Snižujte energetickou náročnost svých budov, tlačí EU na majitele. Příkladem má jít stát
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve středu předloží vládě zprávu o tom, kolik budov v majetku státu čeká renovace. Tím by se měla zvýšit energetická úspornost. Zároveň zpráva vyčíslí, kolik peněz to bude stát a kde na to majitelé vezmou. Bude to z části také z evropských fondů. Konkrétně z programů Nová Zelená úsporám a z operačního programu Životní prostředí. Povinnost zlepšit energetickou úspornost budov se týká celkem 42 vládních institucí. Závazek vlády běží od roku 2014 a snížit nároky budov na teplo by měla do roku 2020.
Plán renovací, který dostane vláda ve středu na stůl, říká, co už je hotové a co je třeba ještě udělat. Týká se stovek budov různých velikostí. V majetku státu a jím užívaných je 783 budov, které podléhají povinnosti být úspornými. Z toho 562 rekonstrukce teprve čeká. Renovace by měly přinést úspory 46 tisíc megawatthodin energie ročně.
„Všechny ty budovy, co jsou v seznamu, tak se ohodnotily, jestli splňují, nebo nesplňují požadavky na energetickou náročnost budov. To jsou třídy A, B, C, D a tak dále. Při renovaci by se měly dostat aspoň do skupiny C. Toto je pro nás to podstatné. Když budou renovovat, tak budou splňovat tu změnu třídy,“ vysvětluje Radiožurnálu ředitel odboru energetické účinnosti a úspor ministerstva průmyslu a obchodu Vladimír Sochor.
Věci se daly do pohybu poté, co i vládní instituce mohou čerpat peníze z evropských fondů. Od 3. dubna je otevřená výzva na dotace z programu Životní prostředí pro veřejné budovy. Tam se majitelé budov hlásí o finanční podporu. K tomu dostanou ještě peníze z programu Nová zelená úsporám. A to ve výši 45 procent. Využije toho i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten vytipoval 31 budov a 49 projektů na zateplení, na které žádá o dotaci. Není to ale jednoduché. Problémem může být i prostá výměna oken.
„Řada našich objektů je zájmem památkové péče, to znamená, že v těchto objektech není možné tato opatření provádět. Nicméně až dosud jsme nebyli oprávněni čerpat žádné dotace na tuto činnost, my jsme ty budovy zateplovali z vlastních zdrojů. Za poslední dva roky jsme do této činnosti investovali zhruba 13 milionů korun,“ popsal Radiožurnálu mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka.
Modernizovat je potřeba i věznice
Úřad přihlásil projekty na zateplení v objemu 130 milionů korun. Pokud jde o celý movitý majetek státu, otazníky byly kolem modernizace věznic. Ministerstvo vnitra předpokládalo, že jeho budovy jsou z povinnosti zateplovat vyjmuty. Ovšem na přímý dotaz se vyjádřila Evropská komise tak, že do povinnosti energetických úspor státu patří i věznice. A protože věznice tvoří co do objemu velkou část vládních budov, celý program nabral zpoždění. Průtahy při zateplování státních budov jsou špatným signálem pro veřejnost.
„Rozhodně to není v pořádku, protože stát by měl jít příkladem. Budovy, které jsou ve vlastnictví státu, by měly být rychle zateplovány. Velmi rychle by tam měla být dělána energetická opatření. Nejen kvůli tomu, že snižují spotřebu, ale také kvůli tomu, že lidé do těchto budov chodí, a tudíž vidí, že stát jde příkladem a že je to správné,“ myslí si programový ředitel hnutí Duha Jiří Koželouh.
Úředníci tvrdí, že do roku 2020 stihnou velkou část povinnosti, o kterých vláda ví od roku 2014.
