Působení Jana Fischera ve vedení EBRD Česku nepomůže

Z čela Českého statistického úřadu přes nečekaně prodloužený pobyt v premiérském křesle do mezinárodní finanční instituce - to může být cesta současného předsedy úřednického kabinetu Jana Fischera. Pokud se po volbách strany dohodnou na nové vládě, stane se od 1. září viceprezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Fischer v Českém rozhlasu

Jan Fischer v Českém rozhlasu | Foto: Tomáš Adamec

Jan Fischer byl vybrán v mezinárodním konkurzu, definitivně schvalovat bude jeho nominaci správní rada banky 6. května. Ta vznikla v roce 1991 a pomáhala postkomunistickým zemím s přechodem k tržnímu hospodářství.

„Česká republika se již několik let nepovažuje za ekonomiku s přechodným typem, to znamená, že už žádné finanční prostředky z banky pro rekonstrukci a rozvoj nedostává. Co se týče zaměstnání Jana Fischera v této bance, tak si myslím, že to Česku nijak zvlášť nepomůže,“ řekl Petr Havlík z vídeňského Institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání.

Přehrát

00:00 / 00:00

Fischer.mp3

„Tato banka podporuje rizikové projekty v zemích s přechodnou ekonomikou, a to už se nás netýká. Její aktivity se týkají asi třiceti zemí a spíše než na střední Evropu se začíná stále více soustředit na země bývalého Sovětského svazu a jihovýchodní Evropy. Banka je mezinárodní, akcionáři jsou v ní i Spojené státy, a převážně se soustředí na komerční projekty, na kterých neměl zájem soukromý sektor,“ dodal Havlík.

Vloni banka investovala jen v Rusku čtyři miliardy dolarů, což bylo o třetinu víc než v roce 2008. Přesto se na v roce 2008 Rusko podílelo na investičním portfoliu banky ze zhruba 31 procent. Otevírá se tedy otázka, zda Rusko skrze banku pro obnovu a rozvoj nemůže prosazovat své zájmy v bývalých státech Sovětského svazu?

„To si nemyslím, banka má zájmy nejen v Rusku, ale i třeba na Ukrajině, v Kazachstánu, Gruzii, Ázerbájdžánu a dalších zemích. Pro všechny tyto země je vypracována individuální investiční strategie a podíl Ruska logicky vyplývá z toho, že má daleko silnější ekonomiku než ostatní státy tohoto regionu,“ uzavřel Petr Havlík z vídeňského Institutu pro mezinárodní hospodářská srovnávání.

Václav Sochor, Jan Cigánik Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme