Čeští fotbalisté mohou povolání vykonávat jako živnostníci
Profesionální fotbalisté a další sportovci mohou své povolání vykonávat jako živnostníci. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud, který se zabýval případem bývalého fotbalisty pražské Sparty Jiřího Homoly. Ve většině zemí Evropy však hráči s kuby mají pracovněprávní vztahy.
Homola se soudil s finančním úřadem, který mu odmítl uznat náklady vynaložené na sportovní činnost. Nejvyšší správní soud mu ale dal za pravdu. Verdikt fakticky legalizuje současný stav.
„Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku odkazuje i na předchozí rozhodnutí, kde není vyloučen ani pracovněprávní vztah mezi fotbalistou a svým klubem,“ připomíná místopředsedkyně České asociace fotbalových hráčů Markéta Haindlová.
O pracovním vztahu mezi hráči a kouby hovoří místopředsedkyně České asociace fotbalových hráčů Markéta Haindlová
Čeští fotbalisté jsou tak považováni za osoby výdělečně činné, dal by se to nazvat takovým švarc systémem. Výhledově je ale tento vztah velmi specifický. „Bylo by určitě vhodné udělat nějakou výjimku v rámci pracovního práva právě pro činnost sportovců, a ne jenom fotbalistů, ale třeba i hokejistů,“ říká.
V devadesáti procentech zemí Evropy je vztah mezi hráčem a klubem na pracovněprávní úrovni. Česká republika je vedle Chorvatska a Slovenska poslední zemí, kde hráči tyto vztahy nemají.
„My jsme byli v březnu v Bruselu účastnící podepsání smlouvy mezi Platinim a Mezinárodní hráčskou asociací, kde se podepsaly minimální požadavky vztah mezi hráčem a klubem. Důraz je kladen na to, aby ten vztah byl pracovněprávní,“ říká.
Otázkou je, jaký je vlastně v současné době pro sportovce pracovní vztah výhodnější. Podle Haindlové je nyní výhodnější práce na základě živnostenského listu.
„Pokud by to ale bylo v souladu s jinou nebo novou úpravou daňového systému, to znamená daňové zvýhodnění právě pro subjekty, které investují nebo se pohybují ve sportu, tak potom určitě ta pracovněprávní úprava,“ dodává.
