Šéf BIS Koudelka vyhodil důstojníka, který neprošel detektorem lži. Do kauzy teď promluvil Ústavní soud
Bývalý důstojník Bezpečnostní informační služby usiloval o znovuzískání bezpečnostní prověrky. Přišel o ni kvůli vynášení informací, o jejím odebrání rozhodl ředitel kontrarozvědky Michal Koudelka. Příslušník poté musel službu opustit. Na počátku kauzy byl test na detektoru lži, jímž důstojník neprošel. Proti ztrátě prověrky se bránil až u Ústavního soudu, kde ale neuspěl. Redakce na základě získaných dokumentů popisuje podrobnosti.
Václav K. (protože jeho jméno není veřejně známé, redakce ho nebude uvádět celé) držel prověrku na nejvyšší stupeň „přísně tajné“. Díky tomu měl přístup k nejcitlivějším informacím o bezpečnosti státu. Jde o takové poznatky, při jejichž prozrazení by mohlo dojít k „bezprostřednímu ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti nebo demokratických základů České republiky“.
Generálská hvězda pro ‚Čuňase‘. Chystá se povýšení chartisty a bývalého příslušníka BIS Stárka
Číst článek
Důstojník byl jeden z nejzkušenějších příslušníků kontrarozvědky, sloužil v ní téměř třicet let. Naposledy plnil úkoly na vyšší pozici v analytické sekci služby, jež se zabývá vyhodnocením získaných informací. Ať už jde o poznatky shromážděné v terénu, nebo z otevřených zdrojů.
Ředitel BIS Michal Koudelka Václavu K. prověrku sebral. Ukázalo se, že důstojník je ve věci utajování informací nespolehlivý. Sdílel poznatky z vnitřního chodu služby s nepovolanou osobou. Odnětí osvědčení pro něj znamenalo konec ve službě. Důstojník proti tomu brojil žalobou, která se dostala až k Ústavnímu soudu. A ten ji odmítl.
Neopodstatněný návrh
„Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný. Stěžovatel v téměř nezměněné podobě uplatňuje argumentaci, kterou se již zabývaly správní soudy,“ shrnul závěry tribunálu senát soudce Tomáše Langáška, jenž případ definitivně uzavřel o prázdninách.
Václav K. nebyl jediný
Kauza Václava K. je obdobné povahy jako případ důstojníka z technické sekce BIS Martina Kropíka (jeho jméno veřejně padlo opakovaně, proto ho redakce uvádí). Kropík ze služby nuceně odešel kvůli opakovaným setkáním s bývalým členem vedení BIS Jiřím Romem, jak upozornilo Aktuálně.cz.
V době jejich styků Rom působil v prezidentské kanceláři v éře Miloše Zemana, který BIS a jejího ředitele Koudelku dlouhodobě slovně napadal. Kropík Romovi na schůzkách popisoval způsoby odhalění zpravodajské techniky BIS či její další zpravodajské metody.
Konec ve službě předznamenal pro Václava K. jeden červnový den roku 2022. Nadřízení ho tehdy vyzvali, aby podstoupil test na polygrafu, lidově řečeno detektoru lži. Potřebovali prověřit podezření, které na něj měli: že je z pohledu zákona o utajovaných informací ovlivnitelný. Tuto pochybnost výsledek testu potvrdil.
„Došlo k porušení zásadních povinností stanovených fyzické osobě, která má přístup k utajované informaci,“ znělo shrnutí v rozhodnutí o odebrání prověrky, které ředitel Koudelka podepsal v říjnu 2022. K odnětí osvědčení nevedly jen výsledky polygrafu, ale vlastní zpravodajské poznatky BIS o chování Václava K.
Podrobnosti důstojníkova provinění nelze vzhledem k povaze případu zjistit, ale z dostupných informací plyne, že Václav K. vynášel informace o vnitřních záležitostech kontrarozvědky bývalému kolegovi ze služby. BIS dotyčného přitom označila jako osobu, která „vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky“.
Nízká loajalita k BIS
„Jeho ochota porušovat zákonné povinnosti ve vztahu k ochraně utajovaných informací, ale rovněž ochota porušovat vnitřní předpisy a svévolný přístup k informacím, o nichž se dozvěděl během výkonu služby, svědčí o jeho slabém respektu vůči zákonným povinnostem a jeho nízké loajalitě vůči službě,“ rozvedla v řízení o prověrce svá zjištění o Václavovi K. BIS.
Důstojník na kontrarozvědku podal žalobu. Tvrdil, že mu BIS do detailů nesdělila, čím mlčenlivost porušil. Výsledek vyšetření na detektoru lži zase zpochybnil tím, že se v jedné chvíli dotklo pro něj delikátní záležitosti. Následný stres se pak prý podepsal na tom, že v klíčové chvíli vyhodnotil přístroj jeho odpověď jako nevěrohodnou.
„Zpráva BIS jednoznačně prokazuje, že ze strany žalobce docházelo při nakládání s utajovanými informacemi, k nimž měl z titulu své profese přístup, k porušování povinností,“ rozhodl však Městský soud v Praze loni v únoru rozsudkem, jenž má redakci k dispozici.
Ani jednu námitku Václava K. instance neuznala. Důstojník jednak nevysvětlil, čím pro něj byla otázka, která ho uvedla do stresu, tak důležitá. Dokonce ji nebyl schopný ani reprodukovat. Navíc mu soud vysvětlil, že BIS mu nemohla sdělit všechny podrobnosti k jeho případu. Odhalila by tím, jakým způsobem poznatky o jeho selhání získala.
První takový případ u Ústavního soudu
„Soud považuje závěr o bezpečnostním riziku u stěžovatele za opodstatněný. Obstojí i závěr, že přestal splňovat podmínku bezpečnostní spolehlivosti,“ rozhodl pak letos v lednu Nejvyšší správní soud, kam Václav K. podával kasační stížnost a jehož verdikt redakce prostudovala.
Koudelka bude mít jako první šéf BIS třetí generálskou hvězdu. Historické povýšení čeká i šéfa rozvědky
Číst článek
Důstojník nakonec hledal zastání u Ústavního soudu, ale tribunál jeho podnět o prázdninách odmítl. Vzkázal mu, že „podrobné a srozumitelné odůvodnění“ nižších instancí „zcela ignoruje“. Podle tribunálu tak není důvod, aby je „znovu parafrázoval a rekapituloval“. Navíc potvrdil, že Václav K., byť ne do detailu, ale rámcově věděl, co mu BIS klade za vinu, takže možnost účinné obrany měl.
Jak dnes už bývalý důstojník na svůj případ nahlíží, není jasné. Jeho advokát Michal Bielecki za svého klienta mluvit nechtěl. „S ohledem na advokátní povinnost mlčenlivosti vám nemohu sdělit jakékoliv informace,“ řekl redakci. Sama BIS své personální záležitosti dlouhodobě nekomentuje.
„Vybavuji si v tuto chvíli pouze případy staršího data týkající se neudělení, nikoliv odebrání prověrky,“ reagovala mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi na dotaz, zda se tribunál někdy kauzou odebrání osvědčení příslušníkovi BIS zabýval. Z rešerše redakce v databázi Ústavního soudu plyne, že šlo skutečně o první takový případ.
