Jaký jsem na pódiu, takový jsem v soukromí, přiznává Baumaxa. Vydává novou desku Slibotechno
Xavier Baumaxa dřív rád sedl na kolo a se skládací kytarou objížděl lokální hospody. Teď kytaru odložil a svým posluchačům nabídl Slibotechno. „Nabrat víc fanoušků určitě je cílem, ale když se to nedaří, tak se nesmí tlačit na pilulku,“ usmívá se v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. Jeho novým albem provází fiktivní postava Karla Gotta.
Xavier Baumaxa, písničkář. Možná že nesnášíte, když vám někdo takhle řekne?
Ne, písničkář je dobré. Bady, bubeník z J.A.R., mi to jednou vysvětlil. Potkal jsem se s několika kytaristy a říkám, že to není možné, vždyť je to dobrá kytara, jak to, že to nehraje. Pak to vzal do ruky třeba Radek Pastrňák, Lukáš Martínek nebo Honza Tulenko, a ono to hrálo.
Baví mě hledat nové prostory, říká hudebník Xavier Baumaxa, který vydává novou desku Slibotechno. Poslechněte si celý rozhovor
A říkám – aha, tak to není tou kytarou. A Bady mi říká: Xavi, s těmi se vůbec nemůžeš rovnat, tou jsou k-kytaristi, ty jsi p-písničkář.
Když jste vystudoval kytaru v Lidové škole umění a začal jste nějaké první písničky, hrál jste třeba u táboráku?
Ano. Jsem ročník 1973, tak už v roce 1987 jsem u táboráku hrál hlavně Kryla a Nohavicu. To byl hlavní repertoár, žádná Markytánka.
A co vás na tom bavilo?
Byla tam pravda, enormní množství pravdy ty písně skýtaly.
A Baumaxa jste, protože jste pracoval v Baumaxu?
To je jeden z důvodů. A druhý je, že u Litvínova je Ivan Varga, který má pseudonym Martin Maxa. Měl skvělou folkrockovou kapelu Náhodná sešlost, pak se z něj stal Martin Maxa. Tak jsem si říkal, když může být Varga Maxa a prosadí se, tak budu Baumaxa a prosadím se také.
2:45
Necelých pět let po smrti vyšlo Davidu Stypkovi album. Pomohla s ním i jeho ‚oblíbenkyně‘ Irglová
Číst článek
Říkala jsem si, že vás kvůli reklamě nemůžou ani nikam vzít. Říkat Baumaxa, to je skoro jako reklama na daný obchodní dům.
Určitě, a proto jsem v jednu chvíli vytvořil fámu, kterou jsem držel čtvrt roku – že po této sezoně jako Baumaxa končím, že mám nového sponzora a budu se jmenovat Obi Vaněk, a že mi slíbili 400 tisíc korun ročně plus laminátové plovoucí podlahy do celého bytu.
Pak jsem na Silvestra prohlásil, že jsem smlouvu nečetl pozorně a malinkými písmenky tam bylo, že si musím přeoperovat přední řezáky, abych vypadal jako ten bobřík či veverka, a že by mi to profukovalo a ztratil bych tembr, takže to ruším a budu zpátky Baumaxa. Pár tváří jsem tenkrát rozesmutněl…
Před 20 lety vám vyšla deska Buranissimo forte, začalo se vám dařit a vlastně by v tom stačilo pokračovat. Ale vy jste vykročil jiným směrem. Vás by nebavilo být slavný?
To je možná špatně řečeno, mě by nebavilo ustrnout. Nejsem eternal seeker jako Lenka Dusilová, ale baví mě také hledat nové prostory, třeba poslední dvě desky jsou elektronické, hledal jsem různé aranže, vdechy, smyčce.
Když není cílem nabrat víc fanoušků, co je cílem?
Nabrat víc fanoušků určitě je cílem, ale když se to nedaří, tak se nesmí tlačit na pilulku, jak říká Jarda Dušek.
Rozumím, ale když si umělec dělá, co chce i za cenu toho, že z toho nebudou další fanoušci, tak už z toho nebudou dny na pláži v Miami ani možná noci na Karlštejně, jak zpíváte v tom posledním albu?
Ale je to život v pravdě. Nejsem ničí otrok, nemám si co nalhávat, jaký jsem na pódiu, takový jsem v soukromí, a toho si cením nejvíc, že mám tu možnost, čas na sebepoznání, uvědomit si, co tady na tom světě dělám. To je pro mě největší dar.
Poláková: I když točím nebo zkouším divadlo, pořád mám myšlenky hlavně u kapely
Číst článek
Myslím si, že tento dar svobody má jednu obrovskou past. Když umělec vykročí svým vlastním směrem, když vám do toho nikdo nemluví, tak vám ani nikdo nemůže říct, že tohle je špatně…
To řeknou kolegové, třeba ten Bard mě usměrní, že po čtyřicítce zjistím, že nejsem k-kytarista, ale p-písničkář, a kolegové, které si vybírám, jsou upřímní, lidé s podobnou krevní skupinou, ti to řeknou a musí to říct.
S kluky ze střední se popichujeme, mám velmi dobrou školu sebereflexe z naší alko party, snažili jsme se jeden druhého nachytat a dostat, že nás nikdo z ulice nerozhodí, protože jsme na to připravení už od gymplu.
Jinak děkuji za album Slibotechno. Přemýšlela jsem o tom, co vám udělal Karel Gott, že se proplazil celým tím albem, někde je to funkční, v písni Karel Gott je robot to chápu, ale někde jsem si říkala, fakt mu tam všude vlezl. Není to na škodu?
To je taková úchylka, mně nic neudělal. To mi udělal Ondra Ruml, že parodoval Goťáka. Na YouTube má Goťák nějaké video, v posledním roce svého života sedí ve flanelce doma a zpívá – jsou Vánoce, jsou Vánoce, jsou Vánoce… takhle se to musí zpívat. A Ruml – i s tou zubní náhradou, která sem tam syčí. Tohle mi udělal Ondra Ruml, už tři roky v tom frčím.
A vy se toho nemůžete zbavit?
Nevím, jestli to víte, ale dělal jsem i Havla.
Vím, ale dělal jste i Miroslava Moravce.
Ano… Úplně skvělí báječní voňaví lidé. Opět jsem Havel: Maminka, trochu mě mrzí, že ve slově maminka není žádné er… Tak mám vždycky takovou úchylku a nemůžu se toho zbavit. Je těžký pak se mnou žít, takhle mluvím i doma.
Pořád koncertovat na místech jako Colours of Ostrava, to je dar, říká o hraní v Česku zpěvák Alvaro Soler
Číst článek
Projde vám Karel Gott ve všech podobách, kterými se prolíná na albu Slibotechno? Kolik máte žalob za kariéru?
Je to zvláštní, ale nic. Když byla kontroverzní píseň Nazijazz, tak se ptal nějaký novinář Daniela Landy, jestli zná tuto píseň, tak odpověděl oklikou, že Baumaxu zná a za geniální považuje jeho písničku Ozajstný hip-hop. Takže jsem se nikdy do žádného konfliktu nedostal. Tak jsem zvědav, jak to dopadne teď s Ivankou.
Přišlo mi, že máte zvláštní obsesi, co se českých tenistů týče. Na minulém albu to byla Petra Kvitová s lehkou omluvou na závěr, teď je to Lendl.
Tak Petra Kvitová je v tom nevinně, proto na konci písničky je omluva: Petro promiň. Protože je to nekorektní nadsázka o šňupání na antukovém hřišti.
Ale Lendl, to je téma člověka, který velice rychle zapomene na svou domovinu, na svou mateřskou řeč a říká: Je chvilku v zahraničí a zapomene, jak se to říká, teď nevím, vypadlo mi to slovíčko.
Co plánuje Xavier Baumaxa? Blíží se už šansonová deska? Poslechněte si celý rozhovor výše.
