Autor

Aleš Stuchlý

Jsem ročník:
1981

Na Radiu Wave zastávám práci? 
Ten, který práská kníry a cvaká Čelistmi.

Předtím jsem stihnul?
Redaktorování v Literárních novinách a časopisu Týden. Spoluzaložení a práci v čtrnáctideníku A2, psaní pro Respekt, magazín His Voice nebo revue Labyrint. Studia na katedře Filmové vědy FF UK. Vedle Radia Wave žiju a rodím děti i pro festivaly Stimul, Be2Can a pro časopis Cinepur.

Nejraději poslouchám?
Zaklínajícího Screamin' Jay Hawkinse. Zaklínajícího svého syna Šimona. Boards of Canada a Paavoharju. Knife a Spoon. Vladimíra Menšíka a jeho alter ego Karla Veselého. Abrazivní samomluvu Dana Nekonečného. Rodinku!

Za nejlepší koncerty posledních let považuji? 
Opulentní hip-popovou operu Kanye Westa pod širým nebem v polském Krakově a koncert novodobé šamanky Fever Ray v původně sakrálních prostorách klubu Babel ve švédském Malmö. Letos (2015) mě omráčil sonický nálet klasiků Autechre a nezařaditelná performance venezuelského vizionáře Arcy na rakouském Donaufestu.

Mé nejoblíbenější filmy jsou?
Jarmuschův Mrtvý muž a Ghost Dog - Cesta samuraje. Werckmeisterovy harmonie Bély Tarra. Odvrácená strana Měsíce Roberta Lepage. Zločiny a poklesky Woodyho Allena. Post tenebras lux Carlose Reygadase. Bílé dlaně Szabolcse Hajdu. Syn bratrů Dardenneových. Kód neznámý Michaela Hanekeho. Cokoli od taiwanského krále tzv. slow cinema Tsai Ming-lianga. Letos zatím vede Saulův syn László Nemese.

Jestli čtu, tak většinou
László Krasznahorkaie a Juliana Barnese. Karla Hynka, Jana Kohouta a Vratislava Effenbergera. Daniila Charmse. Knihy ze Severu (Kari Hotakainen, Rosa Liksom, Erlend Loe, Peter Hoeg, Jon Fosse, Sjón). Jidiše kop. Občas takhle po ránu, čtu si súry z Koránu.

Když mám volný čas, tak ho trávím?
Sběrem plodnic a vybíráním pláství. Rád sem tam posnídám znělec.

K jídlu a pití si nejraději dopřávám?
Tatarák a jeho vepřového berlínského bratra Hackepetera. Dršťkovou. Bramborák. Všechno s vyšším obsahem selenu. Pivo z Chýně.

Co bych chtěl sdělit světu?
Člověk, hluchý vůči tichu, rozezná už jen zvuky autonehod.

RSS autora

Články autora

3:27

|Aleš Stuchlý |Film

Severský filmový podzim

Severský filmový klub je občanské sdružení lidí, které spojuje zájem o severské filmy. Jejich snaha o popularizaci tamní kinematografie je pak obvykle korunována festivalem s lakonickým názvem Severský filmový podzim. Ten letos proběhne v pražském kině Atlas a brněnském kině Art od neděle 14. do středy 17. listopadu.

2:27

|Aleš Stuchlý |Film

Přežít život… a nový Švankmajerův film

Do našich kin vstoupil nový snímek legendárního českého surrealisty a filmaře Jana Švankmajera s výmluvným názvem Přežít svůj život. Dílo, které mělo premiéru na prestižním benátském festivalu, u nás zatím provázejí reakce podobně chladné jako film sám. K těm kritičtějším se řadí i recenze našeho filmového redaktora Aleše Stuchlého.

8:36

|Aleš Stuchlý |Film

A. Weerasethakul: Důležitá je i imaginace publika

Festival v Cannes, nejvýznamnější filmová přehlídka na světě, měla letos poměrně nečekaného vítěze: Zlatou palmu si odnesl film Strýček Búnmí thajského výtvarníka a režiséra Apichatponga Weerasethakula. Nedávno jsme vám přinesli recenzi tohoto snímku od našeho redaktora Aleše Stuchlého, který pro vás tentokrát připravil exkluzivní rozhovor s tímto pozoruhodným a velmi neokázalým tvůrcem.

2:33

|Aleš Stuchlý |Hudba

Smích stínů od Avey Tare

Nazývat desku Davida Portnera debutem je tak trochu zavádějící: Avey Tare mnohem spíš osobitě pokračuje v díle, započatém a rozvíjeném jeho domovskou kapelou Animal Collective. Jeho malá vodní hudba na albu Down There je plná táhlých spodních proudů a křivolakých meandrů.

3:40

|Aleš Stuchlý |Hudba

Salem: Zásvětní symfonie nebo nudný pastiš?

Když jsem o téhle kapele psal skoro před dvěma lety poprvé, zaskočená blogosféra chrlila veselé definice typu „jako když Phil Collins pojídá mezkalin a dělá soundtrack k osmdesátkovému gore-pornu". Záhadné chicagské trio Salem už tehdy dělalo hudbu, pro kterou je třeba razit jediný termín: sick. Chorobné, strašidelné elektro, v němž se mísily prvky gotiky, zvuku kapel typu Cocteau Twins a jakési novodobé apokalyptičnosti vzbudilo na EPčkách Yes, I Smoke Crack či Water velká očekávání věcí příštích.

|Aleš Stuchlý |Hudba

The Wedding Present

Britští The Wedding Present jsou příkladem kapely, která od chytře vystavěného popu zamířila k poněkud rozšířenějšímu zvuku; a také od velké slávy do relativního (a bohužel zaslouženého) ústraní. Její bohatá historie míří až do poloviny 80. let, kdy začala sklízet své první úspěchy.

3:11

|Aleš Stuchlý |Hudba

Tricky se (zase) vrací: Mixed race, mixed feelings

Dvaačtyřicetiletý muzikant a příležitostný herec Adrian Thaws alias Tricky je pro spoustu fanoušků stále modlou. Někdejší trip-hopový věrozvěst, bristolská ikona 90. let, však prochází v první dekádě nového milénia poněkud problematickým vývojem: od alb Blowback (2001) a Vulnerable (2003) přes comebackovou desku Knowle West Boy (2008) až po aktuální Mixed Race jako by se astmatický zpěvák věnoval spíš disciplínám, ve kterých nikdy příliš nevynikal.

2:58

|Aleš Stuchlý |Film

Strýček Búnmí: spiritualita a všednost v těsném objetí

Festival v Cannes, nejvýznamnější filmová přehlídka na světě, měla letos velmi nečekaného vítěze: Zlatou palmu si odnesl film Strýček Búnmí thajského výtvarníka Apichtponga Weerasethakula. Více o tomto tajuplném díle, které tak nadchlo předsedu canneské poroty Tima Burtona, vám ve své recenzi řekne náš hudební a filmový redaktor Aleš Stuchlý.

5:51

|Aleš Stuchlý |Film

Das Filmfest: nové jméno, nová místa

Ve středu 6. října ovládne plátna pražských kin Lucerna a Evald to nejlepší z aktuální filmové produkce Německa, Rakouska a Švýcarska. Pátý ročník přehlídky německy mluvených filmů Das Filmfest se uskuteční v Praze od 6. do 10. října; následně se přehlídka přesune do kina Art v Brně, kde setrvá od 11. do 15. října.

4:29

|Aleš Stuchlý |Výtvarné umění

Dny severu: severská kultura obohatí říjnovou Prahu

Skutečnost, že severská kultura patří v Evropě k nejpestřejším a nejvyspělejším, lze popírat jen stěží. Pražské Dny severu, jež budou v našem hlavním městě probíhat od 4. do 15. října, se proto stanou událostí nejen pro fanoušky Skandinávie. Festival, který ve spolupráci s mnoha partnery připravil Skandinávský dům, je koncipován tak, aby žádná ze severských zemí nezůstala opominuta.

|Aleš Stuchlý |Film

Zklamání sezóny: Bibliotheque Pascal aneb otrava filmem

Čtyři roky starý snímek maďarského režiséra Szabolcse Hajdua Bílé dlaně patří bezpochyby k nejvýraznějším titulům současné evropské kinematografie. Civilní epizodické drama, inspirované životním osudem režisérova bratra-kdysi úspěšného sportovce, potvrdilo již dříve tušené: tenhle talentovaný tvůrce rád točí o věcech, které dobře zná.

2:16

|Aleš Stuchlý |Hudba

Maximum Balloon: poněkud nedofouklý pop

Jméno David Sitek se během posledních tří let stalo pojmem: vyhledávaný producent a kytarista brooklynských TV on The Radio vypiplal desky takových jmen jako jsou Yeah Yeah Yeahs, Telepathe, Liars nebo Scarlett Johansson i remixy Becka či Nine Inch Nails. Renesanční člověk, mezi jehož profesionální aktivity patří i fotografie a malířství, teď vydává eponymní album svého sólového projektu Maximum Balloon.

4:50

|Aleš Stuchlý |Hudba

Roxy po rekonstrukci: Komerce nebo underground?

Jak jste už asi všimli, pražský klub Roxy prošel přes léto poměrně výraznou proměnou. Přes léto byl klub zavřený, půlka se vybourala, část se postavila znova, část se přestavěla - celkově by měl mít po rekonstrukci tak trochu jinou image.

|Aleš Stuchlý |Hudba

Andrew Bird vydává instrumentální album

Výrazní písničkáři současnosti, jako jsou Andrew Bird nám svou hudbou poskytují možnost úniku, a zároveň se sami sebezáchovně ukrývají před dotěrným světem ve srubech, odlehlých chatách a na dalších obtížně dostupných místech.

3:23

|Aleš Stuchlý |Hudba

Nekonečný návrat Oneohtrix Point Never

Život ubíhá v paradoxech: to je fakt, s nímž se člověk smiřuje odpradávna. Nicméně svět hudby tohle teologické moudro naplňuje v poslední dekádě častěji, než bychom čekali. Dalším příkladem může být tvorba brooklynského vizionáře Daniela Lopatina, který své dosud nejsilnější album Returnal vydává pod jazyk lámající přezdívkou Oneohtrix Point Never, jež odkazuje k soft-rockové rozhlasové stanici v jeho rodném Bostonu

2:29

|Aleš Stuchlý |Hudba

The Cesarians: anarchistický rock a vír Výmaru!

Co by se stalo, kdyby se rock 'n' roll nezrodil v padesátých letech na americkém jihu, ale ve výmarském Německu třicátých let? Podobné otázky si kladou především britští novináři, kteří ve skupině The Cesarians ucítili potenciální senzaci tamní indie scény.

3:02

|Aleš Stuchlý |Hudba

Eponymní novinka Interpol: sám sobě policajtem

První dvě alba temných newyorských indie-rockerů Interpol jsou dodnes zjevením: uhrančivé mollové melodie a staccatové rytmy, epické refrény, suverénní zacházení se stavbou písně; kaskády emotivních rifů, bicí jak ze vzdálené nepřátelské planety.