Nová komiksová kniha dává možnost vstoupit přímo do hlavy oblíbeného literárního detektiva. Tento týden si o ni můžete zahrát v pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz.
Ve dne nás slyší ptáci a v noci myši ‒ říkají Severokorejci. „Ač jsem byla v Číně uvržena do sexuálního otroctví, to, že je tam situace jiná, než nám říkali, mi došlo,“ říká v rozhovoru Pak Čihjon.
Mistři severské krimi známí jako Lars Kepler píšou pod novým pseudonymem Alex Ahndoril. A tentokrát nepůjde tolik o mrazivou atmosféru, jako o to uhádnout, kdo to udělal.
Hajao Mijazaki je žijící legendou světové animace. Je pověstný svou pracovitostí, ale také uzavřeností. Sestavit o něm biografii tak nebylo pro Napierovou vůbec jednoduché.
V pravidelné soutěži hrajeme o knihu, ve které se režisérka a spisovatelka Andrea Sedláčková vydává po stopách nekonvenční umělkyně, prochází desítky archivů, policejních záznamů a deníků.
Prostředí, která si vybírám, nechci patetizovat, mým záměrem je do obrovského množství představ, které máme a které se nesou mediálním prostředím, přinést něco, co klišé naruší, říká dokumentaristka.
Krátce před polednem dne 11. února 1986 přešel Jaroslav Javorský přes Glienický most mezi Postupimí a Západním Berlínem. Stal se tak účastníkem první „veřejné výměny špionů“ mezi Východem a Západem.
Poeovo muzeum ukazuje mnoho předmětů z jeho života. A to včetně jeho dětské postele, kde se mu možná zdály první strašidelné sny – inspirace jeho pozdějších hororových povídek.
Knižní prvotina rusistky Aleny Machoninové rekonstruuje osudy Heleny Frischerové, české Židovky a předobrazu postavy Ri z románu Moskva-hranice od Jiřího Weila.
„Bylo by velice snadné sepsat o něm knihu, v níž by se do omrzení opakovalo: ‚Pak se Mijazaki zavřel do studia a usilovně pracoval‘,“ píše v předmluvě knihy japanoložka Susan Napierová.
Básník Ivan Blatný prožil většinu života v exilu, a přesto, že stále psal, jeho básně končily v odpadkovém koši. Setkání s ošetřovatelkou v blázinci se pro něj stalo osudným.
Literární velikán, intelektuál i obránce románu. Francouzská média po smrti slavného spisovatele nešetřila superlativy. Hold Milanu Kunderovi vzdal i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Román Těla od Kláry Vlasákové řeší emancipaci, mateřství, pocit vlastní užitečnosti nebo generační spory. „Pocit neužitečnosti je pro člověka, zvlášť v současné době, zásadní,“ popisuje spisovatelka.
Výzkumníci z Valencijské univerzity zjistili, že dlouhodobé čtení tisku šestkrát až osmkrát zvyšuje schopnost porozumět textu oproti jeho čtení v digitální formě.
Autorem výpravného komiksu je filmařův velký fanoušek, Francouz Amazing Améziane. Vytvořil – po obsahové i výtvarné stránce – unikátní dílo, ke kterému neměl Tarantino žádné připomínky.
„Sledujeme nejen imaginárně, ale skutečně červenou nit, která se line celou knihou. Je to myšlenkový proces pátrání. V tomhle je kniha nápaditá a zároveň neuvěřitelně věrná,“ říká Pavel Kořínek.
Při Dvořákově práci jde o vteřiny. Během nich se musí rozhodnout, vytěsnit emoce a často si i sáhnout na dno.
„První pomocí nejde ublížit,“ říká. „Potřebujete na ni jenom své ruce a ochotu pomoct.“
Deník Washington Post označil jeho knihu za „triumf kritického myšlení“. Americký profesor kognitivní psychologie Daniel T. Willingham se zkrátka umí dobře ptát, a navíc dobře vysvětlovat.
Kalifornie / Minneapolis||red|Literatura|KNIŽNÍ SOUTĚŽ
