Velvyslanci členských zemí EU potvrdili dohodu o konečné podobě pravidel ochrany těch, kdo v rámci nějaké organizace či přímo úřadům oznámí nesrovnalosti, jako jsou zpronevěry či jiné trestné činy.
Novináři v Británii by za získání dokumentů považovaných za státní tajemství mohli jít nově až na 14 let do vězení. Navrhují to právníci londýnské vlády, kteří chtějí přísněji postihnout i takzvané whistleblowery. Nové návrhy se setkaly s odporem jak médií, tak řady nevládních organizací.
Ochrana lidí, kteří upozorní na korupci, by se měla zlepšit. Vláda souhlasila s tím, aby současné zákony – například zákoník práce nebo služební zákon – výslovně zakázaly postihovat takzvané whistleblowery. Vláda také opět odmítla kvóty pro ženy na volebních kandidátkách.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš chce více chránit oznamovatele korupce. Ještě tento týden dá poslancům vlastní návrh zákona o takzvaném whistleblowingu. Má chránit lidi, kteří se odhodlají nahlásit korupci, proti šikaně nebo neoprávněné výpovědi. Také ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD chce představit svůj návrh, tentokrát vládě.
Whistlebloweři jsou ve Spojených státech a Velké Británii stále častějším jevem. Tito lidé riskují vlastní kariéru i svobodu, aby upozornili na nepravosti, které se dějí na jejich pracovišti. Mezi nejznámější z nich patří Edward Snowden, vojín Manning nebo v Česku Libor Michálek.
Slovensko má ambiciózní plán, jak bojovat proti korupci. Stát chce přijmout speciální zákon, který by chránil lidi, kteří úplatkářství nahlásí. V minulosti byli totiž mnozí za svou odvahu potrestáni svými zaměstnavateli.
Libor Michálek, Ondřej Závodský a Jan Kubice oznámili nekalosti, které se děly na jejich pracovišti. Stali se tak whistleblowery. Tito oznamovatelé nezákonného jednání to ale v České republice nemají jednoduché, protože zatím neexistuje samostatný zákon na jejich ochranu. Vláda ho chce připravit ještě v tomto volebním období.
