Bezpečnost, nebo soukromí, přou se zastánci a odpůrci pouličních kamer
Kamery snímají pohyb na ulici, lidé na ně narážejí v zaměstnání, v bytových domech i v obchodech. Kamer v České republice rok od roku přibývá, těch bezpečnostních jsou desítky tisíc. Navíc se vylepšuje i samotná technologie snímání. Revolucí jsou síťové kamery, které se obejdou bez kabelů a mají vysokou rozlišovací schopnost.
„Tady se třeba můžete podívat, jak jdou moje děti do školy, nebo jak se manželka vrací domů a takové věci. Tady jdu pro noviny. To je příklad toho, jak můžete tyto kamery využívat,“ popisuje vynálezce síťové kamery Martin Gren.
Tento Švéd snímá dění i ve vlastním domě. Na tabletu ze záznamu ukazuje třeba to, jak opouští dům a míří na letiště směr Praha. Podle něj je bezpečí důležitější než soukromí.
„Mohu vás ujistit, že k většině těchto kamer nemá policie přístup a 99 procent záznamů z ulic není nikdy shlédnuto. A mimochodem večer, když jsem se procházel Starým Městem, jsem si všiml, že Praha je jedno z nejbezpečnějších míst, které jsem navštívil,“ říká Gren.
Jiný názor má právník sdružení Iuridicum remedium Jan Vobořil. Pode něj bezpečnost s kamerami úplně nesouvisí.
„Nemyslím, že by se nějak výrazně měnila bezpečnost s tím, jak se instalují další a další kamery,“ říká Vobořil.
Kamery jako takové mu nevadí, ale o jejich umístění by se mělo podle něj víc přemýšlet.
„Jakým způsobem je nasměrujeme, co tím vůbec sledujeme, že je tam dáváme, jestli mají působit preventivně, nebo skutečně odhalovat pachatele kriminality. Říct si, že když pachatele odhalím, budu vědět, jak vypadají, ale budu je pak schopen vůbec ve městě dohledat? Tady se často setkáte s kamerami, které míří na úplně neuvěřitelná místa, třeba do zdi,“ popisuje pražské prostředí Vobořil.
Síťové kamery se podle Martina Grena díky jednoduché a rychlé instalaci dají používat třeba na stadiónech při rizikových zápasech nebo na automobilových závodech. V souvislosti s tím připomněl vynálezce nedávnou tragickou nehodu v Lopeníku, při které zemřely čtyři dívky.
„Kamery vám bohužel ukážou jen to, co se opravdu stalo. Nemyslím si, že by nehodě zabránily, pokud je ale správně ovládáte, můžete třeba vidět, že lidé se pohybují tam, kde nemají co pohledávat. V tu chvíli tam pošlete ochranku, která je pošle do bezpečí,“ říká Gren.
Digitální kamera dokáže zobrazit detaily. Třeba člověka přiblíží na tři kilometry nebo ukáže ruku kapsáře v kabelce oběti.
Právník z Iuridicum Remedium: Zákon je příliš obecný
Podle Jana Vobořila je v Česku největší problém v legislativě. „Zákon o ochraně osobních údajů, který tuto oblast reguluje, je velmi obecný, to znamená reguluje veškeré zpracování osobních údajů, tedy nejen kamery. A v řadě případů, kdy lidé instalují kamerový systém, a měla by se na něj ta pravidla uplatnit, tak oni si to nevyloží tak, jak by to mělo být,“ říká Vobořil.
Odpůrci kamer dávají přednost soukromí, zastánci zase bezpečí s tím, že je to jen o zvyku.
„Otázka je, jestli je to dobře nebo špatně. Podle mého názoru to povede k tomu, že se společnost bude unifikovat, nikdo už si nedovolí žádné výstřelky,“ myslí si Vobořil.
