Pronásledování Rohingů v Barmě je dobře organizované a systematické. Vyplývá to ze závěrů expertů OSN, kteří v Bangladéši vyslýchali uprchlíky z Barmy.
Spojené státy zvažují uvalení sankcí na Barmu kvůli jejímu přístupu k menšinovému etniku Rohingů. Podle agentury Reuters to oznámilo americké ministerstvo zahraničí.
Do Barmy by se podle tamní vlády mohli vrátit někteří z půl milionu Rohingů. Barma se na návratu příslušníků tamní muslimské menšiny dohodla s agenturou OSN pro uprchlíky.
Někdejší vysoce postavená představitelka OSN v Barmě se údajně snažila umlčet pracovníky, kteří chtěli varovat před násilím na Rohinzích. Vyplývá to z informací, které zveřejnila britská BBC.
Uprchlí Rohingové žijí v lesích i na polích, chybí jim jídlo i pitná voda a lékaři se obávají epidemie cholery. V uprchlickém táboře Balukalí natáčel David Jakš.
Nejméně devět mrtvých a desítku zraněných si vyžádala v Bangladéši nehoda kamionu s humanitární pomocí Červeného kříže, určenou pro Rohingy uprchlé z Barmy.
Indická vláda chce deportovat Rohingy, jichž v Indii žije téměř 40 000 a kteří přicházejí v důsledku etnického násilí v Barmě. Vláda tvrdí, že představují riziko pro národní bezpečnost.
V uprchlických táborech už není místo, takže lidé spí doslova na každém volném kousku země. Chybí jídlo, voda i lékařská péče, roste kriminalita. Máme velké obavy, líčí koordinátor Lékařů bez hranic.
Na 370 000 vzrostl počet Rohingů, kteří od 25. srpna uprchli před násilím z Barmy do Bangladéše. O krizi kolem barmské muslimské menšiny v Barmě bude ve středu jednat Rada bezpečnosti OSN.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva obvinil Barmu z etnických čistek, které páchá na muslimské menšině Rohingů. Brutální postup barmské armády vyhnal za hranice už čtvrt milionu Rohingů.
Již více než 360 000 lidí z celého světa podepsalo petici požadující odebrání Nobelovy ceny za mír někdejší barmské disidentce a nynější vůdkyni vlády Do Aun Schan Su Ťij.
Barma v posledních třech dnech pokládá na části hranice s Bangladéšem miny. V noci na středu o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované bangladéšské vládní činitele.
V Moskvě, Čečensku a Tatarstánu protestují ruští muslimové proti údajné genocidě muslimské menšiny v Barmě. Do čela protestů se postavil kontroverzní čečenský vůdce Ramzan Kadyrov.
V Barmě bylo v minulých dnech vypáleno 2600 domů v oblasti, obývané především muslimskou komunitou Rohingů. Oznámila to barmská vláda, která žhářství připsala muslimským povstalcům.
Nejméně 400 lidí zemřelo při potyčkách na severozápadě Barmy, uvedla armáda. Násilí mezi většinovými obyvateli země a Rohingskou menšinou opět vypuklo zhruba před týdnem, když začaly střety s policií.
Víc než 27 tisíc barmských muslimů uprchlo v posledním týdnu do Bangladéše. Dalších 20 tisíc uvízlo na hranicích. V Rakhinském státu, kde Rohingové žijí, pokračují střety mezi rebely a vládou.
Barmská vláda poprvé oficiálně přiznala, že se její armáda dopouští násilí na národnostní menšině Rohingů. Konflikt se táhne už několik desetiletí a zemřely při něm tisíce lidí.
Jedenáct nositelů Nobelovy ceny míru poslalo otevřený dopis Organizaci spojených národů. V něm si stěžují na násilí páchané barmskými úřady na menšinovém muslimském etniku Rohingů. Žádají OSN, aby krutosti v zemi ukončila. Obviňují také z laxnosti faktickou vůdkyni Barmy a nositelku Nobelovy ceny míru Do Aun Schan Su Ťij.
Vraždy, znásilňování žen, vypalování a plenění domů. Tak popisují situaci v Rakhinském státě na severozápadě Barmy humanitární pracovníci a Rohingové, kteří před násilím prchají do sousedního Bangladéše. Barmskou vládu spolu s lidskoprávními aktivisty obviňují ze snah o etnickou čistku v zemi, zatímco vojenské jednotky srovnávají oblast se zemí. Barma to ale odmítá.
Barma dnes na regionálním summitu v thajské metropoli Bangkoku slíbila, že se bude podílet na rozsáhlém plánu, který má odstranit příčiny uprchlické krize v jihovýchodní Asii. Součástí plánu je i „plné respektování lidských práv“ migrantů, informovala pořadatelská země.
