Tripartita se neshodla na navýšení minimální mzdy, rozhodne o ní vláda
Triparita se na růstu minimální mzdy neshodla. Představy odborů a zaměstnavatelů se liší. Odbory chtějí minimální mzdu zvýšit o 600 korun. Zaměstnavatelé jen o 400. Na kompromisním řešení, tedy růstu o 500 korun na 8500 korun, se nedohodli.
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová z TOP 09 ponese na jednání vlády oba návrhy.
Konečný verdikt bude na Nečasově kabinetu.
„Uvítala bych, kdyby vláda byla také diplomatická a kdybychom se shodli třeba na té prostřední hodnotě. To znamená, kdyby to bylo 8500 korun,“ uvedla ministryně Müllerová a dodala:
O jednání tripartity o minimální mzdě mluvil na Radiožurnálu předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil
„Myslím si, že by to byl vzkaz našim pracujícím, kteří pracují za minimální mzdu a kterých je dnes okolo jednoho procenta. Čili není to žádná závratná množina lidí, kteří by dnes byli odměňováni minimální mzdou."
Zaměstnavatelé původně o zvýšení minimální mzdy, která je teď osm tisíc korun hrubého, nestáli. Názor změnili po té, co vláda přišla s návrhy na podporu podnikání. I z jejich průzkumu ale vyplývá, že zvýšení minimální mzdy firmy zas tolik nepoškodí. Po jednání tripartity to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák:
„Myslím si, že i v tomto musí zapracovat demokratický princip. Protože jestli je většina již dávno nad 8500, tak bychom se měli chovat racionálně a rozumně. Proto ten náš návrh.“
Odbory věří, že vláda nebude posuzovat růst minimální mzdy ideologicky a na kompromis kývne.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba z ODS i ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek už se ale dali slyšet, že zvýšení minimální mzdy podporovat nebudou.
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci za práci.
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
„Shoda mezi zaměstnavateli a odbory je vždy obtížná. Od roku 2007 víme, že se ta mzda nevalorizovala a je stále 8000 korun. Kdyby mělo být vše v pořádku z hlediska inflace, měla by ta částka být 9400 korun,“ říká předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil a pokračuje:
„Ať už ta částka bude 400, 500 nebo 600 korun, vyšle to signál, že tato vláda se nechová jako tetřev, který je v době svého tokání ke všemu hluchý a slepý. To tady trvá již tři roky. Vláda snad prolomí bariéru, pochlapí se a řekne, že minimální mzdu zvedne.“
„Jsme totiž na jedné z nejnižších úrovní minimálních mezd v Evropě z hlediska průměrného výdělku,“ upozorňuje Zavadil.
Předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula a předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner ve večerních Ozvěnách dne na Radiožurnálu
Předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula doplňuje, že to navíc státní rozpočet nebude nic stát. „V této souvislosti je potřeba si uvědomit, že se tady jedná o věc, která nebude stát státní rozpočet ani korunu. Navíc na tom může státní rozpočet vydělat.“
Zaměstnavatelé, kteří jsou ochotni přistoupit pouze na navýšení mezd o 400 korun, prý hlavně potřebují, aby se primárně dořešila problematika zaměstnávání postižených osob. „Dali jsme tam podmínku, aby se dotáhly věci, které se týkají zdravotně postižených a obtížně zaměstnavatelných skupin,“ uzavírá předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner.
Člověk s minimální mzdou si nyní vydělá 7120 korun čistého. To je o málo víc než třetina průměrné čisté mzdy, která letos dosahuje 19 765 korun.
