Ekonomka Švihlíková: Ekonomika se propadá, bez aktivní hospodářské politiky se z toho nedostaneme
Podle ministerstva financí poklesne hrubý domácí produkt o půl procenta. Důvodem je podle resortu slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace. „Nevím, čemu se ministerstvo financí diví. Spotřeba je slabá hlavně proto, že dochází k obrovskému poklesu reálných mezd,“ vysvětlila na Dvojce ekonomka Ilona Švihlíková z Vysoké školy obchodní.
Nová data o české ekonomice, které přinesl Český statistický úřad, hovoří o poklesu průmyslu o pět procent.
Dobrou zprávou je bilance zahraničního obchodu a přebytek téměř 13 miliard korun. Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky.
Hrubý domácí produkt podle něj klesne o půl procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o dvě desetiny procenta. Důvodem zhoršení je podle resortu slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace.
Návrat o 30 let zpět
„Dochází k obrovskému poklesu reálných mezd. Připomenu, že když vezmeme roky 2021, 2022 a 2023 i s nějakou odhadovanou mírou inflace, tak se dostaneme na zvýšení cenové hladiny o jednu třetinu. A takový nárůst naposledy pamatujeme na počátku transformačního procesu, to znamená na počátku devadesátých let,“ vysvětlila ekonomka Ilona Švihlíková v pořadu Jak to vidí…
„Není divu, že na to domácnosti reagují,“ doplnila s tím, že spotřebu domácností může vláda ovlivnit.
HDP letos klesne o 0,5 procenta, představil zhoršený výhled ministerstva Stanjura
Číst článek
„Hospodářská politika dokáže zasáhnout, ale bohužel vidíme, že vláda prostě nechává propad reálných mezd projít přes ekonomiku,“ podotkla Švihlíková. Jedním z významných indikátorů jsou podle ekonomky tržby v maloobchodě.
„Tam vidíme sedmnáct měsíců trvající pokles, což je opět rekord, ale bohužel jsou to rekordy v negativním smyslu slova,“ připomněla. Podle Švihlíkové se u nás spotřeba domácností podceňuje, přestože tvoří okolo 49 procent hrubého domácího produktu.
„Hodně se hovoří o tom, jak jsme závislí na zahraničí, ale zahraniční prostředí neovlivníme. Neuděláme nic s tím, jestli je silnější nebo slabší poptávka v Asii. Ale naopak spotřebu domácností ovlivnit můžeme,“ dodala.
Slabý růst evropské ekonomiky
Pokles průmyslu o pět procent není podle Švihlíkové dobrou zprávou.
Unijní ekonomika ve třetím čtvrtletí stagnovala, Česko si vedlo nejhůř z Visegrádské skupiny
Číst článek
„Samozřejmě, že průmysl vzhledem ke struktuře naší ekonomiky vždycky upoutá pozornost a ten propad je zprávou sice asi očekávanou, ale ne dobrou i vzhledem k tomu, jak se vyvíjí průmyslová výroba v dalších zemích, a to je zejména v Německu,“ uvedla Švihlíková. Příčin současného stavu je podle ní celá řada.
„Zmiňme alespoň otázku týkající se slabého růstu, až spíše recesních tendencí v evropské ekonomice jako celku,“ vysvětlila ekonomka. Dalším důvodem je otázka energetického vývoje, která je pro země jako Česká republika nebo Německo velmi důležitá.
„Zejména proto, že země, které jsou často v nějakém konkurenčním vztahu, z těch velkých center jmenujme Čínu, Spojené státy, mají energie podstatně levnější.“ Podle Švihlíkové zároveň platí, že pokles hrubé přidané hodnoty se netýkal jenom průmyslu, ale řady odvětví ekonomiky.
„Jednoznačně hovoříme o tom, že ta ekonomika se propadá, a to za situace, kdy míra inflace a také inflační očekávání jsou stále velmi vysoká,“ uzavřela.
Poslechněte si celý pořad Jak to vidí... v audiu v horní části článku.
