USA nabarví zeď na hranici s Mexikem na černo, aby nešla přelézt. ‚Na žádost prezidenta,‘ řekla ministryně
Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová oznámila, že bude celá zeď podél hranic Spojených států a Mexika na žádost Donalda Trumpa nabarvena černou barvou. Má se tak zahřát natolik, aby se nedala přelézt. Spojené státy tak chtějí odradit migranty snažící se nelegálně vstoupit do země. Píše o tom americká CNN.
„Je vysoká, což znemožňuje její překonání, je téměř nemožné na ni vylézt. Je také hluboko zapuštěná do země, což znemožňuje, nebo alespoň velmi ztěžuje, její podkopání. A dnes ji také natřeme černou barvou,“ řekla Noemová během tiskové konference v úterý v Santa Teresa v Novém Mexiku.
„Je to konkrétně na žádost prezidenta, který chápe, že v horkých teplotách tam dole se černě natřené povrchy ještě více zahřívají, což lidem ztěžuje lezení,“ cituje Noemovou na tiskové konferenci CNN.
Z Los Angeles se stáhne 2000 gardistů. Podle Trumpa zde zjednali klid, starostka je přirovnala k okupantům
Číst článek
Černá barva má také podle šéfa americké pohraniční stráže Michaela Bankse zabránit korozi oceli.
Cenu nabarvení celé zdi černou barvou Noemová neuvedla, americký Kongres ale v červenci schválil Trumpův „velký krásný zákon“ (One Big Beautiful Act), do kterého spadá i řada migračních opatření. Jen na modernizaci hraničního systému a dostavbu 700 mil (1126,5 kilometru) zdi na hranici s Mexikem je vyhrazeno přibližně 46,5 miliardy dolarů (přes 977,8 miliardy korun).
Spojené státy podle Noemové staví přibližné polovinu míle (0,8 kilometru) hraniční bariéry denně. Zeď se má ve své formě lišit v závislosti na terénu, USA zároveň plánují zapojit moderní technologie jako senzory a kamery.
Ministryně oznámila tento krok poté, co Trumpova administrativa oznámila, že v červnu na hranici zastavila více než 6000 lidí. To bylo podle vládních informací o 15 procent méně, než v rekordním březnu.
Tvrdý přístup k migraci patřil k nejvýznamnějším tématům Trumpova prvního prezidentského mandátu. Ve svém druhém období se zaměřil hlavně na deportace a zvýšenou přítomnost bezpečnostních složek uvnitř Spojených států.
