Poláková: I když točím nebo zkouším divadlo, pořád mám myšlenky hlavně u kapely
Herečka a zpěvačka Bára Poláková letos na Colours of Ostrava představí scénický koncert Něhy – intimní hudební zážitek na pomezí divadla. V rozhovoru mluví o nové desce, hranici mezi hudbou a herectvím i o tom, jak se během koncertu na Metronome pokřtil nový singl tak energicky, až praskl gauč.
Cítíte se dnes víc jako herečka, nebo zpěvačka?
Stoprocentně se cítím doma s kapelou. Je to osm nebo devět let, co spolu hrajeme, a máme za sebou tolik koncertů, zkoušek a zážitků, že je to jako rodina. Ale zároveň s Markem Adamczykem jsme teď zkoušeli nové divadelní představení v Divadle Ungelt – hudbu složil David Hlaváč, který se mnou dělá i písničky, a scénografii Marek Cpin, ten dělal i dnešní scénu.
Shaggy: Boombastic byla písnička, kterou jsem cítil. Je zvláštní, ale právě nevyzpytatelnost mě na hudbě baví
Číst článek
Takže se to krásně prolíná. A ještě mě v srpnu čeká natáčení filmu. Ale i když točím nebo zkouším divadlo, pořád mám myšlenky hlavně u kapely. Je za mnou tým lidí, pro které je hudba práce – a já za ně cítím zodpovědnost. Potřebují, abych měla čas na koncerty a plánovala dopředu.
Chystáte dvě nové desky. Přibližte nám tyto dva projekty…
Ještě letos na podzim vydáme desku, kterou děláme se Štěpánem Urbanem. Budou na ní písničky s jemnou, čistou produkcí. A pak – na jaře 2025 – bychom rádi vydali album s kapelou Ťupíci, kterou jsme založili s Markem Adamczykem a Honzou Cinou. Říkáme si kapela, která ví, kdy skončit – začínáme 2025 a končíme 2030. A než vyjde deska, budeme vydávat jednotlivé singly a klipy.
Festival Colours of Ostrava letos nabídne vaše vystoupení Něhy. Co od něj mohou návštěvníci očekávat?
Je to zhruba hodina a půl až hodina a tři čtvrtě pomalejších písniček – i ty rychlé jsme přearanžovali do klidnější podoby. Je to hodně scénické, plné obrazů a světel. A skoro celou první hodinu vůbec nemluvím. Chci, aby si každý mohl vytvořit vlastní emoci, bez toho, abych mu dopředu říkala, co jsem do písničky vložila já.
Občas jen promluvím krátce mezi skladbami, ale jinak to nechávám otevřené. Na Colours se těším – budeme hrát v Gongu a to bude zase úplně nová zkušenost. Větší prostor, nové publikum. Už se nemůžeme dočkat.
Báro, mluvíme spolu ve chvíli, kdy jste odehrála koncert na festivalu Metronome. Na pódiu po vámi praskl gauč – to se vám asi nestává často.
To ne! Měli jsme ho poprvé jako součást scény. A vlastně mi to přijde úplně skvělý, protože jsme poprvé zahráli i nový singl Blízko, který zatím není ani na digitálních platformách a nemá klip – ale všechno to už chystáme. Takže to, že se ten gauč pod námi prolomil, beru jako dobrý křest.
Startuje osmý ročník festivalu Metronome Prague. Vystoupí Alanis Morissette nebo Rag’n’Bone Man
Číst článek
Znamená to, že jste na koncertech vždycky tak energická?
Asi jo, když hrajeme rychlý sety. Ale pak máme právě to přestavení Něhy. A mně je v tomhle formátu hrozně dobře, protože se to blíží divadlu, na které jsem byla zvyklá. Ale dnešek byl výjimečný. Jednak jsme měli v sobě hodně nevybouřené energie, protože jsme během podzimu, zimy ani jara moc nehráli. A taky jsme se strašně těšili – konkrétně na Metronome už několik let.
Proč právě na tenhle festival?
Je to Praha. Jsou tu krásné kapely. Chodím sem každý rok jako divák. Ale hlavně – při úplně prvním ročníku jsme tu měli koncert, který po dvou nebo třech písničkách přerušila šílená bouřka. Nedohráli jsme. Takže o to větší radost máme, že jsme si to letos mohli užít naplno.
