Nedávné události ve Spojených státech ve vztahu k Číně dobře ilustrují názory, a také povahové vlastnosti prezidenta Donalda Trumpa. S Čínou už rétoricky otevřeně bojuje jako s nepřítelem.
Země prosperovala jako zprostředkovatel a diplomatická velmoc, vysoká cla se jí ale i přes to nevyhnula. To, jak zamávala s úvahami o pověstné neutralitě, popisuje deník Wall Street Journal.
„USA nevnímají Evropu jako důležitý region. Jako konkurenta mají Asii,“ říká ekonom Lubomír Lízal. Podle velvyslance ČR při EU Vladimíra Bärtla však vzájemný obchod regionů není zase tak zanedbatelný.
Mezi negativní dopady Trumpovy celní politiky patří oslabení dolaru, který od začátku roku poklesl o zhruba sedm procent. Běžní Američané to pocítí ve zvýšení cen.
Dopady plošných cel na americkou ekonomiku je nyní obtížné předpovídat. Ačkoliv státní kasa z nich podle odhadů získá do roku 2035 v přepočtu biliony, náklady zaplatí americké domácnosti.
Donald Trump také oznámil zvýšení cla pro Indii z 25 na 50 procent jako sankci za odebírání ropy z Ruska. 50procentní clo bude platit také pro brazilské výrobky.
Ruský prezident Vladimir Putin chce dva dny před rozběhnutím případných sankcí jednat s Američany. Podle Romancova to dává Moskvě možnost tvrdit, že mají snahu jednat, bez ohledu na výsledek hovorů.
Centrum pro geopolitiku, které je součástí americké investiční banky JPMorgan Chase, rovněž odhadlo, že efektivní celní sazba u dovozu do USA se ustálí v blízkosti 22 procent.
Zpočátku kvůli tomu Indie čelila tlaku ze strany USA a EU, nyní se však tón změnil. Dillí mohlo Západ přesvědčit, že jeho nákupy ruské ropy jsou dobré pro udržení světových cen suroviny pod kontrolou.
„Místo toho, abychom zkusili zabojovat, rovnou jsme kývli na kompromis,“ míní o obchodní dohodě Evropské unie a Spojených států prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáš Prouza.
„Ladí se detaily v odvětvích, u kterých bude shoda, že jsou strategické a kde by cla měla být výrazně nižší,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus David Müller z ministerstva průmyslu a obchodu.
Na svou aktuální pozici, která ze začátku zahrnovala cla a regulaci, nikoliv vymáhání zákazu, nastoupil Komar v únoru roku 2022, jen pár dní před začátkem ruské invaze.
„Moc to nezaznívá, ale je nutné říct, že je velmi dobře, že se mu podařilo udržet jednotu členských států a že se vyjednávací klub nerozpadnul tak, jak se tomu stalo v jeho minulé administrativě.“
Šéf Bílého domu ve středu také napsal, že Spojené státy neprodlouží termín 1. srpna pro zavedení tzv. recipročních cel pro zbývající obchodní partnery.
„Nemyslím si, že ekonomická dominance opravňuje Spojené státy k tomu mít takto silnou převahu v politických vyjednáváních,“ říká Petr Zahradník, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády.
Negativní efekt cel mohou podle ministerstva kompenzovat faktory, jako například zlepšení letošního vývoje české ekonomiky nebo očekávané pozitivní dopady německého fiskálního balíčku v roce 2026.
Stojí za připomenutí, že než Trump rozpoutal obchodní válku, tak ještě v roce 2024 Evropa zatížila dovoz automobilů z USA 10procentním clem, zatímco vyvážela do Ameriky s 2,5procentní sazbou.
Merz poděkoval předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a eurokomisaři pro obchod Marošovi Šefčovičovi za vyjednanou dohodu. „Víc zjevně nebylo možné dosáhnout,“ dodal.
„Viděli jsme, jakým způsobem Donald Trump jedná nebo nejedná, jak je to mnohdy velmi chaotické. V současné době je důležité, že je vůbec nějaká dohoda,“ říká ministr průmyslu Vlček k dohodě o clech.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je dohoda dobrou zprávou pro Česko, jehož automobilový průmysl je na vývozu do USA poměrně silně závislý.
Trump na úvod nedělního jednání se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou řekl, že obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy jsou jednostranné a nespravedlivé pro USA.
Obchodní vztahy Evropské unie a Číny zdaleka nejsou idylické a rozděluje je i válka na Ukrajině. Jejich společný summit v Pekingu proto světová média označují sám o sobě za průlom.
