Rumunsko

Rumunsko v textech na iROZHLASU

3:01

|Aneta Vojtěchová, David Šťáhlavský |Zprávy ze světa

Evropští socialisté odsuzují deportaci Romů

Francii dnes opustilo 283 rumunských Romů. Francie přiznala, že od začátku letošního roku už vrátila zpět do země původu 8313 Romů. Loni jich bylo necelých 10 tisíc. Evropská unie se svou reakci dlouho váhala. Nakonec nařídila prověření situace ve Francii eurokomisařka Redingová a ozvaly se také některé frakce poslanců Evropského parlamentu.

2:22

|Jan Pokorný, Aneta Vojtěchová |Zprávy ze světa

Rumuni varují před rasismem a xenofobií

Další dvě letadla s Romy na palubě dnes odletěla z Paříže a Lyonu. Jde o další skupinu nelegálních přistěhovalců, kterou vracejí francouzské úřady do její domoviny. A to právě v den, kdy v Paříži skončila francouzsko-rumunská jednání o situaci Romů. Napětí mezi Bukureští a Paříži prý ale není. Shodují se na tom politici obou států, kteří v Paříži jednali. Rumuni ale varují před rasismem a xenofobií.

3:35

|Pavel Polák, Lukáš Vincourek |Zprávy ze světa

Rumunsko hledá cestu z krize, životní úroveň klesá

Rumunsko je hodně zadlužená země. Aby dostala půjčku od Mezinárodního měnového fondu, musela se tamější vláda zavázat k přísným úsporným opatřením. A proto šetří, kde se dá. Rumuni se pochopitelně zlobí. V proškrtaném rozpočtu už totiž není dost peněz na platy a sociální dávky.

|Jan Pokorný, Lukáš Vincourek |Zprávy ze světa

Francie a Rumunsko projednají repatriaci Romů

Francie a Rumunsko hledá řešení problému s Romy. Zatímco Francie zpřísňuje bezpečnostní politiku vůči imigrantům, do Rumunska přicházejí Romové, kteří tam žít nechtějí. Francouzský ministr vnitra chce proto Rumunům navrhnout některé kroky, které by pomohly řešit problém romských komunit.

3:50

|Pavel Polák |Zprávy ze světa

Moldavané žijí na hranici s Unií. Lepší budoucnost ale na dosah nemají

Moldavané žijí v nejchudším státě v Evropě. V republice, která byla kdysi částí Sovětského svazu, není práce. A tak mnoho Moldavanů ji odchází hledat do zahraničí, zpravidla načerno. Existuje také legální způsob: většina Moldavanů má rumunské kořeny a tudíž nárok na rumunské občanství. S rumunským pasem by jim na cestě do Evropy nikdo nebránil. Jenže i tahle cesta za lepší budoucností má překážky.

4:11

|Lenka Buriánková, Tomáš Pavlíček, Alice Kottová |Ekonomika

MMF rozhodne o záchranném úvěru pro Rumunsko

Představitelé Mezinárodního měnového fondu (MMF) budou dnes diskutovat o záchranném úvěru v celkové hodnotě dvaceti miliard eur pro Rumunsko. Schůzka v Bukurešti se měla konat už v pondělí, ale situaci zkomplikoval rumunský ústavní soud, který na konci minulého týdne prohlásil vládou plánované seškrtání důchodů o patnáct procent za protiústavní.

MMF má rozhodovat o další půjčce Rumunsku

|Václav Sochor, Václav Rojík |Ekonomika

Mezinárodní měnový fond má dnes rozhodovat o tom, zda uvolní další peníze z celkem dvacetimiliardové půjčky, kterou přislíbil Rumunsku. Pokud tak skutečně učiní, žádná eura zřejmě do Bukurešti nakonec nepošle.

5:31

|Martin Hromádka, Jan Bumba |Ekonomika

Rumuni protestovali proti úsporám vlády, zpochybnil je i soud

Další dvě země, které musí kvůli ekonomickým potížím sáhnout k výrazným úsporám státních výdajů, zasáhly stávky a protesty. V Itálii se pokusily levicové odbory uspořádat generální stávku, ale podle vládních úředníků se k ní připojila jen necelá dvě procenta zaměstnanců. Napjatější situace byla dnes v hlavním městě Rumunska.

|Jaromír Janev |Zprávy ze světa

Bulharsko a Rumunsko možná propojí most

Premiéři Bulharska a Rumunska budou na dnešním summitu jednat o výstavbě dlouho odkládaného mostu přes Dunaj mezi městy Vidin a Calafat na východě obou zemí. Most mezi městy Calafat a Vidin by měl přispět k lepší podunajské spolupráci obou zemí a k vytváření podmínek pro začlenění obou států do Schengenského prostoru Evropské unie.

|Jaromír Janev |Zprávy ze světa

Rumunská opozice má nového vůdce

Do čela rumunské sociální demokracie, která je největší opoziční stranou, byl zvolen sedmatřicetiletý právník Victor Pontu. Z více než šestnácti set volitelů na stranickém sjezdu zvítězil s převahou sedmdesáti pěti hlasů. Vystřídal tak Mirceau Geoanu, který stál v čele strany pět let.