Česko by díky nekonvenčním zdrojům mohlo těžit víc plynu
Těžba plynu v Česku by se díky nekonvenčním zdrojům mohla v budoucnu zvýšit. Nové technologie těžby a také rostoucí cena zemního plynu umožňují využít dosud nedostupná ložiska této suroviny.
Současná produkce zemního plynu na našem území, hlavně na jižní Moravě, pokrývá jen zhruba jedno až dvě procenta tuzemské spotřeby.
Země je tak zcela závislá na dovozu této suroviny z Ruska a severu Evropy. Česko ale může mít i nekonvenční zdroje plynu, které by v budoucnu mohly hrát větší roli.
Česko by díky nekonvenčním zdrojům mohlo těžit víc plynu. Podrobnosti zjišťoval redaktor Tomáš Medek
Jde hlavně o možná ložiska plynu v břidlicích a zásoby této suroviny získávané z uhelných slojí na severu Moravy.
Těžební firmy už žádají o licenci na průzkumné vrty na Valašsku, kde by mohla být ložiska plynu v břidličných vrstvách hluboko pod povrchem. Pokud dopadne průzkum dobře, mohlo by v budoucnu Česko pokryt malou část spotřeby plynu z vlastních zdrojů.
Sousední Polsko má podle odhadu amerického Úřadu pro energetické informace až pět bilionů metrů krychlových zemního plynu z břidlic. Jak vysvětluje Stanislav Benada, zakladatel Muzea naftového dobývání a geologie v Hodoníně, na Moravě jsou odhadované zásoby plynu daleko nižší:
„Číslo vychází z toho, že se zjistilo procento metanu, které může být v břidlicích, a pronásobilo se to objemem této geologické jednotky, která se nachází na polském území. Pokud bychom takto přistupovali k oblasti Moravy, tak se může ukázat, že tady je v podstatě jedna desetina rozsahu, který je v Polsku. Takže tento plyn v maximální míře může dosahovat nějakého půl bilionu metrů krychlových teoretického plynu, nikoliv plynu, který je možno vytěžit.“
Energetický expert Vladimír Štěpán z poradenské společnosti ENA ale upozorňuje, že těžbu plynu z břidlic provází dva hlavní problémy:
„První je vysoká cena, to znamená stále ještě výrazně vyšší, než je importní cena klasického zemního plynu, a potom i určité dopady na životní prostředí, kdy kyselinování v Evropě na tak malém území je daleko větší problém než v USA.“
Další zásoby skrývají uhelné doly
Vývoj nových technologií by mohl v dalších letech umožnit také významné zvýšení těžby plynu z uzavřených uhelných dolů na Ostravsku. Plyn získávaný z uhelných slojí zatím putuje jen k několika místním odběratelům, jako jsou Mittal Steel nebo ocelárny Nová Huť.
„Tam již více než před deseti lety vznikaly pokusy o těžbu plynu z uhelných slojí, které byly neúspěšné právě i z toho důvodu, že těžba nesplnila očekávání, pokud jde o objem vytěženého plynu. Nicméně mezitím se technologie vylepšila, a jestliže v USA je již tato těžba stabilní a dlouhodobě úspěšná i ekonomicky, tak i v této oblasti se dá očekávat do budoucna, že by zde mohl být příspěvek ve výši několika set milionů kubíků ročně,“ dodává Vladimír Štěpán.
Nejen kvůli plánovanému uzavření německých jaderných elektráren podle něj význam plynu jako zdroje energie postupně poroste.
