Podle nové mezinárodní studie se velké korupční případy zpravidla dějí pod legální zástěrkou. Zpronevěřený státní majetek a další výnosy z trestné činnosti se často schovávají v různých prázdných firmách, nadacích či fondech.

15:09 24. října 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Studii pod hlavičkou Světové banky a Úřadu OSN proti drogám a zločinu vypracovala iniciativa Stolen Asset Recovery. Opírá se o analýzu 150 velkých případů korupce.

Martin Kameník z občanského sdružení Oživení, které bojuje za transparentní veřejnou správu, ve Světě o druhé řekl, že se jen velmi špatně odhaduje, jak běžnou praxí je ukrývání zisku z korupce do zdánlivě legálních společností v České republice.

„Nelegální činnost se dá samozřejmě těžko monitorovat, tudíž nelze rozsah s velkou přesností určit. Ale máme jasné případy, kdy skončí zisky z veřejných zakázek u společností s anonymními vlastníky. Stejně tak zisky povinně odváděné z loterijní činnosti končí v nějakých neprůhledných občanských sdruženích.“

„Například Národní ekonomická rada vlády tuto sumu odhaduje cca na 1 desetinu veškerého trhu s veřejnými zakázkami na 64 miliard korun, bezpečnostní experti, či Nadační fond Karla Janečka až na 100 miliard ročně. Lze říci, že tyto odhady se někde střetnou a lze uvažovat o hranici 60 – 70 miliard korun ročně,“ upozornil Kameník.

Podle jeho názoru, veřejná správa dost rezignuje na kontrolu hospodárnosti. „Korupční zisk už tkví v tom, že ze strany státu se poptávají někdy zbytečné věci, nebo jsou velmi předražené.“

„My si myslíme. Že v prvé řadě by stát a veřejná správy měly zabezpečit kontrolu hospodárnosti,“ apeloval Martin Kameník z občanského sdružení Oživení .

Milan Kopp, Ondřej Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít