To, že se můžeme napít mléka, asi nikomu moc zvláštní nepřijde. Pokud by ale to samé udělal některý z našich raných předků nebo kupříkladu neandrtálec, asi by se nestačil divit. Schopnost trávit mléčný cukr se totiž objevila až celkem nedávno a souvisela s rozvojem zemědělství.

18:52 4. září 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Mléko - ať už lidské či zvířecí - obsahuje sacharid laktózu, kterou dokáže hydrolyzovat enzym laktáza. Naprostá většina lidí na světě laktázu má jen v raném dětství, kdy jim enzym umožňuje strávit mateřské mléko. Mezi 2. a 5. rokem života gen pro laktázu přestává být aktivní a pokud se dospělý člověk napije mléka, může počítat s bolením břicha a průjmem. Pro některé lidské populace to ale neplatí.

Mezi tyto "vyvolené", kteří si laktázu vyrábějí od narození až do smrti, patří zejména Evropané. Jejich takzvaná laktázová perzistence je podmíněná drobnou genetickou změnou, která se uplatnila ve chvíli, kdy lidé pomalu přestávali být jen lovci a sběrači a své potravní zdroje obohatili chovem dobytka. Archeologické důkazy o dojení krav, ovcí a koz pocházející z dnešního Rumunska a Maďarska jsou staré 7900 až 7450 let. Anglie se může pochlubit nálezy starými 6100 let. Je ale více než pravděpodobné, že tyto národy mléko nepily - pouze jej využívali k výrobě lépe stravitelných jogurtů, másla a sýrů.

Římané vyráběli sýry z mléka ovcí a koz a hovězí dobytek jim sloužil spíš jako tažná zvířata. Naproti tomu Keltové a Germáni své krávy dojili a jejich mléko pili ve velkém množství. V současné době je nejvyšší výskyt laktázové perzistence mezi lidmi ze severní Evropy, zejména v Irsku a Skandinávii. Odborníci se proto domnívali, že bez obav z bolení břicha se lidé mohli poprvé napít mléka právě v těchto končinách.

Výsledky genetické studie, které zveřejnil časopis PLoS Computational Biology, ale hovoří jinak. Počítačové simulace ukázaly, že laktázová perzistence se poprvé objevila asi před 7500 let v oblasti Balkánu a střední Evropy, odkud se rychle šířila do dalších zemí. Tento scénář také vysvětluje, proč většina dnešních Evropanů nese stejnou variantu genu pro laktázu. Jejich předkové se "svezli" na populační expanzi, která propukla zanedlouho po vzniku tolerance mléka a jeho denní konzumace.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít