Asi nejznámějším baronem Prášilem českého filmu byl a stále je Miloš Kopecký. Baron Prášil se na Měsíci setkává s astronautem Toníkem a společně se vydávají na Zem, kde spolu zažívají různá dobrodružství.

Tureckému sultánovi unesou půvabnou princeznu Bianku a tu se pak všeznalý, vychloubačný a vždy sebejistý Prášil snaží všemožnými kousky okouzlit. Prášila nerozhodí únik před sultánovými vojáky, pobyt v břiše velryby ani let ve spárech obrovského ptáka.

Film z roku 1961 oceněný na festivalech v Cannes a v Locarnu režíroval Karel Zeman. Vycházel přitom z knihy německého básníka a překladatele Gottfrieda Augusta Burgera, který o Prášilovi psal už v 18. století. Zemanův snímek inspiroval amerického režiséra a člena skupiny Monthy Python Terryho Gilliama. Jeho dobrodružný film o Prášilovi, v angličtině baronovi „Munchausenovi“ vznikl v roce 1988.

Terry Gilliam nikdy neskrýval obdiv ke Karlu Zemanovi a jeho verzi Barona Prášila. „Když se na ten film dívám, tak to je čirá radost. Jsem znovu nevinným dítětem. Neviděl jsem ještě svět, ale jsem si jistý, že je úžasný. Plný dobrodružství a objevování. Tohle všechno Zeman dokáže.“

Bezbřehá fantazie a dobrodružství: to je to, co spojuje všechny Prášilovy příběhy. Nějaký reálný základ ale přece jen jeho historky nejspíš měly. Německý baron sloužil v první polovině 18. století v ruské armádě a bojoval i proti osmanským Turkům. Zemřel v německém městečku Bodenwerderu, kde jsou na něj dodnes náležitě hrdí. Mají tam Prášilovo muzeum i sochy připomínající jeho příhody. Oslavy jeho kulatých narozenin ale musely vůli pandemii koronaviru zrušit.

Martin Balucha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít