Ekonom Kovanda: Ozdravování veřejných financí se zastavilo. Příští rok má schodek být 280 miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS předloží vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá s deficitem 280 miliard, což je o 39 miliard víc než letos. Důvodem jsou vyšší výdaje na obranu a dostavba Dukovan. „Zastavilo se ozdravování veřejných financí, nicméně výdaje jsou relevantní,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. Dále okomentuje dronové útoky na ropovod Družba a novou evropskou směrnici proti odlesňování.
„Důvody navýšení schodku jsou nárůst výdajů na zbrojení a náklady spjaté se zahájením výstavby Dukovan. To jsou věci, které Česká republika dlouhodobě potřebuje,“ konstatuje Kovanda. „Nemůže být řeč o tom, že by docházelo k projídání veřejných peněz, kdybych známkoval jako ve škole, je to na dvojku. Výdaje na energetiku a na zbrojení jsou nutné a měly by být prioritou státu.“
Přijatelná je situace i z hlediska celkového deficitu veřejných financí v poměru k hrubému domácímu produktu. Kladně ji hodnotí i mezinárodní ratingové srovnání, podle nějž je Česká republika jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie.
Podle tohoto ukazatele je tedy možné říct, že došlo k určité stabilizaci českých veřejných financí. Na druhou stranu se v uplynulých čtyřech letech nenalezly výraznější úspory a schodek rozpočtu roste.
„V roce 2019 se představitelé ODS chytali za hlavu ze schodku kolem třiceti miliard korun. Dnes je ten schodek přes 200 miliard korun a ti samí lidé hovoří o tom, že se podařilo ozdravit veřejné finance,“ upozorňuje Kovanda. „I když zahrneme 40procentní inflaci, která nastala od roku 2019, tak to zkrátka neodpovídá.“
Omezený manipulační prostor
Návrh rozpočtu na rok 2026 by měl putovat do Sněmovny koncem září, jeho finální podobu ale ještě může ovlivnit výsledek voleb, které se budou konat první říjnový víkend.
„Pokud by hnutí ANO zahájilo své vládnutí tím, že by přejalo rozpočet sestavený Stanjurou, kterého kritizují, kudy chodí, tak by to mohlo znamenat prudký pokles v preferencích hned na začátku,“ předpokládá Kovanda. „Voliči by si řekli: oni nás zradili, dali jsme jim hlasy a oni pokračují v politice předchozí vlády."
23:21
Eurokomisař: Zemědělství je prioritou. S prázdným žaludkem nelze budovat Evropu ani vyhrát válku
Číst článek
Ke stejné situaci došlo i v roce 2022, kdy nový kabinet Petra Fialy přepracoval návrh Babišovy vlády. Prostor pro změnu je přesto poměrně omezený.
„Jenom důchody v letošním rozpočtu spolykají třetinu a vyplácet je prostě musíte. Dalších 100 miliard jsou náklady na obsluhu dluhu a to jsou věci, se kterými nehne žádná vláda,“ vysvětluje Kovanda. „Manévrovací prostor je omezený, pokud by vláda nechtěla přikročit k radikálním až revolučním změnám vyhlášení bankrotu České republiky.“
Vyhrožování zhoršením stavu veřejných financí pod taktovkou některé ze stran je součástí předvolebního boje a neodpovídá ani dosavadnímu vývoji, ani ekonomickým předpovědím.
Cla se teprve projeví
Výhled ministerstva financí třeba příští rok předpokládá zlepšení hospodářského růstu na 2,1 procenta.
„Čísla jsou příznivější, než jakých jsme se obávali v době zavádění Trumpových cel, ale nesmíme být hned na začátku příliš optimističtí, protože cla se budou projevovat i v příštích letech,“ uvádí Kovanda. „Setrvačností mohou vytvářet tlaky v české ekonomice končící růstem nezaměstnanosti v letech 2026–2027. Ale prvotní náraz cel není tak dramatický, jak se čekalo.“
Sdružení Pecinových firem bude novým majitelem Liberty Ostrava. Návrh odsouhlasil insolvenční soud
Číst článek
Odolnost českého průmyslu posílila i větší poptávka z Ameriky. Tamní firmy a spotřebitelé se chtěli před zdražením zásobit evropským zbožím, a proto nakupovali více než obvykle. Negativním dopadem ale může být znatelnější propad v následujících měsících.
Výzvou pro evropský průmysl ale nejspíše bude i konkurenční levná výroba z Číny, která by mohla nahrazovat výpadky trhu nebo zdražení surovin vlivem americké celní politiky.
Na konečnou bilanci ale budeme muset počkat.
„Je to radikální proměna světového ekonomického pořádku, jak se ustavoval od konce druhé světové války a hodnotit takto razantní dějinnou změnu prizmatem několika prvních měsíců by bylo krátkozraké,“ uzavírá Kovanda. „Musíme si počkat delší dobu a pak budeme moci hodnotit celkový dopad i na Českou republiku. A obávám se, že to nebude tak příznivé, jak se zdá z těch prvních čísel.“
