Stát podpoří zaměstnavatele absolventů bez praxe. Uhradí náklady práce
Stát bude přispívat podnikům, které na plný úvazek zaměstnají absolventy bez praxe. Mladým zaměstnancům v rámci projektu uhradí stát celou mzdu.
Absolventi škol si užívají prázdniny a úřady práce proto zatím nečelí velkému přílivu mladých žadatelů o práci. To se ale změní v září.
Mnoho absolventů zjistí, že se stejně jako jejich předchůdci ocitli v absurdním zacyklení. Zaměstnavatelé požadují praxi. Ale oni žádnou nemají, protože je nikdo nechce zaměstnat. Tento začarovaný kruh chce rozetnout ministerstvo práce a sociálních věcí.
O podpoře firem, které zaměstnají mladé absolventy bez praxe mluvila Jitka Hanžlová
Ministerstvo proto startuje projekt s názvem Odborné praxe pro mladé. Stát bude za zaměstnané absolventy platit podniku, který jim dá normální pracovní úvazek, náklady práce. Tedy hrubou mzdu včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. A to až do výše 24 tisíc korun. A to po dobu buď půl roku nebo jednoho roku.
K dispozici je celkem miliarda a 34 milionů korun. Přitom 85 procent této sumy je z Evropského sociálního fondu, zbytek je ze státního rozpočtu.
Odhaduje se, že tuto možnost bude moci využít nejméně 3 tisíce mladých. To v případě, že budou dostávat plat celý rok. Čím víc bude takových, kteří získají dostatečnou praxi během půl roku, tím víc peněz zbyde na ostatní. Nezaměstnaných do 30 let je celkem 140 tisíc.
Rozhodovat, kdo podporu na získání praxe dostane, budou úřady práce. Žadatel musí splňovat určité podmínky. Musí mu být méně než 30 let. V evidenci úřadu práce musí být minimálně čtyři měsíce. A nemá delší než dvouletou praxi v zaměstnání. Roli nehraje dosažené vzdělání.
Výše platu, na který stát přispěje, bude ale závislá na charakteru pozice, kterou bude absolvent v zaměstnání vykonávat. A samozřejmě musí existovat podnik, který mu místo za těchto podmínek nabídne. Podniky, které budou mít zájem, se musí obrátit na místní úřad práce.
K protekci by to teoreticky vést nemělo, protože mezi těmi, kdo splní podmínky, si pak budou vybírat už samy podniky.
Kritici namítají , že například v nějakém podniku klidně může majitel vytvořit uměle novou pracovní pozici, do ní si na úřadu práce vybrat třeba svého synovce - a ten bude dostávat plat od státu, takže si vydělá a strýčka to nebude nic stát.
Ředitelství úřadů práce ale příbuzenské vztahy zkoumat nebudou. Jen to, zda jde o absolventa, který má jen malou šanci získat práci. Podstatné je, že i ten imaginární synovec roční praxi získá. A bude pak záležet jen na něm, zda nějakou práci najde.
