Hnutí ANO je sice dlouhodobě jasnou jedničkou české politiky, ale přesto má Andrej Babiš těžkou hlavu. Něco málo přes 30 procent hlasů, což je výsledek, který mu přisuzuje většina průzkumů, nestačí pro vytvoření vysněné jednobarevné vlády. Pro vládnutí bude s největší pravděpodobností potřebovat partnery. A ať už to bude kdokoli, nebudou pro něj komfortní, píše v komentáři pro Český rozhlas Plus Petr Honzejk.

Komentář Praha 16:30 27. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

A tak se snaží, aby jeho síla proti nim byla co největší, aby si dotyční nemohli moc vyskakovat. Jak to dělá a může se mu to povést? 

Je jasné, že Babiš nemá šanci odlákat voliče stranám, které lze bez obav nazvat liberálně demokratickými. Člověku, který si myslí, že by se k Babišovi mohla přesunout statisticky významná část voličů koalice Spolu, Starostů či Pirátů, se patří dát fouknout do balónku.

Jedinou šanci má Babiš u voličů formací nazývaných nikoli nepřesně extrémními. Tedy na jedné straně národoveckého chuchvalce kolem SPD a na straně druhé hnutí Stačilo!, slepeného z komunistů a vystresovaných karikatur sociálních demokratů, kteří zapomněli, čím kdysi byli.

Pravolevý balanc

Z toho pak plyne Babišova snaha o zvláštní pravolevý balanc. Úsilí trefit voliče ultralevicového Stačilo! se projevuje sliby čím dál opulentnější sociální hostiny. ANO slibuje zrušení důchodové reformy, zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech, nové slevy na dopravu pro seniory a mládež, přidání státním zaměstnancům, hlavně policistům o desítky procent, daňové úlevy a tak dále. 

Babiš na poslední chvíli dává dohromady menší opoziční strany, ať mu nezbude jen Okamurova SPD

Číst článek

Ve snaze trefit voliče ultrapravicové SPD pak Babiš stále víc zdůrazňuje nacionální témata a zesiluje útoky proti Evropské unii a severoatlantické alianci. Naposledy ve svém podcastu  odmítl zvyšování výdajů na obranu, na které se přitom NATO, pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa, shodlo. Pranic mu nevadí, že ještě nedávno tvrdil, že Trump je nejlepším řešením pro Evropu a pro Česko a že hnutí ANO má totožný program.

Pravolevý předvolební balanc Andreje Babiše je ale potřeba chápat správně. Nejde o rozkračování ve smyslu současně obsloužit klasickou levici a pravici. Jde spíš o snahu vyvážit a pospojovat ultralevicovost v ekonomickém smyslu, vyjádřenou starým komunistickým heslem „každému podle jeho potřeb“ a ultrapravicovost ve smyslu kulturně civilizačním, vyjádřenou heslem „nic než národ“. Nakonec by se dalo říci, že to vlastně není ani tak náročná disciplína, protože se na tom vlastně shodnou jak voliči SPD, tak Stačilo!

Jako Viktor Orbán a Robert Fico

Některými větami Babiš opravdu nadbíhá voličům obou formací. Za pozornost stojí třeba tato věta z podcastu Sorry jako: „Naše zahraniční politika bude čistě ekonomického charakteru, tak, jak jsme to už dělali.“

Jde o jemný, ale srozumitelný náznak, že například k obchodování s Ruskem, třeba pokud jde o ropu a plyn, jejichž prodej pomáhá Putinovi financovat jeho vraždění na Ukrajině, se může hnutí ANO nakonec postavit podobně vstřícně jako Viktor Orbán a Robert Fico. Pro voliče SPD i Stačilo! je to vábnička takřka feromonální.

3:40

Babišův bolehlav jménem SPD

Číst článek

Povede se tedy Andreji Babišovi získat alespoň některé voliče extrémnějších formací na svou stranu? Je to možné. Babiš byl vždy schopen dělat cokoli, co pro něj bylo výhodné a vždy to dokázal dělat dobře. Když potřebuje nalákat ultralevici, zahraje coby multimiliardář levičáka, když pravicové národovce, stane se coby rodem Slovák českým národovcem. Žádný problém.

Tím ovšem bude tlačit jak SPD tak Stačilo! do ještě extrémnějších pozic. A tak nakonec rozhodne, jestli si extrémněji naladění voliči řeknou, že budou raději volit Babiše, u kterého se dá čekat, že to, co říká, bude mít sílu prosadit, ač to nebude tak radikální. Nebo Okamuru a Konečnou, kteří sice naplňují poptávku po radikálním protestu, ale nebudou mít sílu prosadit všechno, co slibují – hlavně odchod z EU a NATO, protože to zatím nechce ani Andrej Babiš.

Takřka jisté ale je, že se souboj o extrémněji naladěné voliče bude do voleb zostřovat. A že od představitelů hnutí ANO, které bude pravděpodobně vládnout, uslyšíme výroky, které donedávna patřily právě do repertoáru stran okrajových a mírně řečeno radikálních.

Autor je komentátor Hospodářských novin

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít