Pražské služby platí desítky milionů korun stejným advokátům, kteří řeší osobní byznys ředitele Romana
Ředitel Pražských služeb Patrik Roman je podle oslovených expertů ve střetu zájmů. Reagují tím na zjištění iROZHLAS.cz, že pro ředitele v jeho osobních záležitostech pracuje stejná advokátní kancelář, jejíž servis odebírají Pražské služby. Střet zájmů přitom výslovně zakazuje letos přijatý etický kodex městské společnosti. Ředitel Roman ani po týdnu na dotazy redakce k případu neodpověděl.
Advokátní kancelář Řanda Havel Legal má u Pražských služeb, jedné z nejdůležitějších firem v majetku hlavního města, výsadní postavení. Žádná jiná nedostává za svůj servis tak dobře zaplaceno. A to ani zdaleka. Za rok 2024 inkasovala od Pražských služeb 19,4 milionu korun. Pro srovnání: zbývající tři externí advokátní kanceláře si dohromady přišly na 411 tisíc.
‚Roman poškozuje dobré jméno Pražských služeb.‘ Zakázka za 300 milionů vyvolala střet o ředitele
Číst článek
Etický kodex Pražských služeb neříká nic o tom, kolik má firma platit externím advokátům. Za to jasně definuje střet zájmů. „Dotčené osoby (…) jsou povinny vyhýbat se situacím, při kterých by mohlo docházet ke střetu zájmů Společnosti s jejich osobními zájmy. Střet zájmů může vzniknout při propojení zaměstnanců Společnosti a dodavatelů, ať už na úrovni (…) pracovní či jiné.“
Jak nyní zjistil iROZHLAS.cz, jedno takové pracovní propojení existuje. A to na nejvyšší úrovni. Redakce získala dokumenty, podle kterých ředitel Pražských služeb Patrik Roman využívá servisu kanceláře Řanda Havel Legal ve svých soukromých záležitostech. Advokáti pro něj revidují kupní smlouvy, přihlašují jeho jménem pohledávky nebo ho zastupují při stavebním řízení.
‚Střet zájmů na straně ředitele‘
Jak přesně zní stanovy
Klíčové pasáže Etického kodexu firmy Pražské služby přijatého v březnu tohoto roku:
3.7 STŘET ZÁJMŮ
Dotčené osoby jsou povinny při jednání za Společnost a navazování obchodních vztahů jednat vždy v zájmu Společnosti. Pokud by v konkrétním případě měla dotčená osoba podezření, že by její jednání či jednání jiné dotčené osoby mohlo být v rozporu se zájmy Společnosti, je povinna takový případ oznámit osobě uvedené v čl. 5.1 Etického kodexu Společnosti.
Dotčené osoby nesmí při jednání za Společnost stavět svůj osobní zájem před zájem Společnosti a jsou povinny vyhýbat se situacím, při kterých by mohlo docházet ke střetu zájmů Společnosti s jejich osobními zájmy. Střet zájmů může např. vzniknout při propojení zaměstnanců Společnosti a dodavatelů, ať už na úrovni rodinné, přátelské, pracovní či jiné.
„Když pomineme riziko, že některé soukromé úkony by mohly být hrazeny z veřejných peněz Pražských služeb nebo by se mohla tato hranice stírat, což by bylo jasné zneužívání funkce, pak i samotná existence tohoto dvojitého vztahu způsobuje střet zájmů na straně ředitele,“ hodnotí vedoucí právník organizace Transparency International Petr Leyer.
Pražské služby podléhají zákonu o zadávání veřejných zakázek. Jak ale upozorňuje Leyer, vzhledem k propojení kanceláře a Romana nemá firma motivaci hledat nové advokáty. „Jeho osobní prospěch může být čistě neformální – za udržení velké zakázky od Pražských služeb může dostat, řekněme, více přívětivý přístup od kanceláře i jako soukromý klient,“ dodává.
Obdobně hodnotí spojení advokátů, Romana a Pražských služeb protikorupční organizace Oživení. Roman coby ředitel a současně předseda představenstva firmy se zásadním způsobem podílí na vztahu mezi Pražskými službami a jejími dodavateli. Podepisuje smlouvy, faktury či má slovo v případném vymáhání sankcí za špatně odvedenou práci.
„Jsou to právě tyto pravomoci, které staví ředitele do konfliktní pozice ve chvíli, kdy využívá služeb téhož dodavatele i soukromě. Případem by se měla zabývat dozorčí rada Pražských služeb, ale i rada města, kde by ředitel měl dostat možnost vysvětlit, jak v tomto případě eliminoval střet zájmů,“ uvádí pro iROZHLAS.cz právník Oživení Tomáš Münzberger.
Za dva roky 42 milionů
Jak redakci sdělil mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický, městská firma odebírá servis od advokátní kanceláře Řanda Havel Legal od roku 2007. Tehdy podle mluvčího zvítězila ve výběrovém řízení na externí právní zastupování. Tou dobou už byl Patrik Roman třetím rokem ředitelem.
„Právní služby jsou zpoplatněny hodinovou sazbou, jejíž výše je na trhu naprosto standardní. Finanční objem spolupráce se každý rok liší v závislosti na množství a složitosti projektů Pražských služeb,“ podotkl mluvčí. Na dotaz, zda Pražské služby za posledních 18 let nechaly tuto zakázku přesoutěžit, reagoval, že jako „společnost odmítáme být součástí jakýchkoli manipulativních her na pseudopravd“.
Je pravda, že hodinová sazba nepřekračuje obvyklou cenu. Řanda Havel Legal si účtuje 2500 korun. Jde však o počet úkonů, které tato advokátní kancelář pro Pražské služby odvádí. V porovnání s ostatními právníky spolupracujícími s městskou firmou jde o dramaticky vyšší počty.
Advokát Vojtěch Liberda bere tři tisíce korun na hodinu, loni od Pražských služeb inkasoval 204 tisíc. Advokátní kancelář Erad Legal nemá hodinovou sazbu, ale nechává si platit za dílo. Takto jí roku 2024 Pražské služby uhradily 200 tisíc. A jak stojí výše, ve stejném období si Řanda Havel Legal přišla na 19,4 milionu. Roku 2023 to dělalo dokonce 23 milionů.
Smlouvy, pohledávky, stavební řízení
V roce 2007 nevznikl jen obchodní vztah mezi advokátní kanceláří Řanda Havel Legal a Pražskými službami. Ze stejného roku pochází také první listina potvrzující spolupráci advokátní kanceláře a Patrika Romana jako soukromé osoby, kterou iROZHLAS.cz dohledal.
Hlavní partner Martin Řanda tehdy ověřoval pro Romana platnost jeho podpisu při rozhodnutí, které Roman udělal coby majitel jedné ze svých firem – APR Investments & Consulting. Předloni Řanda zase zastupoval Romana při přihlášení pohledávky ve výši 197 tisíc korun vůči jednomu z jeho dlužníků.
Stejná advokátní kancelář se v roce 2014 podílela na vzniku kupní smlouvy, na jejímž základě koupili manželé Romanovi pozemky v Horních Jirčanech ve Středočeském kraji. Řanda Havel Legal také pro Romana roku 2016 pracovala na kontraktu na koupi pozemku ve Velké Chuchli, na kterém si ředitel Pražských služeb později postavil dům.
Totožná kancelář zastupovala Romana v roce 2021 ve stavebním řízení, v němž šéf Pražských služeb usiloval o stavbu bytového domu v Liberci. Objekt o devíti bytech v jeho vlastnictví už stojí. Před třemi lety zase jeden z partnerů Řanda Havel Legal, Michal Pálinkás, přispěl k vyhotovení kupní smlouvy, po jejímž uzavření koupil Roman pozemek v Mníšku u Liberce.
Roman týden nereagoval
Redakce iROZHLAS.cz se týden snažila získat vyjádření Patrika Romana. Za tu dobu mu volala třináctkrát. Psala mu také SMS, čeho se má rozhovor týkat. Dotazy mu poslala na e-mail, v kopii uvedla mluvčího Pražských služeb, a opět ho o této skutečnosti informovala SMS zprávou. Patrik Roman ani jednou nereagoval.
6:05
Pražské služby zadáním zakázky za 321 milionů obešly vlastní pravidla, neschválila to dozorčí rada
Číst článek
„V obecné rovině můžeme uvést, že jak z hlediska zákona, tak i z hlediska etického je naprosto v pořádku, pokud advokát poskytuje služby určité společnosti a zároveň i fyzickým osobám, které ve společnosti působí,“ sdělil redakci další z partnerů Řanda Havel Legal Tomáš Rydvan. Ten se shodou okolností pro Romana angažoval ve zmíněných smlouvách k pozemkům ve Velké Chuchli a v Horních Jirčanech.
Podle Rydvana je takový vztah nepřípustný jen ve chvíli, kdy by se advokátní kancelář angažovala v transakci, jež by se odehrávala mezi firmou a jejím zaměstnancem, v tomto případě Romanem a Pražskými službami. Jak se však píše v úvodu textu, Etický kodex Pražských služeb vylučuje jakékoliv vztahy mezi zaměstnanci firmy a jejími dodavateli.
Redakce navíc dohledala další spojení mezi vedoucím společníkem kanceláře Martinem Řandou a Pražskými službami. V letech 2006 až 2018 řídil Řanda coby předseda valné hromady výroční zasedání akcionářů firmy. Bylo to v době, kdy vedle Prahy měly podíl v Pražských službách i další osoby. Praha se jediným vlastníkem stala právě roku 2018.
