Nárůst zisku ČEZ? ‚Je to způsobeno extrémně nízkými čísly předešlých let,‘ tvrdí akcionář Šnobr
Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni překonal hranici 80 miliard korun. Předloni šlo přitom o necelých deset miliard. „Několik dní se bude přetřásat výrazný nárůst zisku. Je to ale způsobeno extrémně nízkými čísly předešlých let,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Michal Šnobr, menšinový akcionář ČEZ.
Nejprve bych vás poprosila o reakci na výsledky ČEZ. Jak má podle vás teď stát naložit s výnosy?
První je potřeba se vyjádřit k tomu číslu 80 miliard, protože se bude několik dní přetřásat ten výrazný nárůst zisku. To je ale způsobeno extrémně nízkými čísly předešlých let.
Je potřeba se chytit čísla provozního zisku s odpisy, takzvané EBITDA, které je zhruba na dvojnásobku toho, co jsme byli zvyklí z minulých let.
Co s těmi zisky bude stát dělat, je poměrně jednoznačné. ČEZ zaplatí daně z příjmů, které budou vyšší už jenom díky vyššímu zisku, zaplatí v roce 2023 mimořádné daně a odvody dle nařízení Rady Evropské unie a velmi pravděpodobně vyplatí také rekordní dividendu.
Nastavil z vašeho pohledu stát dobře daň z mimořádných zisků?
Myslím, že tam je trošku problém, protože stát se pokusil dvakrát zdanit totéž. Nařízení Rady Evropské unie dalo českému státu i ostatním zemím Evropské unie dostatek možností odebrat z toho zisku část, takzvaný solidární příspěvek pro krizi.
Nicméně český stát ještě poté, co „zdanil“ odvody dle nařízení Rady Evropské unie zisky, tak je ještě následně zdanil takzvanou windfall daní.
To si myslím, že ve finále může být velký právní problém a nakonec se může stát, že stát tyto peníze bude vracet, a to s nemalými úroky.
Čistý zisk ČEZ loni osminásobně vzrostl na 80,7 miliardy. Důvodem je enormní zdražování energií
Číst článek
A nastavil stát z vašeho pohledu dobře cenové stropy?
Cenové stropy jsou samozřejmě velmi vysoko. Zisk kolem 80 miliard vychází z průměrné prodejní ceny elektřiny za loňský rok, která už bude běžnou cenou pro následující roky. To znamená, že se dá předpokládat, že na rozdíl od minulosti, kdy průměrná prodejní cena elektřiny ČEZ byla kolem 30, 40, pak i 50 eur, tak v roce 2022 překročila 100 eur. A to bude pravděpodobně něco, co se bude opakovat i v následujících letech.
Stropy jsou zhruba dvojnásobné, u elektřiny to znamená zhruba 200 eur. Z toho se vychází, že i v roce 2024 pravděpodobně už windfall daň ani nařízení Rady Evropské unie platit nebude, protože dnes už jsou tržní ceny pod těmito stropy. To znamená, že nebude důvod, aby státní rozpočet měl příjmy pro řešení energetické krize.
Ochota šetřit energiemi klesá jen mírně. Výjimkou jsou domácnosti topící elektřinou a tuhými palivy
Číst článek
Je pravděpodobné, že stát pod sebe vezme jadernou část ČEZ, a tím pádem výstavbu nového bloku Dukovan. Bude to z vašeho pohledu realistický krok, nebo patříte nadále k oponentům?
Já k oponentům úplně nepatřím. Jenom po celou dobu říkám, že pokud chce stát takové kroky udělat, musí je udělat dle platných zákonů a regulí. Rozdělení ČEZ samozřejmě dává smysl, nicméně je opravdu nutné počítat, že jsme právní stát, že v této zemi platí nějaké zákony a že hodnota společnosti ČEZ je nějaká.
To znamená, že je potřeba se férově vypořádat s minoritními akcionáři tak, jak to v podobných případech dělají i jiné společnosti obchodované na kapitálových trzích.
Osobně si ale myslím, že stát už tu nejlepší příležitost promeškal. Premiér Petr Fiala (ODS) o možnosti rozdělení ČEZ a zestátnění její části mluví už přes rok. A to je příliš dlouho na to, aby taková operace byla efektivní a byla správně udělaná.
Očekáváte tedy, že by případně ČEZ výrazněji klesaly zisky v reakci na tuhle záležitost?
To si úplně nemyslím. Nicméně zisky dále porostou, a tím roste i hodnota ČEZ. A ta operace bude pro stát čím dál složitější. Není možné něco oznámit v dubnu loňského roku, a pak celý rok vůbec nic neudělat. Myslím, že v tomto směru vláda přecenila své možnosti. A teď se dokonce může stát, že neudělá vůbec nic, čímž by zkomplikovala rozvoj jaderné energetiky.
