Ekonom: Schodek rozpočtu 286 miliard? Zadlužení měly řešit vláda i opozice společně už před lety
Česko má první návrh rozpočtu na příští rok. Jeho autoři říkají, že jde o maximum možného a rozpočet je proinvestiční a sociálně spravedlivý. Opozice tvrdí, že je děravý jako cedník, a dokonce ho označuje za armagedon. Kritické hlasy se ale ozývají i zevnitř vlády. „Opozice absurdně přehání, ze strany koaličního hlasu člověk slyší AB a neslyší CDE. Obě strany stojí za situací, která dneska je,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonom Daniel Münich.
Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS, kandiduje za Spolu) v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je přitom plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.
Jaké dopady má první návrh státního rozpočtu? Poslechněte si pořad Řečí peněz, hostem je ekonom Daniel Münich z CERGE-EI
„Obranyschopnost, bezpečnost země, energetická nezávislost, udržení sociálního smíru a vysoká investiční aktivita státu, rekordní investice z národních zdrojů, to jsou podle mě klíčové priority tohoto rozpočtu,“ prohlásil Stanjura.
Naopak bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO, kandiduje) tvrdí, že podle tohoto rozpočtu se nedá hospodařit. „To je rozpočet absolutní katastrofy, to je děravé jak cedník,“ myslí si.
Kritika se ale neozývá jen z opozice, například ministru dopravy Martinu Kupkovi (ODS, kandiduje za Spolu) vadí snížení výdajů na jeho resort. Méně peněz půjde příští rok také na školství. Naopak výrazně si polepší obrana, část peněz také pokryje státní půjčku na dostavbu Dukovan.
„Koalice i opozice společně stojí za situací, která dnes je,“ připomíná v pořadu Řečí peněz ekonom.
Připomíná zrušení superhrubé mzdy v roce 2021. Kdyby k tomu nedošlo, měl by státní rozpočet aktuálně navíc 150 miliard korun. „Kdyby to tehdy hlasy ODS, ANO a SPD neprošlo, tak jsme mohli řešit úplně jiné problémy a měli bychom dostatek peněz na školství, vědu i obranu a další věci,“ upozorňuje.
„Problém, který dnes řešíme s rozpočtem, se nedá téměř vyřešit jinak, ale měl se řešit posledních deset patnáct let s rukou společnou. Koaliční a opoziční strany se o to ovšem nezasloužily,“ dodává Münich.
‚Drakoničtější opatření‘
Poslední čtyři roky se vláda snažila konsolidovat veřejné finance. Podle Münicha se jí to podařilo z jedné třetiny. Zároveň se však vynořily další výdajové položky, jako je třeba obrana.
Ekonom Richard Hindls k rozpočtové bitvě: I jednotky miliard jsou peníze. Potřebujeme ale desítky
Číst článek
„Stále více se bude vynořovat položka zdravotnictví s ohledem na demografické stárnutí populace. Energetické problémy se vyvrbily také po roce 2021. Takže před každou další vládou bude v důsledku zrušení superhrubé mzdy stát obrovský problém a potřeba rychle parametricky, to znamená nesystémově, konsolidovat veřejné rozpočty,“ přibližuje.
To by však podle ekonoma z CERGE-EI zabralo polovinu volebního období. Vlády by nebyly schopné dělat nic jiného a neměly by proto čas na systémové reformy.
„Anebo se to výdajové rozpočtové kolo prostě jednou utrhne, ale potom se dostaneme s mírou zadlužení a s velikostí deficitu do úrovně, kdy budou muset přicházet mnohem drakoničtější opatření bez ohledu na to, jestli si to někdo přeje, nebo nepřeje,“ varuje Münich.
Téměř 14,5 miliardy
Politici dlouhé roky tvrdí, že jejich prioritou je školství. V současném návrhu však meziročně školství klesl rozpočet o téměř 14,5 miliardy. Vládní politici tvrdí, že krajům a obcím by se příjmy z daňových výnosů měly zvýšit podle dosavadních odhadů o více než 32 miliardy korun a že by to mělo pokles vykompenzovat, protože samosprávy by od nového roku měly platit takzvané nepedagogické pracovníky.
Přesto se proti snížení rozpočtu ozývají hlasy z odborné scény. Organizace Učitel naživo vyzvala otevřeným dopisem ministra a jeho nástupce, aby se zasadil o navýšení rozpočtu aspoň ke 320 miliardám korun. To je o zhruba 44 miliard víc, než je aktuální návrh ministerstva.
Výdaje, to nám jde. Ale daně nechceme mít dost vysoké, abychom si to mohli dopřát, říká Janský
Číst článek
„Podílu rozpočtu na HDP se říká intenzita a tím se poměřují země mezi sebou. V Česku poslední tři čtyři roky intenzita školského rozpočtu klesala, dostali jsme se výrazně pod průměrnou úroveň v Evropě,“ popisuje Münich.
„Celkový výsledek je, že relativní platy pedagogických pracovníků – a ve školství jde dominantně o platy, všechny ostatní položky jsou relativně minoritní – budou nadále klesat,“ upozorňuje.
„Pokud by to skutečně zůstalo tak, jak je to narýsováno, a ono se to asi výrazně už nezmění, tak je možné, že relativní platy učitelů dosáhnout v příštím roce dokonce historicky nízké úrovně v České republice,“ varuje ekonom z CERGE-EI.
Bude se Česku dařit správně proinvestovat schodek? A má stát dostatek peněz na zaplacení pedagogů? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz ze záznamu v úvodu článku.
