‚Kupovali draze, prodávali levně, nejistili se.‘ Náhlý konec Bohemia Energy pohledem ekonomického novináře

Skupina Bohemia Energy ukončila dodávky energií na trh. Skupina sama o sobě ještě funguje a bude si muset vypořádat své závazky, ať už jsou to její dodavatelé, všechny společnosti i její klienti. Hlavní příčina podle společnosti je samozřejmě enormní růst cen energií na trhu. Na burzách vzrostly ceny několikanásobně za posledních několik měsíců, a prostě společnost, skupina a její dodavatelé nemohli unést závazky směrem ke svým klientům, které si nasmlouvali.

Jednoduše řečeno, kupovala draze, musela prodávat levně. Bohemia Energy si už nezvládla podle informací magazínu Forbes vyřídit další provozní úvěr u bank, které jí ho odmítly dát, prostě jí došly peníze, neměla cash flow. Proto se rozhodla požádat Energetický regulační úřad o zrušení licence všech společností, které sdružuje.

Určitě je to velká věc, protože se přirovnává k poslední velké události na energetickém trhu, kdy v roce 2008 se do zásadních problémů – a zkrachovala – dostala společnost Moravia Energo. Řešila to i vláda v čele s Mirkem Topolánkem.

Skupina Bohemia Energy je jeden z největších nebo ne-li vůbec největší alternativní dodavatel energií na českém trhu, dodávala i na Slovensko. Celkem měla přes 1 200 000 zákazníků, což je obrovské číslo. Roční tržby byly 23 miliard korun. V Česku má přes 900 000 zákazníků, kteří teď budou muset řešit anebo už řeší nového dodavatele. Skupina má pod sebou několik dalších subdodavatelů, ať už je to sama Bohemia Energy, Comfort Energy, Energie ČS, Europe Easy Energy a další.

Skupina patří k zásadním hráčů na trhu a její problémy dopadnou těžce na celý trh, který si masu klientů teď bude muset mezi sebe rozebrat. Samozřejmě aktuálně nastoupili tzv. dodavatelé poslední instance, kteří budou zaručovat to, že zákazníci Bohemia Energy o svou energii nepřijdou.

Ale dá se říci, že za 16 let, kdy Bohemia Energy existuje a provozují ji manželé Písaříkovi, tak expandovala a vedla poměrně ostrou akviziční politiku na českém trhu. Rozšířila se na Slovensko a několikrát ji i Energetický regulační úřad šetřil kvůli velmi sporným náborovým praktikám. Takže se snažila opravdu stát dominantním hráčem na českém trhu, což se jí povedlo.

Už jsme nakousli Slovensko, působení firmy Bohemia Energy na slovenském trhu, protože už na konci září oznámila, že tam končí. Vlastně to, co oznámila v České republice v posledních dnech. Mohl už toto být signál právě i pro české klienty nebo obecně pro Českou republiku, že se toto stane? A jak to přijmul slovenský trh?
Že se stane to samé u nás, to bych neřekl. Ale to, že společnost a celá skupina Bohemia Energy – na Slovensku měla svého dodavatele Slovakia Energy, který měl mezi 200 až 300 000 klienty, tuto sumu klientů, o které Bohemia Energy velmi tvrdě bojovala, tak je nechala na Slovensku ležet ladem, aby si je rozebrali ostatní. To už určitě říkalo o tom, že Bohemia Energy je ve velmi závažných problémech.

V šetření je koneckonců Bohemia Energy i teď, protože její postup byl takový, že už na přelomu září října obeslala klienty s tím, že jim musí ukončit domluvené tarify a smlouvy a chtěla je převést na tzv. dynamické tarify, které plně odpovídají a reflektují aktuální cenu na trzích a burzách s energií, což by umožnilo společnosti výrazně klientům zdražit energii, ale umožnilo by jí to přežít, protože by nemusela hradit ze svého závazky, které si nasmlouvala.

Podle slov premiéra Andreje Babiše (ANO) se situací kolem krachu Bohemia Energy zabývá i vláda, řeší ji primárně ministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček. Oba ujistili dotčené odběratelé, že o dodávku elektřiny nebo plynu nepřijdou.

Také jsi zmiňoval, že se o ně postarají tzv. dodavatelé poslední instance, velcí hráči na trhu. O kolik ale bude pro odběratele dotčené koncem Bohemia Energy energie dražší?
Bude vysoká, vyšší, než měli nasmlouváno. S tím se musí smířit, protože dodavatelé poslední instance nemají pro tyto klienty nakoupenou dopředu cenu energií, což je běžná praxe a musí pro ně energii zajistit teď na aktuálních trzích a burzách za ceny, které jsou enormně vysoké. Stoupají od začátku roku a budou stoupat pravděpodobně ještě dále nebo budou kolísat velmi výrazně.

Dodavatelé poslední instance prostě nemohou vzít energii, kterou nasmlouvali pro své klienty a přerozdělit ji mezi všechny ostatní lidi. Protože by na to doplatili jednak oni a jednak jejich klienti. To, že se čeká opravdu výrazné zvýšení ceny a musí se na něj lidé připravit, o tom vypovídá opravdu i cena například za megawatthodinu elektřiny, která se pohybuje aktuálně velmi vysoko. Ale i v nabídkách bude v řádech několika tisíců. Nebude to výrazně méně, bude to čtyři i pět tisíc. Určitě tato cena bude v nabídkách dodavatelů poslední instance. A lidé tu cenu prostě budou muset zaplatit, dokud si nenajdou nového dodavatele – ať už je to stávající dodavatel poslední instance, nebo někdo jiný na trhu.

Toto téma samozřejmě politici řeší. Bylo to dokonce i téma předvolební kampaně, kdy se tam v závěru toto téma velmi silně dostalo. Premiér Babiš apeluje na Energetický regulační úřad, aby zastropoval ceny pro klienty od Bohemia Energy. O tom zatím Energetický regulační úřad ani dodavatelé poslední instance neuvažují. Signály od nich jsou, že to zatím není ve hře.

Jsou nějaké možnosti, jak může stát cenu zlevnit – ať už jsou to poplatky na distribuci, ať už je to daň z přidané hodnoty, o které se mluví, že by byla snížena z aktuálních 21 procent až na nulu. Ale tady by se například Česká republika dostala do sporu s Evropskou unií, která sama doporučuje ústy své komisařky pro energetiku, aby státy tuto podporu mířili cíleně právě na potřebné a ne plošně.

Když budeme mluvit ještě o posledním opatření, které bylo zmiňováno ale jako první, tak jsou to tzv. energetické šeky, které by měli dostat právě cíleně ti lidé, kteří se dostanou do zásadních problémů. Odborníci mluví o tom, že není třeba budovat novou strukturu, když máme fungující sociální systém. Například v našem vysílání o tom mluvil expremiér Mirek Topolánek, který se v oblasti energetiky dlouhodobě po svém působení v politice pohybuje.

Doporučoval spíše se těmto lidem věnovat a kompenzovat jim obrovskou zátěž, která na ně určitě čeká právě prostřednictvím stávajícího sociálního systému.

Opozice samozřejmě energošeky označovala za „energožebračenky“. Takže i toto téma bude ještě s námi nějak nějakou dobu a bude záležet na tom, jakou cestou se vláda vydá.

Koneckonců už to může naznačit energetický summit Evropské unie, který bude závěrem října a tam budou i ostatní státy Evropské unie řešit situaci, protože není specificky pouze česká.

Bohemia Energy – ano, u nás v Česku je to obrovský dodavatel, který se dostal do problémů a český trh ho musí řešit. Ale například ve Španělsku a v dalších zemích, jak potvrzují experti ať už je to Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií, který dlouhodobě trh sleduje, upozorňují na to, že například v Anglii končí také dodavatelé. Už jich od začátku roku skončila téměř desetina.

Takže ten problém je opravdu opravdu celoevropský, protože ceny se určují na evropských burzách a určuje je trh, nikoliv politici. Politici je mohou právě prostřednictvím některých opatření, jako jsou poplatky za distribuci, jako jsou daně, kterými jsou zatíženy energie, tak je mohou ovlivňovat. Ale energie, a řekněme si to na rovinu, ten trh je vysoce regulovaný, protože energie jsou základní komodita a je to životně důležitá komodita. Proto zde nefunguje úplně volná ruka trhu, kde bychom si mohli říct: poptávka, nabídka. Ale vstupuje do toho výrazně stát.

Václave, ještě loni v pandemickém roce 2020, byly ceny elektrické energie, řekněme, stabilní, relativně nízko. Co určuje cenu elektřiny a plynu pro domácnosti a proč právě teď ceny tak rostou – celoevropsky, možná celosvětově?
To, co se stalo, je důsledkem koronavirové pandemie, která – když v roce 2020 v březnu začala –, způsobila, že se během několika měsíců zastavila výroba prakticky po celém světě. Dodavatelé energií měli přebytky, i na ně to velmi tvrdě dopadlo. Nyní přichází fáze velmi prudkého oživení popandemické poptávky. Především v Asii, kdy můžeme vidět zprávy o tom, že v Číně vypínají města, protože mají nedostatek elektrické energie, obnovují tam uhelné doly a zvyšují těžbu, protože je nedostatek uhlí, aby mohli vyrábět elektřinu ve svých elektrárnách, především Asie kupuje plyn a skupuje ho po celém světě za velmi vysoké ceny.

Například Václav Bartuška, vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost, o tom mluvil velmi otevřeně. Mluvil o tom, že by si Evropa měla uspořádat a velmi přitvrdit ve vztazích – ať už jde o Rusko, ať už jde také o Norsko, které zkapalněný plyn a energie vyváží do celého světa. Právě Asiati v tomto případě výrazně zasáhli a skoupili poměrně velkou kapacitu těch věcí.

Druhým faktorem je očekávání právě zvýšené poptávky. S tím souvisí zima, která by měla být tuhá, a to výrazně navyšuje poptávku.

Další faktor – a o tom se hodně v Česku mluví – je geopolitika. To je role Ruska, kdy Rusko dokončuje svůj plynovod Nord Stream 2. Plynovod už je dokončen, nyní už se dávno plní plynem a čeká pouze na schválení německými úřady. Václav Bartuška mluvil o tom, že Rusko nám chce dát ochutnat, jaké je zelenání Evropy, jaké to bude, když nebudeme mít dostatek plynu, abychom si na to zvykli.

Vlastně většina hráčů připouští – Mirek Topolánek mluvil o tzv. pipeline diplomacy –, že prostě Rusko pouze využívá svých nástrojů k tomu, aby Evropu přinutilo ke krokům, které Rusko chce udělat. To znamená rychle zprovoznit Nord Stream 2, zajistit si velmi výhodné ceny dodávky pro Evropu. Evropa je jako celek přitom jeden z největších odběratelů energií na světě. To si musíme uvědomit.

Samozřejmě kritici Evropské unie to spojují také s tím, že Evropa opustila své tradiční zdroje, uhelné elektrárny, a přešla na elektrárny, které spotřebovávají zemní plyn, které se teď dostaly do výrazných problémů právě kvůli cenám zemního plynu, a to se promítlo do cen elektrické energie.

Ale mluví se také o emisních povolenkách.

Andrej Babiš navrhoval zastropování cen, mluví se o spekulantech. Je třeba ale dodat, že emisní povolenky mají zhruba pětinový vliv na cenu elektrické energie. Zbytek jde za klasickým střetnutím obchodu a poplatky a daněmi. Mluví se také o tom, že k tomu přispěl odchod Německa od jaderné energetiky, kdy toto utlumení vlastně snížilo naší energetickou bezpečnost, snížilo to kapacitu výroby elektrické energie v Evropě. Můžeme mluvit například o hurikánové sezóně ve Spojených státech, která omezila těžbu plynu z břidlic. Na světových trzích tento plyn prostě chybí. Kombinace těchto prvků přispívá k tomu, že ceny rostou do výšin, které bychom si ještě na jaře vůbec nedokázali představit.

Vraťme se ještě na chvíli k případu Bohemia Energy. Jaký byl její postup při nákupu a prodeji elektřiny, když teď to zdražení firmě evidentně zlomilo vaz?
Zlomilo jí vaz, určitě ano. Dá se to připodobnit asi k nákupu last minute zájezdu. Bohemia Energy nakupovala energii aktuálně za výhodné ceny a z toho čerpala a několik let to prostě fungovalo. Ale zlom, který přišel, tak byl tak rázný, tak vysoký nárůst, že už to prostě nemohla zvládnout. V principu to funguje tak, že si distributoři energií nasmlouvají kapacity energie u velkých výrobců a ti zpravidla také dodržují jakýsi risk management, to znamená, že si nasmlouvávají energii dopředu na několik let, na dva tři roky dopředu.

Už teď si kupují energii za ceny, které budou potom reflektovat ve svých cenových nabídkách, které půjdou k nám ke koncovým zákazníkům. V budoucnu se pak vlastně nemusí obávat a nemusí řešit vývoj aktuální ceny a takovéto výkyvy jsou firmy do určité míry schopny vykrýt a vykompenzovat, protože v určitém čase prodávají s velkým ziskem, v určitém čase prodávají se ztrátou. Takto jednoduše to funguje. Bohemia Energy se snažila jít jinou cestou, ale zároveň u svých klientů cenu nabízela zafixovat na určité úrovni a prostě jí to nevyšlo. Nejistila se a podle aktuálních cen na burzy musela odepisovat každý den obrovskou ztrátu. Prostě jí došly peníze.

Takže Bohemia Energy nakupovala za momentálně velmi vysoké ceny, nicméně musela za fixní ceny, které už slíbila svým zákazníkům energie prodávat. Tím pádem se dostávala do obrovských ztrát. Jiné firmy to takto nedělají, jak jsi popsal. To znamená, nezaskočí je nějaký aktuální výkyv?
Přesně tak. Vezměme si, že Bohemia Energy, alternativní dodavatel, ona nemá vlastní zdroje, ona opravdu energii nakupuje na burzách a předprodává ji klientům s nějakou marží. Model, který Jiří Písařík a jeho Bohemia Energy chtěla prosadit a snažila se o to, byly dynamické ceníky, které nabízely, že klient bude odebírat energii za aktuální cenu na trhu a Bohemia Energy si k tomu přidá určitou marži.

Jako editor pořadu Řečí peněz na Českém rozhlase Plus jsi měl na starosti i loňský díl, ve kterém Petr Šimůnek vedl rozhovor právě s majitelem Bohemia Energy Jiřím Písaříkem. Jak vám tehdy svoji cenotvorbu pro zákazníky popisoval, protože zmiňoval i dynamické ceníky a dotknul se trochu kritiky větších hráčů?
Vysvětloval, proč podle něho ostatní dodavatelé postupují nefér. V tom případě, že si zafixují cenu, udělají cenotvorbu, pak nakupují za levněji a nezohlední to. Že zohlednění nízké ceny, která tehdy byla, bylo velmi pomalé.

Mohu to přirovnat například k cenám paliv u benzinových stanic. Když klesne ropa, tak cena se v palivech projeví až za dlouhou dobu. Jiří Písařík to k tomu to přirovnával a mluvil o svých dynamických cenách, že by měly kopírovat právě cenu energie na burze a že to pro zákazníka bude nejférovější řešení, že když se podaří Bohemia Energy nakoupit extrémně výhodně cenu, tak dostane aktuálně energii každý den za extrémně výhodnou cenu. Když na burze ceny stoupnou, tak na burze ceny stouply, energie je komodita jako rohlík – připodobňuji Jiřího Písaříka –, je to úplně běžná komodita, která má svou cenu a aktuálně se nakupuje za tu cenu.

Takže způsob dynamické ceny považoval za nejférovější řešení a byl o tom plně přesvědčen. Rozhovor jsme natáčeli společně s Petrem Šimůnkem u něj na farmě nedaleko Příbrami i kvůli koronavirové pandemii. Opravdu nic nenasvědčovalo tomu, že by Bohemia Energy byla v jakýchkoliv problémech, že by měla finanční problémy. Spíše naopak. Mluvil o tom, že měli roční tržby přes 23 miliard korun, miliardové zisky a o plánech, že by chtěl vstoupit dokonce do bankovních služeb. Do tohoto sektoru, který je v Česku poměrně dobře obhospodařen.

Ví se, jak dopadne konec skupiny Bohemia Energy na Jiřího Písaříka a na jeho majetek?
To můžeme jen odhadovat, protože opravdu vnitřek společnosti, v jaké je situaci, nezná kromě Písaříků a lidí z firmy opravdu nikdo. Pro Písaříkovi to rozhodně není žádná jednoduchá situace, že by řekli: Tak fajn, už se nám to nevyplácí, končíme, odcházíme. Byznys dělal společně se svou ženou Hanou.

Mluvil o něm i v našem rozhovoru jako o rodinném podnikání, které má určitou odlišnost a určitou specifičnost. Bral si to jako svůj hlavní byznys. Skupina Bohemia Energy byla jeho hlavní podnikání, tzv. core business, neměl vlastně nic jiného a soustředil se zásadně na tuto společnost a toto podnikání. Co můžeme říct, tak hodnota skupiny Bohemia Energy je aktuálně asi nulová.

Odborníci, analytici doporučují počkat několik týdnů nebo několik měsíců, než se člověk někomu upíše. Je to i z toho důvodu, že ceny energií na světových burzách se začnou normalizovat na nějaký jiný, ale vyšší standard, ale už nebudou ve zběsilém a panickém stavu, kdy vystřelují k výšinám, které prostě potom nebudou platit.

Takže bude otázka, jak dlouho vydrží lidé u dodavatelů poslední instance s těmi nejhoršími možnými cenami, jestli to zvládnou, nebo nezvládnou a jestli dokáží vydržet jeden dva tři měsíce a poté se rozhodnout a uzavřít například nějaký jiný kontrakt, ať už s dodavatelem poslední instance, nebo s někým jiným, který bude mít pro ně dlouhodobě zajímavější a výhodnější podmínky. Situace je velmi složitá a například Jiří Gavor sám mluví o tom, že teď aktuálně je pro laika prakticky nemožné, vyznat se v nabídkách a cenících aktuálních firem.

Komplikovaná situace, jak jsi ji teď popsal, může nahrávat firmám, řekněme s ne úplně čistým obchodními praktikami. Vžilo se pro ně pojmenování energošmejdi...
Před těmito firmami aktuálně varují úplně všichni. Všichni odborníci na trhu přiznávají, že prostě tito tzv. energošmejdi přijdou za lidmi a budou jim nabízet zdánlivě krásné a výhodné nabídky, jak tuto situaci překonat. Nakonec ve finále se bohužel velmi pravděpodobně ukáže, že ty nabídky mají opět své háčky, na kterých ti lidé zaplatí několik tisíc navíc. K tomuto doporučení je třeba připojit klasické a známé: Když uzavřete smlouvu mimo pracoviště dodavatele, to znamená, když někdo k vám přijde domů, uzavře smlouvu s vámi, tak máte 14 dní možnost tuto smlouvu vypovědět bez jakékoliv sankce. 

Jak by to mělo být s cenami energií dále? Co říkají prognózy odborníků?
Prognózy jsou různé, ale dá se vyjít z toho, jaké ceny energií jsou aktuálně teď a za jaké je dodavatelé nakupují na příští roky, ty už tak vysoké nejsou. Už jsme řekli, že například na začátku roku byla cena za MWh 46 eur 50 euro, řekněme. V říjnu byla 160, nyní už je mezi 120 a 130 eury za jednu MWh. Experti mluví o tom, že hlavní problematické období máme ještě před sebou, ale že do konce roku by se ceny na burzách měly jakýmsi způsobem stabilizovat. Co je ale určitě jisté, ceny se nevrátí na ceny z let minulých. Experti, ať už jde o zmíněného Jiřího Gavora nebo Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities, přiznávají, že v příštích deseti letech ceny energií porostou.

Musíme se smířit s tím, že si za energie prostě připlatíme více. Krátkodobou cenu samozřejmě ovlivní summit, který bude na konci října, kde se dozvíme, jaké možnosti mají vlády, jak ceny ovlivnit. To jsou krátkodobé ceny. Z dlouhodobého hlediska, ze vzdáleného horizontu se musíme připravit na postupné zdražování, a to bude souviset i s tím, jak dokážeme zvládnout zajistit svoji energetickou bezpečnost.

Například Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost už nyní upozorňuje, že z obnovitelných zdrojů se aktuálně stále vyrábí za 50-60 eur za jednu MWh, což je poloviční cena, než je nyní na trhu. Takže určitě bude velký tlak, aby se rozšířily obnovitelné zdroje. Bude to politicky velmi těžko průchodné. Ale i experti mluví o tom, že bez obnovitelných zdrojů, které mají poměrně rychlou návratnost, dají se rychle vystavět, nejsou tak problémové jako například jaderné bloky, to bude cesta, kterou se Evropa v příštích deseti letech bude muset vydat, nebo bude muset být stále více závislá na externích dodavatelích, ať už jde o plyn nebo uhlí.