Zákon o kryptu? Pozitivní signál, ale nejsem si jistý připraveností ČNB, míní ekonom

Praha 10. prosince 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Politici se předhánějí v tom, aby se pochválili za nově schválená zákonná pravidla pro trh s kryptoaktivy. Už jsem viděl děkovné zprávy a pyšné reakce snad ze všech stran politického spektra, od ANO přes Piráty, SPD až po ODS. Kdo se o to tedy skutečně zasloužil a kdo se jen veze?
Má to několik úrovní. Důležité je, že zákon je z velké části implementací evropské směrnice, takzvané MiCA, což znamená Markets in Crypto-Assets (Evropské nařízení o kryptoaktivech - pozn. red). Může to vypadat tak, že jde o něco automatického, co musí být, ale ty dvě důležité části, tedy časový a hodnotový test na kryptoaktiva, o kterých se budeme bavit více dopodrobna, byly dány formou pozměňovacího návrhu. Už to tedy bylo něco navíc. Ale kdo se o to zasloužil...

Byl to návrh Ministerstva financí, ne?
Je to více lidí a zastřešující je zpravodaj za ODS Jiří Havránek. Ale co se týká pozměňujícího návrhu, tak jsem zaznamenal, že kromě ODS tam bylo ANO, Piráti, STAN, takže měl opravdu podporu napříč politickým spektrem.

Kromě pana Havránka je viditelný také Patrik Nacher z hnutí ANO.
Je důležité dodat, že kromě politické reprezentace to byla velká práce lidí z komunity, primárně asi České kryptoměnové asociace, která na tom odmakala opravdu velkou práci. A ukázala se ta zajímavá věc, že když chcete něco protlačit do zákona a opravdu něco udělat, tak i když jste nebo chcete být mimo systém, tak někdy se z vás lobbista stát musí. 

Lobbing není sprosté slovo. 
Musíte to odpracovat a to se v tomto případě podařilo. Velká gratulace jde směrem k České kryptoměnové asociaci i celé komunitě, protože v poslední fázi, když byl pan ministr Zbyněk Stanjura z ODS v Otázkách Václava Moravce někdy před třemi týdny, tak jeho vyjádření nebylo úplně přímočaré. V komunitě se potom vzedmula vlna ve stylu „napiš svému poslanci“ a myslím, že hodně lidí svým poslancům psalo, a vůbec bych se nedivil, že to také hrálo velkou roli.

Dopadlo to na úrodnou půdu, protože návrh prošel Sněmovnou jednomyslně. Když mluvíte o široké shodě napříč politickým spektrem a aktivní kryptoaktivní komunitě, tak se nabízí otázka, proč se tak stalo až nyní?
Je tam návaznost na MiCA a legislativní proces nějakou dobu trvá, takže souběh s různými cenami a podobně... Nebudeme nic nalhávat, patrně je tu návaznost i na to, že během amerických voleb hrálo téma kryptoaktiv, kryptoměn nějakou roli, takže politici nejspíš také trochu cítí, že možná nějakých pár malých procent leží na zemi, a chtějí o ně zabojovat.

Navíc rostla hodnota nejznámější kryptoměny Bitcoin, která v minulých dnech překonala magickou hranici 100 tisíc dolarů. Mohlo i to hrát roli, že si politici řekli, že už by bylo na čase něco s tím provést? 
Možná ve finální fázi. Nemyslím si, že to bylo úplně na úrovni, že teď už je s tím potřeba něco provést, ale spíše v rovině, že by se k tomu také měli vyjádřit.

Krypto revoluce?

Kryptoaktiva jsou to samé, co kryptoměny?
Ne úplně. Názvosloví není úplně jednoduché, i když právě MiCA ho docela zavádí. Já spíš používám termín kryptoaktiva ve smyslu crypto-assets. Bank of England, anglická centrální banka tento termín začala používat už před několika lety a já ho také ve svém výzkumu a podobně spíše používám. Výraz kryptoměna totiž svádí k tomu, že velká část kryptoaktiv má ambici být měnami, což podle mě není pravda.

Když teď pan Havránek z ODS, o němž jste mluvil jakožto o člověku, který má velkou zásluhu na tom, že něco takového Sněmovnou prošlo, říká, že to je velká kryptoměnová revoluce, má pravdu?
Revoluce je docela silné slovo. Myslím si, že je to velký signál a úspěch, že se něco takového podařilo. Zaznamenal jsem i docela širokou reakci v mezinárodním prostředí, minimálně například na Twitteru reagovaly různé účty zahraniční, kryptoměnové nebo bitcoinové. 

Všimly si?
Reagovaly, retweetovaly, gratulovaly, měly k tomu nějaké komentáře. Určitě to tedy není něco, co by úplně zapadlo. Revoluce je dle mého silné slovo a i na projednávání a postupných změnách vidíme, že revoluce se možná mohou dělat v technologickém průmyslu, v inovacích nebo ve vědě, nicméně v legislativním procesu revoluce moc neexistují.

Mluvil jste o časovém a hodnotovém testu, tak to pojďme vysvětlit. V čem je zásadní posun nově schválených zákonných pravidel?
Co přináší MiCA, se týká hlavně legislativy, zprostředkovávání, obchodování s kryptoaktivy, licencování, co musí splňovat startupy či obecně firmy, které v tom chtějí podnikat, zároveň co musí splňovat finanční poradci, banky a podobně. To je, řekněme na technické úrovni, ale jde zároveň o ochranu spotřebitele. Vedle toho je ta nová věc, což je časový a hodnotový test. V časovém testu jde o to, že nedaníte, pokud držíte dané kryptoaktivum déle než tři roky do nějaké úrovně, jestli si správně pamatuju do 40 milionů korun výnosu. Pokud ano, tak daníte standardní kvótou a ty tři roky v tomto dávají kryptoaktiva na úroveň akcií. Nedávají je na úroveň komodit, u těch je to složitější. Komodity to mají lepší v tom, že časový test je pouze jeden rok, na druhou stranu pokud je to obchodní společnost, tak tam není žádný časový test, takže se naopak daní všechno.

Doteď se to danilo, ať už to byly tři roky, nebo ne?
Doteď se měla danit jakákoliv transakce.

Takže se snižuje daňová zátěž?
Snižuje se daňová zátěž a zároveň to motivuje k delší držbě.

To je časový test. Co ten hodnotový?
Hodnotový test znamená, že i když transakci provedete rychleji než za ty tři roky, tak je tam pořád ochranná hodnota asi 100 tisíc korun, takže pokud výnos, nikoliv zisk, je nižší než 100 tisíc korun, tak daňová povinnost nevzniká.

Ale chápu správně, že stát začne přistupovat ke kryptoaktivům jako k akciím? Je to zjednodušení, nebo to sedí?
Z daňového pohledu v podstatě ano.

Lepší ochrana pro spotřebitele je zakotvená v evropské směrnici? Jak říká Patrik Nacher z ANO, kryptoaktiva nejsou pro laiky, je tu apelace na nějakou osvětu. To je tedy něco, co přináší evropské právo?
Evropské právo přináší části ohledně ochrany spotřebitele. Evropská unie na ni hodně dbá, někdo může říct, že trh je pak celý přeregulovaný, nicméně ochrana spotřebitele je důležitá...

Aby nedocházelo k podvodům a někdo neobelhal lidi?
Přání je otcem myšlenky do jisté míry, protože jakým způsobem bude trh zregulován? Můžete regulovat zprostředkovatelem, což znamená nějaké finanční poradce a finanční domy nebo něco podobného, můžete regulovat firmy, které v tomto odvětví chtějí u nás podnikat, a podobně. Nechci odbíhat do velkých technikálií, ale ve chvíli, kdy někdo obchoduje decentralizovaně v tom pravém slova smyslu, tak ho stejně nezregulujete jednoduše a spotřebitele úplně neochráníte. Regulace má ochránit od nějakých velkých, divokých situací, které mohou nastat. Cesta směrem k ochraně spotřebitele tam je, ale není to tak, že by zákon ochránil všechny před vším. Na druhou stranu nemalá část trhu a investorů jde do investování v tomto segmentu právě za velkým rizikem.

Je to tedy cesta, aby se ke kryptoaktivům dostal běžný obyvatel a vyzkoušel si je, protože ochrana spotřebitele pro něj bude vyšší. Zároveň stát začne přistupovat ke kryptoaktivům do jisté míry jako k akciím, je tu časový a hodnotový test. Vzhledem k tomu, že celou dobu mluvíme o tom, jak se to někam posouvá a že tu bude nižší daňové zatížení, tak nebude to znamenat taky nižší výběr daní a není to prostor pro kritiku? Například finanční správa se obává toho, že to osvobození rozvrátí obecný výběr daní. Je důvod k těmto obavám?
Rozvrátí je docela legrační slovo.

Je to citát. 
O to je to legračnější. Nejsem si úplně jist, kolik finanční správa reálně teď utrží na daních z výnosů, z prodeje nebo z obchodování s kryptoaktivy. Myslím si, že jsou tam dva efekty. Jedna věc je že, tam bude časový a hodnotový test, takže se potenciálně vybere méně daní. Druhá věc je reálný výběr daní. Můj tip je, a nemám to tedy podloženo nějakou statistikou či průzkumem, že velká část investorů aktuálně nepřiznává své výnosy, což znamená, že daně tam reálně vybírány nejsou. Tím, že pravidla budou nastavená, tak část těchto investorů možná začne danit kvůli svému svědomí či podobně. Ale také je potřeba říci, že mezi mnoha investory, alespoň z mojí zkušenosti, panovala obrovská nejistota okolo toho, co vlastně mají nebo nemají dělat. Teď budou napsána pořádná pravidla, ale je potřeba také říci, že je tam plno otázek, které pak bude třeba teprve řešit a metodicky podchytit, protože kryptoaktiva, respektive celý sektor decentralizovaných financí je velmi složitý. Jsou tam velká specifika, která bude potřeba vyřešit, ať už se to týká centralizovaných burz, decentralizovaných burz či něčeho podobného. Specifika a návody, jak s tímto nakládat, budou muset být v následujících měsících dál tvořena.

Neměla by na to dohlížet Česká národní banka?
Měla. 

Bude?
Ze zákona bude.

S tím přichází nový zákon.
Ano.

Jak to jde dohromady s tím, že krypto má být odloučené od nějakého centralizovaného měnového systému?
Důležité je, že protokoly zůstávají v různých mírách decentralizované. Dohled České národní banky bude z mého pohledu hlavně na potenciálně nově vznikající subjekty v České republice, na obchodníky, kteří budou nabízet nebo zprostředkovávat finanční služby.

Krypto v ekonomice

Změny by měly nebo mohly motivovat Čechy ke spoření na stáří, jak jsem zaslechl jeden z názorů v reakci na nový zákon. Tím by se Češi měli odpoutat od závislosti na sociálním systému. Očekáváte stejný efekt?
Do nějaké míry možná. Je důležité si uvědomit, co investování jako zajištění na stáří znamená. Jsme standardně zvyklí, že investování do akcií je většinou bráno jako nějaký podíl na technologickém pokroku, produktivitě ekonomiky a že tedy z toho máme nějaké výnosy, které si pak spoříme. Kumulace toho je vyšší, než je třeba inflace. Oproti tomu investování do kryptoaktiv a specificky asi do Bitcoinu lze spíše vidět jako investici do očekávaného znehodnocování ostatních měn typu dolaru, eura a v našem případě asi i koruny, a tím pádem nějaké zajišťování proti dlouhodobé inflaci. Jestli to jako strategie bude stačit na osamostatnění se v tom, že by člověk nepotřeboval sociální sektor nebo standardní podporu penzijního systému, to je samozřejmě velmi dobrá otázka, na kterou budeme znát odpověď tak za dvacet let. Netroufám si spekulovat. I když nikdy nedávám žádná investiční doporučení, tak si myslím, že ať lidé budou, nebo nebudou chtít, tak změnou legislativy a otevřeností na úrovni jak Česka, tak i Evropské unie, kryptoaktiva začnou vstupovat do penzijních fondů. V Německu už aktuálně mohou, takže myslím, že bychom se toho měli dočkat i v České republice. Ať už lidé budou, nebo nebudou chtít, tak se jich to pravděpodobně bude týkat právě tím, že to bude vstupovat do penzijních fondů.

Na to se taky ptám, protože řada lidí v této republice o tom možná slyší teď poprvé nebo vědí o kryptoaktivech, kryptoměnách, ale doteď je nezajímaly. Je pro ně důležité sledovat to, co se teď odehrálo v Poslanecké sněmovně?
Myslím, že pro ně není důležité sledovat to nějak do detailů.

Takže ten posun jako takový je zejména pro komunitu lidí, kteří už s kryptoaktivy obchodují? Už několikrát zmiňovaný pan Havránek tvrdí, že to může nalákat další kryptofirmy k příchodu do Česka.
S tím souhlasím. Jako ekonom jsem vždycky zastánce toho, že hodně věcí je o symbolech a signálech. Jedna věc je, co to znamená pro kryptokomunitu již existující a pro potenciální investory do kryptoaktiv jako takových, druhá věc je, co to znamená ohledně potenciálního přilákávání či dalšího rozvoje technologických a inovačních firem. V tomto ohledu to opravdu signál být může, a jak jsem říkal na začátku, v mezinárodním prostředí tento zákon byl zaznamenán. Netroufám si tvrdit, jestli teď zažijeme boom velkého přísunu, ale z mé zkušenosti firmy, které se pohybují okolo kryptoaktiv a finančních technologií, čekaly na jasnou regulaci a pravidla. Vnímám to tedy jako pozitivní a myslím si, že to je dobrý signál k tomu, že jsme ekonomikou nebo zemí, která je tomuto otevřená. Věřím, že to bude mít pozitivní vliv.

I na to, že pak dokážeme například lépe předcházet praní špinavých peněz? V magazínu Forbes jsem se dočetl, že zákonná úprava má i tyto ambice.
Evropská regulace MiCA se praním špinavých peněz zabývá velmi detailně, co se týká kryptoaktiv. Pracuje na bázi různých registrací a povinností takzvaného KYC, tedy Know Your Customer. To znamená, že ve chvíli, kdy jste registrováni u nějakého zprostředkovatele nebo na nějaké centralizované burze, která má domicil v Evropské unii, ale platí to i v různých dalších, tak pokud obchodujete nad nějakou úroveň, musíte být v uvozovkách legitimováni. Posun v tom tedy je a dává to tomu základní rámec. Celá část okolo AML, tedy Anti-money launderingu, je docela baňatá.

Česko jako kryptovelmoc 

Mluvil jste o symbolech, které jsou samozřejmě důležité. Jakým symbolem je to, když Josef Flek, poslanec za STAN, zmiňuje, že Česko patří mezi velmoci v kryptosvětě nebo když šéf ANO Andrej Babiš vystoupí na velké kryptokonferenci v Praze?
Částečně to pravda je, řekl bych, že máme v Česku nemálo iniciativ a velkých průlomů okolo kryptoaktiv, primárně asi Bitcoinu. Máme jednu z prvních, ale skoro si myslím, že přímo první kvalitní hardwarovou peněženku. Snad první bitcoinový těžařský pool byl vytvořen sice ve své podstatě virtuálně, ale ten nápad také pocházel z Česka. Velké množství bitcoinmatů je také v České republice a mám dojem, že jednu dobu jsme jich měli na hlavu největší množství na světě, takže opravdu jsme velmi aktivní. Minimálně praktická bitcoinová komunita, ale asi i ta obecná krypto je široká, takže je to blízko pravdě.

Zákon o kryptu teď míří do Senátu, pak budeme čekat ještě na posouzení prezidenta. Uvidíme, jak se s tím popasují senátoři. Očekáváte hladký průběh zákonné úpravy, nebo může někde narazit?
Osobně očekávám hladký průběh. Po tom, co byl schválen jednohlasně, by mě velmi překvapilo, kdyby se něco stalo. 

A stačí to? Nebo je to nedokonalé a budeme regulovat do budoucna více?
Co se týká inovací, tak je to obrovsky dynamické prostředí, takže bude potřeba různě upravovat. Také záleží na tom, jaké ambice tam jsou. Teď se tomu dává základní rámec, máme základní definice, které dává MiCA, máme základní daňové věci, co se týkají časového a hodnotového testu. Pak záleží, jestli jsou ambice více regulovat i tu opravdu decentralizovanou část mimo. MiCA částečně takovou ambici měla před pár lety, když vznikala, ale vývoj je velmi, nechci říct divoký, ale rychlý a zákony na to vždycky reagují. Určitě nás tedy budou čekat nějaké úpravy a bude to learning by doing (Učení se praxí - pozn.red.), jak to v inovacích je.

Vaše největší otazníky jsou nad dohledem České národní banky?
Nevím, jestli je to největší otazník. Nejsem si jistý, jak je na to Česká národní banka připravená. Není totiž úplně fanoušek kryptoaktiv, nebyla ani nějak extra aktivní, co se týká CBDC, tedy digitálních měn centrálních bank, které měly postupně vznikat a na evropské úrovni nějaké byly. Moje osobní zkušenost z toho, když jsem se tam bavil s pár lidmi, je, že struktura nad úroveň nějakého koníčkovského zájmu se bude muset vybudovat. Myslím, že se na to úplně netěšili, ale připadlo jim to, tak se s tím budou muset popasovat. Věřím ale, že to je profesionální instituce, tak se s tím poperou. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: ČT, YT CNBC International News, PSP, X - Finanční správa, X - Bitperia.cz