Ani vysokoškolský titul z technického oboru automaticky neznamená vysoký příjem. Zvlášť když se absolvent rozhodne po škole nenastoupit do firmy, ale pokračovat v bádání jako doktorand na univerzitě. Někteří studenti můžou bydlet u rodičů a doktorandský plat je pro ně příjemným přivýdělkem. Jiní ale musí se sedmi tisíci korunami měsíčně živit své vlastní rodiny a u toho se soustředit na náročný výzkum, jako třeba mladý vědec z Brna Ondřej Rubeš.

20:01 21. února 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Doktorand Ondřej Rubeš pracuje na vývoji generátoru, který dokáže přeměnit vibrace na elektřinu. V laboratořích Vysokého učení technického v Brně teď zkoumá, jak zvýšit množství takto vyrobené elektrické energie a umožnit tak například turistům při chůzi dobíjet GPS navigaci.

„Člověk si to může představit na pračce, kterou má každý doma. Když pračka odstřeďuje, tak se třepe. Když byste na ni umístili vibrační generátor, tak se bude třepat míň a o co míň se třepe, tak z ní produkujeme elektrickou energii. To uplatnění je třeba v letectví nebo železniční dopravě pro různé bezdrátové senzory,“ vysvětluje.

Rubeš studuje v prvním ročníku doktorského studia a jako doktorand si přijde na necelých deset tisíc korun měsíčně. Protože je pro něj věda práce na plný úvazek, je to i jeho jediný příjem. Z něj navíc živí manželku a dvouměsíční dcerku.

Město Brno se proto rozhodlo jeho a dalších devatenáct mladých vědců ocenit stipendiem, které mu měsíčně vylepší rozpočet zhruba o osm tisíc korun po dobu tří let.

„Doktorandi sami o sobě mají od univerzity třeba stipendium na úrovni osmi tisíc korun a to samo nestačí k nějaké normální existenci. Když si k tomu připočtou stipendium, které financuje město, tak se blížíme k nějakému čistému průměrnému příjmu. To je částka, za kterou se student může víc věnovat vědě a nemusí si shánět například různě brigády v restauracích,“ popisuje organizátor stipendijního programu Miloš Šifalda.

Ondřej Rubeš si je jistý, že kdyby ze školy odešel, najde si práci do tří týdnů a finančně si polepší několikanásobně. To je podle něj také důvod, proč mnoho jeho kolegů z vědy odchází.

„Buď do té firmy a utečou úplně, nebo mají nějaké projekty ve škole, ty je ale odtahují od té vědy a doktorát se protahuje třeba na osm let. Díky tomu, že já mám tohle stipendium, tak se můžu méně věnovat těm průmyslovým projektům a můžu se víc věnovat vědě, svému doktorátu,“ dodává Bureš.

Brno mezi stovku mladých vědců od roku 2010 rozdělilo prostřednictvím stipendií víc než 30 milionů korun.

Tereza Kadrnožková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít