiž zvládnou i při nižších teplotách a nahrazují tak roli včel, které jarní zimy nesnáší dobře.
Olomouc při zásahu proti larvám komárů spolupracuje s odborníky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ti nainstalovali v lužních lesích čidla, která časují aplikaci přípravku proti hmyzu.
Chladný vítr dorazil ze sousedního Mongolska a způsobil pokles teplot o více než 12 stupňů Celsia. Větrné počasí začalo již v pátek a má pokračovat celý víkend.
„Normální vlk se člověka bojí a utíká před ním. Když ho potkáte, tak to je většinou v situaci, že vlka překvapíte,“ říká zoolog Václav Pavel z Chráněné krajinné oblasti Orlické hory.
„Myslím, že je strašně důležité, aby se člověk naučil být sám se sebou. Skoro každý den, je to rituál, si dám víno a třídím si myšlenky. Vjemy si mají sednout, věci se mají dožívat,“ popisuje Háma.
„Lidé stále nosí mláďata, zajíčky i srnčata, s tím, že jsou chudáci samotní a nikdo se o ně nestará. Není to tak. Samice k nim chodí několikrát denně nakrmit, očistit a vzdaluje se,“ zdůrazňuje Skála.
„Jsme v období, kdy by měli být v klidovém režimu. Je reálná obava, že léto může být mimořádně špatné z pohledu útoků této šelmy na lidi,“ řekl k opatřením premiér Fico.
Dalšími faktory, které přispívají k vymírání vrubounů, jsou pesticidy či odlesňování místní krajiny. Vruboun přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému.
Chovatelé dobytka u hranic se Slovenskem se zavřeli do dobrovolné izolace. Obávají se rozšíření nákazy slintavkou a kulhavkou ze Slovenska. Někteří ale svá zvířata nemají kam schovat.