Trump chce změnit světový obchod. Trh si na cla zvykl, důsledky ale uvidíme až zpětně, říká bankéř
Ve Spojených státech začala platit nová cla na dovoz zboží z desítek zemí světa. Na většinu výrobků z EU platí patnáctiprocentní clo. Ekonomové ale ujišťují, že důležitá jednání teprve začínají a mnoho zboží může dostat výjimku. „Uvidíme, jak budou reagovat trhy, ale je vidět, že zásadní přeměna světového obchodu zůstává pro Donalda Trumpa veliké téma,“ říká pro Český rozhlas Plus investiční bankéř Ondřej Jonáš.
„Když v dubnu Trump udělal něco podobného, následovala prudká negativní reakce, trhy klesly zhruba o 10 procent a on velice slavně vycouval a dal ohlášené tarify na půlku,“ srovnává Jonáš. „Tentokrát je trh podstatně klidnější. Lidé si zvykli, že nějaké clo bude. A ta patnáctiprocentní úroveň není likvidační.“
Podle ekonomů by pro transatlantický obchod bylo optimální nulové celní zatížení, Trumpovo rozhodnutí má ale silný politický podkres.
„Pokud má Evropská unie se Spojenými státy dvacet let obchodní přebytek na úrovni 200 bilionů dolarů, tak nikdo rozumný nemůže očekávat, že se pojede ve starém režimu. Něco se změnit muselo,“ uznává Jonáš.
Motivace americkou spotřebou
Tarify by navíc mohly být i větší – pro srovnání na vnitřním trhu mezi členskými státy Evropské unie se uplatňují sazby až 40 procent. Obchod s USA navíc brzdí další regulace, jako je ochrana trhu, zejména v oblasti zemědělství. Trumpova cla mají mimo jiné sloužit jako pobídka pro přesun výrobních řetězců zpět do Ameriky.
Trumpova ekonomika je tu, oznámil hrdě ministr. Jak se hospodářství USA daří, je ale složitější příběh
Číst článek
„Vybudovat takovou výrobní kapacitu trvá řadu let, ale Spojené státy mají velkou výhodu v lacinější energii. Už to je dostatečná pobídka pro řadu výrobců,“ upozorňuje bankéř.
„Teď jsme v období velké nejistoty, kdy žádný korporátní stratég nemůže s přesností říct, jaký režim bude platit příštích deset let. A v takovém období se velice obtížně plánuje jakákoliv změna dodavatelských řetězců, jakákoliv výroba.“
Přesuny jsou proto pro řadu velkých výrobců motivovány politicky a pragmaticky – největší podíl spotřebitelů se nachází ve Spojených státech.
Mezi negativní dopady Trumpovy celní politiky patří oslabení dolaru, který od začátku roku poklesl o zhruba sedm procent. Běžní Američané to pocítí ve zvýšení cen.
„Bude trvat, než si trh a ceny sednou, než se všichni vypořádají s tím, co se stalo. Takže nebudeme vědět hned, jaký dopad všechny tyto změny mají. Dozvědět se to můžeme v řádu měsíců, možná i let teprve zpětně,“ předpokládá Jonáš.
Udržet pozornost USA na Ukrajině
Kromě patnáctiprocentní hranice pro cla je součástí dohody také evropská investice do amerických zbraní nebo nákup energií za předpokládanou hodnotu 750 miliard dolarů ve zbývajících třech letech prezidentství Donalda Trumpa.
Americká cla vstupují v platnost. Pro EU je sazba 15 procent, Švýcarsko si ale nevyjednalo méně než 39
Číst článek
„Je to úroveň, kterou splňují už dnešní nákupy energií. Není to žádné zásadní navýšení,“ konstatuje Jonáš. „Co se vojenského materiálu týče, tak pokud chcete mít kvalitní protivzdušnou obranu, tak si chcete koupit systém Patriot, tam není velký výběr. A z geopolitických důvodů Evropa potřebuje udržet pozornost Spojených států mimo jiné na konflikt na Ukrajině.“
Jedinou překážkou by mohla být nejednotnost pohledu jednotlivých členských států na otázky bezpečnosti nebo zahraniční politiky obecně. Pro větší efektivitu by proto Jonáš doporučoval větší federalizaci Unie.
Úspěšná podle něj bude dohoda tehdy, pokud Evropanům nepoklesne kvalita života, bezpečnost a HDP na osobu, dodává host Interview Plus.
Směřuje Trump k oslabení dolaru jako rezervní měny? Zaplatí USA z příjmů z cel splátky svého dluhu? A je nejistota, kterou Trump vyvolává, promyšlená? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru výše.
