„V současné době máme pocit, že je nadbytek potravin, protože samoobsluhy jsou plné a jídlo je dnes nejlacinější za mnoho století,“ říká geolog Václav Cílek.
Podle listu Der Spiegel se poprvé ukázalo, že představitelé Frontexu vědí o nelegální praxi řecké pohraniční stráže a na zatlačování uprchlíků se částečně podílejí.
Ersin Tatar má podporu Ankary a přiklání se k řešení kyperské otázky prostřednictvím dvou států. Akinci naopak prosazuje znovusjednocení ostrova ve východním Středomoří.
O regionu východního Středomoří jedná pravidelně NATO a věnovali se mu i politici na posledním unijním summitu. Hrozba války a ohrožení zájmů mnoha stran jsou každodenní realita.
Nedělní první kolo voleb dopadlo v podstatě remízou. Stávající prezident Mustafa Akinci a stávající premiér Osin Tatar získali po přibližně 30 procentech hlasů a utkají se v druhém kole za týden.
61letý Afghánec se nakazil v táboře Malakasa. Poté, co se jeho stav zhoršil, byl převezen do nemocnice v Athénách, kde nemoci podlehl. Na tábor se nyní vztahují karanténní opatření.
Požár v přeplněné Morii před dvěma týdny připravil o střechu nad hlavou 12 000 lidí. Deset členských zemí Evropské unie se zavázalo, že přijme 400 nezletilých migrantů bez doprovodu dospělých.
„Moria byla peklo a armáda už chystá peklo nové. Lidé se tam ale bojí jít a ptají se, jak se dostanou ven, pokud tam vypukne požár,“ popisuje polská novinářka, která se v úterý vrátila z Lesbu.
Praha||Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová, Ondřej Franta|Zprávy z domova|Vinohradská 12
Brusel se tento týden chystá zveřejnit návrh nové migrační politiky. Debatu oživil požár v řeckém uprchlickém táboře Moria proslulém otřesnými podmínkami. Jak účinně pomoci migrantům a ulevit Řecku?
Medikán, tedy středomořský hurikán, v pátek vyvracel stromy a způsobil výpadky proudu na Jónských ostrovech a západním Peloponésu. V sobotu déšť nad centrálními částmi Řecka zaplavil ulice a domy.
Někteří z migrantů se podle řeckých představitelů k přesunu na nové místo staví neochotně, protože doufali, že budou moci ostrov opustit, píše agentura Reuters.
Stěhování do nového tábora, který vznikl za přispění Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, probíhá jen velice pomalu, protože všichni nově příchozí musejí absolvovat test na koronavirus.
Většinu ze 400 nezletilých migrantů, které chtějí země z Morie převézt, přijmou Německo a Francie. Každá z těchto zemí by měla poskytnout útočiště 100 až 150 migrantům.
Mezi migranty posedávajícími pod olivovníky je také Afghánka s ani ne měsíční holčičkou, popisuje BBC. I ona strávila noc spolu s rodinou pod širým nebem, nikdo jim prý nepřinesl jídlo ani vodu.
Tábor zachvátily plameny v noci na středu a podle ministra pro migraci Notise Mitarakise požár založili sami obyvatelé kvůli karanténním požadavkům. Tábor byl domovem více než 12 000 lidí.
Příčina požáru dosud nebyla objasněna. Podle určitých zpráv požár založili sami běženci, kteří následně bránili v jeho hašení. Stejného názoru je i řecký ministr pro migraci.
Egypt má přebytek elektřiny. Za možné zákazníky považuje země „hladové po elektřině“ na severu Afriky. Do Evropy by pak mohl dodávat prostřednictvím podmořského kabelu na Kypr a do Řecka.
Turecko mezi Krétou a Kyprem provádí průzkum nalezišť ropy a zemního plynu, což Řecko považuje za narušení své suverenity. Ankara porušení mezinárodního práva popírá.
Napětí mezi Aténami a Ankarou se v posledních týdnech snažila zmírnit mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová či německý ministr zahraničí Heiko Maas.
„Škody způsobené včerejším ohně byly ty nejmenší, co mohly být,“ uvedla řecká ministryně kultury, podle které žádná z hlavních památek ani místní muzeum neutrpěly škody.
Na návrat dětí do školních lavic tento měsíc apeloval i generální tajemník OSN a organizace UNICEF, podle níž nejméně třetina dětí neměla při uzavření škol za pandemie možnost distanční výuky.
Ve východním Středomoří v posledních týdnech narůstá napětí kvůli sporu Řecka a Turecka o průzkum těžby ropy a zemního plynu. Řecko považuje průzkumy za narušení suverenity.
Maguire byl zadržen minulý týden poté, co se dostal do konfliktu s jinými turisty. Poté podle obvinění nejprve slovně a nakonec i fyzicky napadl také zasahující policisty.
„Nevím, co muselo mezi Řeckem a Tureckem nastat, aby situace eskalovala do bodu otevřeného vojenského střetu,“ říká analytička Karolína Lahučká z Asociace pro mezinárodní otázky.