Transakce vatikánské banky by měly být transparentnější
Papež Benedikt XVI. dnes zveřejní nová pravidla Vatikánu pro bankovní transakce vatikánské banky. V září italské úřady zmrazily Vatikánu konto s 23 miliony eur právě kvůli nedostatečné transparentnosti vatikánské banky IOR. Vatikán se tak chce dostat na bílou listinu bank, které nedovolují praní špinavých peněz nebo daňové úniky.
Vatikán proto vytvoří zvláštní organismus, který bude dohlížet na všechny jeho finanční správy. V budoucnosti pak banka přijme všechna opatření požadovaná mezinárodními institucemi proti praní špinavých peněz a podvodům. Současně bude banka nucena dát do oběhu jisté množství mincí euro s podobou papeže. Vatikánské euro tedy už nebude pouze pro sběratele.
O vatikánské bance mluvila na Rádiu Česko spolupracovnici Českého rozhlasu v Římě Vědunka Lunardi
Banku IOR však nelze považovat za normální banku, jak tvrdí Vatikán. Spravuje totiž majetek katolických institucí na mezinárodní úrovni v mnoha zemích. Sídlo je ve Vatikánu a nemůže se na ni vztahovat jurisdikce platná pro banky jednotlivých zemí.
Banka měla problémy už dříve
Vatikánská banka byla už v minulosti zapletena do finančních skandálů a skončila na šedé listině daňových rájů. Šéf banky kardinál Marcinkus musel být nakonec odvolán, protože pod jeho vedením banka, která by měla sloužit potřebám Vatikánu, diecézím a různým katolickým organizacím, údajně nepohrdala penězi pochybného původu, včetně mafiánských peněz.
Jména majitelů kont byla tajena, a kdo měl možnost si takové konto otevřít, mohl si být jist, že jeho peníze budou převedeny do zahraničí bez toho, že by za sebou zanechaly stopu. Transakce se prováděli jen v hotovosti. Své konto měli ve Vatikánu někteří politici i lidé, kteří spíše než podnikateli byli zprostředkovateli různých podniků, zakázek a transakcí.
Už Jan Pavel II. musel kardinála Marcinkuse odvolat. Vatikánská banka skončila na šedé listině a už delší dobu byl na Vatikán vyvíjen nátlak, aby se přizpůsobil požadavkům mezinárodních finančních institucí a Evropské unie. S nástupem Benedikta XVI. a se jmenováním současného šéfa, Gotti Tedeschiho, se na tom začalo pracovat.
