Lizcová: Sázka na ruský plyn i byrokracie brzdí německou ekonomiku. A chybí plán, jak ji zvednout
Ekonomika Evropské unie i letos roste, pro Německo to ale neplatí. Jaký dopad mají slabé hospodářské výsledky země na vládu Friedricha Merze? „Zatím jsme svědky toho, že dochází k dílčím opatřením a není patrný nějaký velký plán, jak ekonomiku pozdvihnout jako celek,“ upozorňuje v pořadu Interview Plus vedoucí Katedry německých a rakouských studií Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová.
Příčin pro slabý růst německé ekonomiky za rok 2025 je podle Lizcové řada:
Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy
„Německo sázelo do plné ruské invaze na Ukrajinu na dvě základní složky svého hospodářského růstu: výrazný export, zejména velký obchod s Čínou, a zároveň dodávky levných surovin z Ruska. Před téměř čtyřmi lety tento model zkolaboval a Německo se snaží najít novou cestu, jak se na mezinárodním trhu uplatnit.“
K situaci podle ní nepřispívá zavádění řady cel a obchodních bariér ze strany Spojených států, které byly dříve garantem liberálního mezinárodního obchodu.
Mnoho faktorů brzdí německou ekonomiku také zevnitř. „Hovoří se zejména o velké byrokracii. O tom, že Německo zaspalo, co se týče digitalizace, že má například velmi svazující pravidla pro ochranu osobních dat a že se v tom složitém federálním systému nedaří celý tento propletenec rozetnout,“ pokračuje expertka.
Zároveň je podle ní problematická německá energetická transformace. „Německo vsadilo na to, že odstoupí současně od jádra i uhlí a zároveň i na to, že přechodným zdrojem, který bude udržovat stabilní dodávky elektrického proudu do sítě, bude plyn. Levný ruský plyn. To je samozřejmě další věc, která před těmi přibližně čtyřmi lety odpadla.“
Merzova opatření
Díky tomu, že současný německý kancléř Friedrich Merz dřívě působil v soukromém sektoru, se někteří analytici domnívali, že bude schopný nastartovat německý růst. „Bohužel svým přístupem a svojí rétorikou vzbudil dost nerealistická očekávání,“ upozorňuje Lizcová.
Německo zruší omezení na vývoz zbraní do Izraele. Ministr to odůvodnil příměřím Izraele a Hamásu
Číst článek
Připomíná, že Německo uvolnilo takzvanou dluhovou brzdu a umožnilo větší veřejné investice. „Ale je tu velký problém v tom, že zaostávají investice soukromé. A ty se zatím nedaří úplně nastartovat. V létě vláda přijala balíček opatření na to, aby se právě ty soukromé investice posílily, ale v praxi to zatím příliš nevidíme,“ poukazuje.
„Tím, jak je celý ten systém provázaný, tak vždy, když se vyřeší jedna věc, vznikne problém na další straně,“ říká expertka a jmenuje:
„Pokud se třeba sníží daně pro firmy, tak to znamená zase výpadek příjmů pro německé obce. Řada z nich je už v současné době velmi silně zadlužených, takže nemají na běžné investice, což zase zhoršuje kvalitu života lidí.“
Zatím podle ní dochází jen k dílčím opatřením, ovšem velký plán, jak ekonomiku pozdvihnout jako celek, dosud na stole není.
Investice do budoucnosti
V zemi se zároveň intenzivně debatuje o budoucnosti penzijního systému. „Tamní sociální systém je velmi nákladný a přispívá i k tomu, že je v Německu velmi drahá práce. Do budoucna by bylo potřeba v té stárnoucí společnosti přenastavit současný penzijní systém tak, aby vůbec bylo možné ty důchody platit, ale ukazuje se, že v současné vládě chybí vůle udělat nějaký zásadní krok,“ popisuje Lizcová.
Němci se podle průzkumů veřejných mínění obávají spíše o budoucnost, než že by pociťovali současné zhoršení životní situace.
22:47
Ve válce s Ruskem nejsme, ale v míru už také ne, říká kancléř Merz pro Wall Street Journal
Číst článek
Německá vláda chce zlepšit ekonomickou situaci v zemi také tím, že začne od ledna 2026 dotovat elektřinu pro průmyslové podniky. Zároveň je podle německé ministryně hospodářství v závěrečné fázi i jednání s Evropskou komisí, která musí dotaci schválit, aby byla vůbec možná.
„Dlouho diskutovalo i o tom, jestli se cena elektrické energie nesníží plošně, od čehož nakonec německá vláda ustoupila výměnou za jiný projekt,“ doplňuje expertka.
Vláda místo toho prosadila takzvanou mateřskou penzi. „Ze sociálního hlediska je hezká věc, že získají větší důchod ženy, které pracovaly během svého života jenom částečně kvůli tomu, že se staraly o rodinu. Ale není to investice, která by směřovala do budoucnosti,“ uzavírá.
Jak se v Německu vyvíjí debata znovuzavedení vojenské služby? Panuje shoda napříč politickým spektrem o investicích do obrany? A mohly by právě ony nastartovat německé hospodářství? Poslechněte si celý Interview Plus se Zuzanou Lizcovou, audio je nahoře v článku.
