To jen potvrzuje pokračující problémy, které má nejen Česko, ale většina ekonomik. Co se dá na trhu práce čekat dál, je tak velmi těžké odhadnout, řekl Romanu Chlupatému ekonom londýnské pobočky ING James Knightley.

„Myslím, že to záleží na domácí politice. V tuto chvíli jsou totiž v přístupech vlád obrovské rozdíly. Na jedné straně máte například Spojené státy, které nabízejí další kolo fiskální podpory – nabízejí daňové škrty a prodloužení doby, po kterou lidé dostávají podporu v nezaměstnanosti. A to proto, že Bílý dům zastává názor, že je potřeba nastartovat růst. Díky němu by se měl zvýšit výnos z daní, což má následně vést ke snížení deficitu rozpočtu. No a zároveň platí, že pokud ekonomika rychle roste, je pravděpodobné, že začne vytvářet nová pracovní místa a nezaměstnanost poklesne.“

„Na druhé straně pak máte třeba Británii, která volí cestu utahování opasků. To má rychle srazit deficit - i díky škrtům ve státních výdajích a zvýšení daní. Tento přístup vytváří o něco horší předpoklady pro růst. A proto jsou i šance, že přispěje ke snížení nezaměstnanosti, menší. Jinými slovy, jsou tu dva rozdílné způsoby jak bojovat se schodky; důsledkem bude odlišný vývoj na trhu práce,“ upozornil Knightley v rozhovoru pro Rádio Česko.

Ekonomové se stále přou o to, zda politika Baracka Obamy – tedy snaha o to nastartovat růst s pomocí státních injekcí, a tím srazit nezaměstnanost – funguje. Co si myslíte vy?

„Myslím, že to začíná fungovat. Teď se nám do rukou dostala zpráva o vývoji na trhu práce v lednu. A podle té se nezaměstnanost snížila na devět procent. Jistě, můžete namítnout, že detailnější pohled není až tak optimistický. Hodně z toho zlepšení je totiž dáno tím, že lidé přestali hledat práci. Jinými slovy, tvorba pracovních míst nebyla až tak významná.“

„Nicméně, americká ekonomika začíná vysílat čím dál tím lepší signály: vypadá to, že růst bude slušný; ochota investovat se lepší a dostupnost kreditu roste. Což je povzbudivé. Proto stále věřím, že se míra nezaměstnanosti může snižovat. Bude to ale ještě bouřlivé. I proto, že ty propady v míře nezaměstnanosti, kterých jsme teď svědky, nejsou udržitelné.“

„Podle mě se totiž v dalších měsících objeví víc nezaměstnaných než nových pracovních míst. Prostě proto, že s tím, jak se objeví nová pracovní místa, si práci začnou opět hledat lidé, kteří už to vzdali. Obecněji si ale myslím, že růst přispěje k ozdravení trhu práce. A to během příštích několika let přispěje k tomu, že se míra nezaměstnannosti začne snižovat.“

Vezměme i toto v potaz a vraťme se na začátek našeho rozhovoru. Jak jste řekl, některé vlády situaci řeší tím, že více utrácejí, některé začaly tvrdě šetřit. Co je podle vás lepší?

„Tak to je velmi těžké říci. Záleží na reakci dluhopisových trhů. Pokud na nich nervozita poroste, tak se může stát, že americká administrativa bude donucena začít škrtat dřív, než plánuje. A právě proto se na to musíme soustředit; pokud se prostě dluhopisové trhy začnou obávat o udržitelnost plánů zemí, které se snaží investicemi ze státních kapes nastartovat růst, tak se může vše rychle změnit.“

„Pokud pak tuto možnost dáme stranou a zaměříme se pouze na to, který přístup je úspěšnější, tak zjistíme, že na to v tuto chvíli ještě nedokážeme odpovědět. Britská opatření se začínají v ekonomice projevovat až nyní. Vláda sází na to, že její škrty nahradí soukromá spotřeba. Dostupná data to ale nepotvrzují.“

„No a v Americe se snaží nastartovat růst, míra zadlužení se ale nemění; odhady schodku rozpočtu se dokonce zvýšily. Prostě, zprávy z obou stran zatím nejsou příliš dobré. A i proto si myslím, že se právě na tuto otázku budeme soustředit během příštích dvanácti až osmnácti měsíců,“ uzavřel ekonom londýnské pobočky ING James Knightley.