Charakteristickým znakem nové éry Donalda Trumpa je nejistota. Politická i ekonomická. Až se zdá, že nepředvídatelnost je bojovou strategií amerického prezidenta. Z ostatních světových lídrů si dělá kamarády i nepřátele a řinčí zbraněmi, jak se mu zlíbí.

Komentář Washington 6:29 6. listopadu 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vyjednává jak na arabském trhu. Otáčí se jak korouhvička. Každý řekne, že pro ekonomiku takové veletoče dobré nejsou. Možná tak pro spekulanty, kteří na neobvyklé volatilitě akciových i finančních trhů umějí vydělávat. 

Globální hospodářství trpí hlavně nejistotou ohledně americké obchodní politiky a cel. Trumpovy celní války v roce 2025, intenzivnější než v jeho prvním období, zpomalují globální růst, zvyšují inflaci a nutí svět překreslovat obchodní mapu.

Sérií tarifů a takzvaných recipročních či dodatečných cel se mu podařilo zvednout průměrnou efektivní celní sazbu na 17 procent, což je nejvíce od hospodářské krize ve 30. letech. 

A aktuální vysoká celní nejistota odrazuje od investic a komplikuje obchodní toky. Cla zdražují dovozy, protože firmy část nákladů přehazují na zákazníky, což vede k vyšším cenám. 

Instituce jako Mezinárodní měnový fond zmiňují, že celní války přidávají inflační tlak, hlavně u zboží, kde není rychlá náhrada. A pokud se cla dál vyostří, může to být jeden z hlavních šoků pro globální růst i riziko stagflace v příštích letech.

‚Jsme příliš malí na hru velkých hráčů.‘ Extrémní americká cla otřásají švýcarskou neutralitou

Číst článek

Čísla?

Trumpa stav globálního hospodářství evidentně moc netrápí a své celní války doma samozřejmě prodává jinak: cla prý chrání domácí trh – což podle ekonomů krátkodobě možné je.

Exportéři také mohou těžit ze slabšího dolaru. Některé firmy přesměrovávají investice do Spojených států (aby obešly cla, nebo protože se bojí politické nemilosti), což Trump prezentuje jako „návrat výroby domů“.

Jenže čísla nejsou kdoví co. Ekonomický růst letos až na jeden kvartál nadále spíš ztrácí dech. inflace je pořád kolem tří procent a na trhu práce se ochlazuje. Navíc velké firmy spíše propouštějí, ruku v ruce s tím, jak lidi začíná leckde nahrazovat umělá inteligence. Není divu, že se slovo recese zase vrací na scénu.

Nepřítel Fed

Ministr financí Scott Bessent o víkendu připustil, že některé části ekonomiky jsou v recesi. Neřekl jaké, nicméně má jasno v tom, že za to může americká centrální banka (Fed). Ta je takovým fackovacím panákem pro Trumpa a jeho lidí už delší dobu.

Nejvyšší soud USA odmítl vyhovět Trumpovi. Umožnil Cookové zůstat guvernérkou Fedu

Číst článek

Vláda chce, aby snížením sazeb roztláčela ekonomiku. Jenže Fed je opatrný, právě proto, že inflace je o dost vyšší, než by si přál. Navíc získat data o spotřebitelských cenách a zaměstnanosti je nyní obtížné, protože Trump nedávno vyhodil šéfku statistického úřadu, který publikoval data, co se mu nelíbila, a kancelář propustila klíčové zaměstnance.

Vypadá to, že Trumpova celní válka je určena pro domácí publikum. Má posílit jeho image nelítostného vůdce, co chrání národní zájmy. Jenže konfrontační politika má i druhou stranu mince. Trumpa a jeho nevypočitatelnosti se nyní možná všichni obávají. Ale dlouhodobě? Všichni rádi obchodují s přáteli. 

Čína to dobře ví, proto se mezitím prezentuje jako „antitrumpovská“ alternativa a podepisuje přátelské obchodní dohody s různými zeměmi, například v jihovýchodní Asii, aby hrála roli otevřeného partnera proti americkému protekcionismu. Který navíc v důsledku může vést k izolaci země. 

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít