Křížení lidí ve východní Asii
Předkové dnešních obyvatel východní Asie se zřejmě křížili s archaickými lidmi příbuznými sibiřským děnisovanům.
Anatomicky moderní lidé opustili Afriku někdy v době před 50 000 až 125 000 lety. Dosavadní studie naznačily, že během své cesty se dvakrát zkřížili s potomky dřívějších afrických emigrantů. První takovou událostí bylo křížení s neandrtálci, které dalo vzniknout současné mimoafrické populaci. Druhé se odehrálo v Oceánii, kde se moderní lidé zapletli s děnisovany. Tento lidský druh byl identifikován teprve loni na základě mitochondriální DNA z lidského malíčku starého asi 40 000 let, který byl objeven v Děnisově jeskyni na Sibiři.
Nová studie naznačuje, že ke křížení mezi děnisovany a moderními lidmi došlo také na na východoasijské pevnině. Vědci z Uppsalské univerzity porovnali jednonukleotidové variace v genomech současných lidských populací, děnisovanů a neandrtálců. Zjistili, že u dnešních obyvatel východní Asie se často vyskytuje „genetický podpis“ děnisovanů, který známe od původních populací Oceánie. U lidí z Evropy, Afriky, Ameriky a Střední Asie jej však nenajdeme. Vědci se proto domnívají, že křížení mezi moderními lidmi a děnisovany ve východní Asii proběhlo před 20 000 až 40 000 lety, ale mohlo k němu dojít i dříve. Linie vedoucí k modernímu člověku na jedné straně a k děnisovanům a neandrtálcům na druhé se přitom od sebe oddělily před 300 000 až 500 000 lety.
Zdroj: PNAS