Německý kancléř chce o vyslovení důvěry požádat Spolkový sněm až v lednu. Předpokládá se, že ji nedostane, což otevře cestu k předčasným volbám, zřejmě na konci března.
„Přijala jsem dnes uvědomělé a uvážené rozhodnutí: chci usilovat o druhý mandát,“ uvedla von der Leyenová podle agentury AFP. Mandát v čele komise je pětiletý.
V obou západoněmeckých spolkových zemích znatelně posílila protiimigrační populistická AfD, naopak vládní strany propadly. „Varování i vysvědčení pro vládu,“ zní interpretace volebních výsledků.
Friedricha Merze strana do svého čela sice zvolila už na online sjezdu, který se uskutečnil 22. ledna, z právních důvodů bylo ale ještě nutné, aby ho delegáti potvrdili korespondenčním hlasováním.
Merz nyní musí stranu sjednotit, vyvést CDU po loňské porážce v parlamentních volbách z vnitřní krize a najít nový směr, který CDU po politickém odchodu své kancléřky Angely Merkelové hledá.
Hlavní německá opoziční strana CDU má nového předsedu. Skoro dvě třetiny jejích členů, kteří mohli vůbec poprvé rozhodovat v tak důležité záležitosti, si vybraly Friedricha Merze.
Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy tvrdí, že vítězství Armina Lascheta je trochu překvapivé. Jeho úkolem teď bude stranu sjednotit.
Díky zvolení se může Laschet před volbami ucházet o kancléřskou kandidaturu. O ní ale rozhodne CDU společně s bavorskou sesterskou CSU, obě strany totiž v celoněmecké politice vystupují v koalici.
Sjezdy politických stran jsou často místy velkých inscenací. Co se na nich schválí nebo zvolí, bývá ve skutečnosti mnohdy výsledkem nějakých předchozích zákulisních jednání.
„Pokud by Polsko a Maďarsko dneska žádalo o vstup do Evropské unie, tak s podobou jejich dělby moci, jakou obě země mají, by nebyly do Evropské unie přijaty,“ řekl novinářům v úterý Merz.
Strana přišla o vedení po krizi v Durynsku. Důvodem byla volba nového durynského premiéra, jež do čela spolkové země vynesla kandidáta Svobodné demokratické strany. Pro toho kromě CDU hlasovala i AfD.