Ukrajina požádala o členství v EU několik dnů poté, co na ni v únoru 2022 zaútočila ruská vojska, a status kandidátské země získala v červnu téhož roku. Vstupní rozhovory země vede od loňského června.
Merkelová podle Merze pronesla slavná a mnohokrát kritizovaná slova v určitém kontextu. „O deset let později dnes víme, že jsme to v této oblasti, kterou měla na mysli, zjevně nezvládli,“ řekl Merz.
Washington/Kyjev ||ČTK|Zprávy ze světa|Sledovali jsme online
Americký prezident Donald Trump se má v pondělí sejít s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Na stejný den také prezident ohlásil, že učiní „důležité prohlášení o Rusku“.
Slovensko má v posledních měsících vážné spory se spojenci z EU a NATO. Kvůli svému destruktivnímu přístupu, spojenectví s Orbánovským Maďarskem či benevolenci vůči Rusku dovedl Slovensko do izolace.
„Proč Ukrajina po Taurusech tak touží? Mají delší dostřel i nosnost než střely s plochou dráhou letu,“ popisuje v pořadu Co se děje se světem expert na mezinárodní politiku Vlastislav Bříza.
Jestli se Ukrajina dočká německých raket Taurus, je podle odborníka Vladimíra Handla otevřená otázka. Merz nyní lavíruje, v době masivních ruských útoků ale tlak na německého kancléře roste.
„Nebudeme se konfliktu s Maďarskem a Slovenskem vyhýbat, pokud to takhle půjde dál,“ uvedl Merz. „Nemůžeme totiž dopustit, aby rozhodování celé Evropské unie bylo závislé na malé menšině,“ dodal.
„Německo se vrací pomalu na mezinárodní scénu, a pojďme být konkrétní. Německo do roku 2027, do dvou let, v Litvě definitivně vyzbrojí svoji pětitisícovou brigádu,“ říká Bříza.
„Prezident Putin musí ukázat, že chce mír přijetím 30denního příměří, které navrhl prezident Trump a které podporují Ukrajina a Evropa,“ uvedl francouzský prezident Macron po jednání.
Německý kancléř Friedrich Merz o víkendu při návštěvě Kyjeva uvedl, že za jeho vedení „nebudou debaty o dodávkách zbraní, jejich ráži, zbraňových systémech a podobně vedeny před zraky veřejnosti“.
Macron sebral ze stolu balíček s kokainem a strčil ho do kapsy. Aspoň tak popisuje situaci ve vlaku do Kyjeva dezinformace, která se šíří z ruského prostředí. Elysejský palác ale něco takového odmítl.
Do Kyjeva na jednání takzvané koalice ochotných, přicestovali francouzský prezident Emmanuel Macron a šéfové vlád Británie, Německa a Polska - Keir Starmer, Friedrich Merz a Donald Tusk.
Macron do Kyjeva vyrazil společně s britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a německým spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem. Následně připojil také polský premiérem Donald Tusk.
Ukrajina, která už více než tři roky čelí ruské agresi, s americkým návrhem na 30 denní příměří souhlasila. Z Moskvy ale jasné pozitivní stanovisko zatím nezaznělo.
Americký prezident Trump označil za velkou poctu, že se stal papežem Američan. Španělský premiér Pedro Sánchez vyjádřil naději, že papež přispěje k „posílení dialogu a ochraně lidských práv ve světě“.
Při druhém hlasování Merz dostal 325 hlasů. Konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které chtějí být součástí příští koaliční vlády, mají v parlamentu většinu 328 poslanců.
Poté, co ji spolkový úřad pro ochranu ústavy označil za extremistickou, podala proti němu krajně pravicová AfD žalobu. „Je to ošemetná situace,“ říká analytička pro Český rozhlas Plus.
Konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) mají přitom v parlamentu pohodlnou většinu 328 poslanců. Výsledek volby je podle agentury DPA v dějinách Německa ojedinělý.
Podle vedoucího ekonomického výzkumu a prognóz německého institutu ifo Toma Wollmershäusera má Německo velké strukturální problémy. K nejdůležitějším patří špatná demografie a dostupnost energií.
Koaliční smlouva slibuje na 144 stranách mimo jiné změny v hospodářské, migrační nebo zahraniční politice. Strany se v ní mimo jiné hlásí také k podpoře Česko-německého fondu budoucnosti.
Vzniku nové německé vlády už nestojí nic v cestě. Poslední překážku představoval vnitrostranický plebiscit SPD. Ti nakonec velkou většinou rozhodli, že půjdou do koalice s křesťanskými demokraty.