Český národní stánek stojí těsně vedle ruského a právě na něm probíhá workshop s naší knihou. Rusové mají ovšem silnější reproduktory. Silnější výzdobu. Silnější přízvuk v němčině. Jsou tak nějak silnější. Mít svou národní prezentaci těsně vedle jejich je masochismus. Obejdu zářivě rudý stánek z druhé strany, abych zjistil, kdo ještě si kromě Čechů vysloužil tohle exkluzivní prezentační místo. Opravdu se tam krčí nějaký další malý vystavovatel. Co je to za zemi? Aha, Slovensko...!

Byli jsme do Frankfurtu pozváni Moravskou zemskou knihovnou v Brně, která má na starosti v podstatě veškerou propagaci české literatury v zahraničí. To mě, coby rodilého Brňáka, samozřejmě naplňuje dvojitou dávkou národní hrdosti. Přicházíme ke zdvořile se usmívající hostesce na českém stánku a hlásíme se – přijeli jsme na to autorské čtení s dětmi. Hosteska lehce znervózní – čtení?

Chvíle vysvětlování a hledání a nakonec nám vítězoslavně ukazuje jednu stránku v malé brožurce – už jsem vás našla, vy jste náš kulturní program! No tak teď ještě abyste si na to čtení sehnali nějaké ty děti...

Kniha na kusu drátu

Člověk samozřejmě nemůže očekávat, že s knihou, která se jmenuje Překlep a Škraloup (respektive Tippo und Fleck), bude hlavní hvězdou mezinárodního knižního veletrhu s několika tisíci vystavovateli ze stovek zemí. Pět obřích hal je k prasknutí nacpaných knihami, všude spousta lidí, mezi nimi korzují cosplayeři – spiderman s nevěstou, polonahá dívka celá natřená na zeleno, a támhle ten faun má opravdická kopyta, hele, jak se na tom udrží?

Hlavní hvězdou je Gruzie, jejíž prezentace zabírá celé jedno patro haly naplněné velkými vyřezávanými kulisami. Za jednou z nich právě probíhá autorské čtení s názvem Papa was a trolling stone, za autory na plátně Vladimír Putin, lidé pískají, tleskají...

Češi na to jdou jinak. Naše kniha odevzdaně visí na zdi za hosteskami, výmluvně ukřižovaná na kusu drátu, nehybně shlíží na okolní veletržní mumraj, splihlé listy podzimně opadávající k zemi. Pro jistotu si přece jenom vyrobíme nějaké vlastní letáčky a zahájíme guerillovou propagaci akce. Přistupuji k hloučku mladíků a svou zaprášenou středoškolskou němčinou přátelsky hovořím – Ahoj kluci, chtít vy přicházet workshop? Máme ve dvě, ta knížka vidět tady jen česky ale my mluvila Německo. Díky!

Vše je na dobré cestě. První účastníci workshopu už sedí u stolků a zvědavě nás pozorují. Bohužel se ukáže, že je problém s objednaným projektorem a mikrofonem. Projektor neprojektuje a mikrofon jsme si přece nikdy neobjednávali. Pět minut před zahájením workshopu se potím u počítače s telefonem u ucha – technik mi vysvětluje, kde mám co zmáčknout a na co kliknout. Sláva, projektor běží! Teď ještě ten mikrofon.

– Nemůžete to sem přijít zapojit vy? odvážně se ptám technika.
– Já tam ale nejsu, já už su doma, zní jasná odpověď.

Nakonec se vše povedlo zapojit a kulturní program může začít. Dokonce i těch pár lidí přišlo. Je to vždy malý zázrak. Můžeme se pustit do souboje s Rusy. Kdo bude vítěz? Kdo koho překřičí? Tippo und Fleck nebo Vladimír Vysockij? Svět knižního veletrhu je napínavá, adrenalinová jízda. Češi, čtěte!

Autor sloupku je scenárista, držitel ceny Magnesia Litera – Litera za knihu pro děti a mládež.

Tomáš Končinský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít