Španělsko chystá prodej víceletých státních dluhopisů
Španělsko dnes podstoupí možná klíčový test v boji s dluhovou krizí. Vláda chce na finančních trzích získat až dvě miliardy eur prodejem desetiletých státních dluhopisů.
Španělsko přitom muselo při minulých aukcích za prodej svých dluhopisů platit stále vyšší úroky. Ty by teď mohly dosáhnout úrovně sedmi procent, po jejímž překročení už musely Řecko, Irsko a Portugalsko požádat o mezinárodní pomoc.
Španělský ministr financí připustil, že země začíná ztrácet přístup na trhy. Podle analytiků tím naznačil, že se Madrid bez pomoci možná neobejde. Španělsko potřebuje desítky miliard eur na krytí ztrát svých bank. Ty stahují do propasti nedobytné půjčky do stavebnictví a trhu s nemovitostmi.
Většina ekonomů Španělům radí, aby o pomoc urychleně požádali. Podle nich by to mohlo uklidnit situaci a následně i zlevnit půjčky na trzích pro španělský stát.
O stavu španělské ekonomiky mluvil na Rádiu Česko David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance
Madrid ale stále doufá, že získá evropské půjčky jen pro své banky a nebude tak muset plnit tvrdé příkazy věřitelů, jak to teď musí dělat hlavně Řecko.
„Pro Španělsko je situace složitá. Za současných výnosů, které jsou investory požadovány, se nevydrží financovat dlouho. Aktuální výše výnosů vede ke smrtící dluhové spirále. Sedm procent, to je nesmyslná hranice. Španělsko by nyní nebylo schopné utáhnout ani záporné úrokové sazby, aby zastavilo nárůst svého zadlužování. Španělsko na jedné straně musí pokračovat ve fiskální konsolidaci, zároveň vyřešit problémy ve svém finančním sektoru a hlavně, oživit svoji ekonomiku. Bez růstu ekonomiky se z problémů nedostane,“ říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
„Pokud by Španělsko nemělo problémy s bankami, pak situace ve fiskální politice zvládnutelná je. Loni sice byl deficit vůči HDP téměř 9 procent HDP, ale zadlužení je relativně nízké a dá se pokračovat ve vysoké fiskální konsolidaci. Tak, aby se vše stihlo ještě, než dluhy narostou přespříliš. Problém ale je, že Španělsko má s bankami značnou potíž. A pravděpodobně se nenajdou zdroje v soukromém sektoru. Nějakým způsobem bude muset vypomoci soukromý sektor,“ vysvětluje Marek a pokračuje:
„Jenomže se neví, jaký je rozsah problémů v bankách. Ten se odhaduje mezi 30 a 150 miliardami eur, přičemž každých 10 miliard eur je zhruba jedno procento španělského HDP. To znamená, že pokud by problémy byly do sta miliard eur, potom by teoreticky mohla ještě španělská vláda zvládnout problém sama. Pokud by byl větší, pak se už s velkou pravděpodobností neobejde bez pomoci ze strany ostatních zemí Evropské unie, respektive MMF.“
Itálie a Belgie další na řadě?
Pokud Španělsko požádá o pomoc pro svůj bankovní sektor, bude to podle Marka znamenat spíše úlevu, protože se tím vyřeší jeden z neuralgických bodů současné dluhové krize v eurozóně.
„Pokud by ale mělo jít o pomoc pro Španělsko jako celek, potom by to možná mohlo mít určité negativní dopady. Začalo by se pátrat, zda adeptem na takovou pomoc není náhodou také Itálie, Belgie a další země. Pomoc jen bankám by byla řešením, které méně znervózní finanční trhy,“ dodává David Marek.
