Ostravské firmy ArcelorMittal a Evraz čeká další kolo souboje o dodávky surového železa
To, že se podařilo po čtvrt roce znova otevřít ostravskou ocelárnu Evraz Vítkovice Steel, je sice dobrou zprávou pro všech zhruba 300 zaměstnanců, ale věc má jeden podstatný háček. Tato ocelárna má zajištěné dodávky surového železa pouze na dva měsíce a krizový scénář s odstavením celého provozu se může už brzy zopakovat.
I když se usmívá, u brány závodu beznadějně prchá před mikrofonem. Po čtvrt roce se tento ocelář mohl vrátit na ranní směnu. A to mu stačí. Mnohem ochotnější Pavel Kolář, operátor na ocelárně, vnímá už teď, že to ale nemusí být nadlouho.
„Určitě se domluví a zvítězí zdravý rozum. Co na to říct,“ podotýká Kolář. Jenže na vítězství zdravého rozumu to často vůbec nevypadalo a je dobré si to připomenout. Ostrava zažila několikrát tvrdé souboje v angličtině. O cenu surového železa z ArcelorMittal Ostrava pro firmu Evraz Vítkovice Steel se často hrálo vabank.
Jak vypadá zákulisí boje o klíčovou surovinu mezi dvěma ostravskými firmami, zjišťoval redaktor Martin Knitl
„Problém je v tom, že musíme každý měsíc vyjednávat podmínky prodeje surového železa. Ceny jsou neférové, my ztrácíme peníze, miliony eur,“ řekl Pavel Tatyanin, jeden z vládců Evrazu. Dobře věděl, že ocelárna odebírá z huti celou čtvrtinu veškeré výroby surového železa.
Podmínky si ale v nedávné minulosti rázně diktovala i druhá strana. Třeba někdejší šéf ArcelorMittal Ostrava Augustine Kochuparampil. „Museli bychom samozřejmě najít jinou strategii, takže bychom se snažili najít trh na materiál, který bychom nedodali,“ uvedl Kochuparampil.
Zaměstnanci doufají, že bude klid
Přitom paradoxně kdysi to byl dohromady jeden velký podnik, kde by si nikdo nedokázal představit, že by někdo ocelárnu kvůli vagonům se železem mohl třeba zavřít. A přece se to stalo, i když železo nebylo jedinou příčinou. Tahanice o velké sumy nebaví hlavně stovky zaměstnanců na obou stranách.
„Doufejme, že to pojede delší dobu. Že budeme tento rok v delším klidu,“ přeje si odborář z ocelárny Zdeněk Kološ. „V každém případě na leden a únor jsme smlouvu podepsali,“ doplňuje ho Barbora Černá-Dvořáková z ArcelorMittal Ostrava. Další horkou půdu, která zaměstná tlumočníky, čeká už za pár dnů.
„O dodávkách na další období, to znamená po únoru, se začne jednat teď v lednu,“ doplňuje Černá-Dvořáková. Jsou to důsledky boje o existenci, zní přitom z druhé strany. „Jednání zanedlouho začnou. Co se týče výhledu na březen a další měsíce – v této chvíli nevíme, trh je stále nestabilní,“ dodává Jaromír Krišica, který zastupuje Evraz Vítkovice Steel.
Ne zrovna vábně vypadající vagóny se surovým železem mezi oběma společnostmi momentálně zase jezdí a všichni chlapi z ocelárny mohou doma říci, že určitě přinesou výplatu. „Jsme strašně rádi, že se rozjelo. Že celá ocelárna a celý Evraz už bude lepší,“ uzavírá jeden z nich s tím, že budou rádi, když bude pokoj aspoň na dva měsíce.
