‚Když už nevíte, co si vybrat.‘ Zahlcení streamovacími službami určitě přijde, myslí si teoretik médií

Sledujete streamovací platformy Netflix, HBO a podobně? 
Pokud o nich můžeme mluvit a neděláme jim reklamu, tak ano, sleduji. A jsem schopen se ženou vidět seriál, který má sedm sérií po 10 kouscích po hodinách, to je 70 hodin života.

Takže jste stejně jako my všichni ostatní i vy v jisté míře obětí streamovacích služeb. 
Ano, ale rád.

Reklamu dělat nebudeme, budeme mluvit o mnoha těchto službách. Už jsem zmínil Netflix, HBO Max, Amazon Prime…Má šanci se další streamovací služba, tedy Disney+, prosadit na tom už silně konkurenčním trhu?
Já bych řekl, že ano. Konkurenční trh to je, ale ten náš je tak mikroskopicky malý, že si myslím, že my tady můžeme možná tak sledovat, co se odehrává v tom vesmíru, a to je souboj gigantů. A ten gigant samozřejmě je Netflix. Disney+ podle mě chce Netflix porazit nebo nějakým způsobem být hlavním konkurentem. Taky proto ty investice, které do toho dávají, jsou teď tak obří. 

Disney+ nabídne přístup ke svému exkluzivnímu obsahu, což je jedna z těch zbraní, kterou si chce získat české diváky. Mají tam být filmy Pixaru, studia Marvel, National Geographic, což, myslím si, může být pro spoustu zejména asi mladších diváků poměrně atraktivní. Vnímáte to podobně?
To určitě. Tak nejhorší televizní divák je divák mezi 12 a 25 lety, a to v tom smyslu, že se těžko chytá. Jak ho chytit? A jak ho chytit klasickou televizí? To se v podstatě nedaří. Změnil se způsob spotřebitelského chování, právě to, co tady říkáme - ty VOD platformy, placené obsahy, kdy si to člověk pouští, kdy chce, a ne, kdy mu to někdo prostě promítá. 

VOD - video on demand.
Ano, on demand platforma. Na přání. Tak toto přesně je věc, kterou se vlastně všechny ty televize a tyto streamovací platformy snaží se k těm divákům dostat. Samozřejmě Disney je ještě pro menší diváky. A tam je taky přetlak, tam jsem zvědavý, co to udělá se sledovaností ČT:D například.  

A co to může udělat třeba? 
No, tak může to snížit tu sledovanost, protože i ty děti, to vidím na vlastních dětech, ty už ovládají tyto věci daleko dřív, než my, mají to snad už s mateřským mlékem téměř dneska, takže si myslím, že si to najdou možná rychleji, než aby čekali na nějaké Déčko, kde bude něco v pět hodin, ale nevím. Samozřejmě přichází jako dinosaurus, který najednou možná požere i ty menší. Tak uvidíme. Ale to není tak, že bych tady říkal, že Déčko končí. To vůbec ne, ale to déčko mělo určitě historickou úlohu, kterou myslím od roku 2013 splnilo na tisíc procent.

Jak do tohoto konkurenčního boje podle vás vstoupí atribut dabingu? Disney chce nabídnout velkou porci dabovaných filmů, seriálů. Může to být cesta, jak oslovit víc českých diváků? 
Já jsem začátkem tohoto tisíciletí dělal film, který jsem chtěl, aby byl celý jenom titulkovaný a byl v původní řeči. A tehdy mi v televizi řekli, že to v žádném případě nejde, že to tam musí být přemluvené, protože když český divák vidí titulky, tak ze 70 procent to vypne nebo přepne. A že to odmítá v podstatě. Ale to je úplně jiný vesmír v roce 2001 než dneska. Právě už ty generace, které vyrůstají na těchto všech platformách a YouTube a já nevím, na čem všem, už mluví přirozeně anglicky a dokonce se často i štítí té češtiny. Prostě když to pak vidí v té češtině, tak se tomu smějí, protože to mají samozřejmě v tom přirozeném jazyku, v té angličtině. Takže nevím, co to udělá. Ještě tam vstupuje ta debata o tom, jestli tím posilujeme výuku jazyků nebo ne, když se děti dívají na věci rovnou v originále. Já si myslím, že to posiluje určitě a je otázka, jestli ten dabing je pro to dětské publikum potřeba. Na druhou stranu i ty blockbustery, co jsou třeba v kinech, samozřejmě pro ty úplně menší děti by dabované být měly, to je jasné, ale když si to můžete tady zastavit a můžete se na to podívat znovu a můžete si s tím jakoby trávit ten čas…No, myslím si, že od nějakého věku už to je neúčelné potom. 

No, mě to zaujalo i v konturách toho, jak asi významný český trh pro takové dinosaury, jako je třeba Disney, může být, protože bych měl ten dojem, že významný moc není…Ale jestli Disney nastoupí s tím, že bude velká porce dabovaných filmů a seriálů, tak asi chce ukořistit v Česku to prvenství, které teď připadá Netflixu. 
To je možné, ale zároveň si myslím, že to může být i taková ta strategie namlouvání. Prostě si získá pro tu platformu diváky a potom může z toho ustupovat, nebo už s tím poměrem původních a dabovaných pracovat. Takže díky tomu, že už tam ty diváci budou, tak už pak můžou vnímat další a další věci. Ano - když ptáčka lapají, tak mu pěkně zpívají. Třeba i česky.

Co jako teoretik médií a filmu říkáte na pojem streamovací války? Zaznamenal jste ho?
Dneska prostě už televize není to, co televize byla. A myslím si, že se neustále hledá, co to ta televize je a jestli ještě vůbec to je televize. Stejně tak si myslím, že je otázka, jestli film a kinematografie, je kinematografie vůbec. Já si myslím, že spíš je konec kinematografie postupně, protože jí tak přestaneme říkat nebo už to nebude mít smysl. A televize, i kdyby přestala sama produkovat, tak bude pořád tím distribučním kanálem, který může mít podobu i na internetu. Teď už to je jedno, kterými vlnami to jde nebo kterými datovými toky to jde. Ale to, jak se to všechno spojilo, speklo se to do takového jednoho audiovizuálního toku, tak ta kinematografie se přesunula do té televize, ale zároveň ta televize prostě vnikla těmi principy do té kinematografie. Technologicky úplně, protože dneska na film nikdo netočí, všechno je to digitální. Takže spíš bych řekl, že možná, jestli něčeho bude konec, tak možná kin. Čím se kino udrží? Už jenom tím, že zprostředkuje nějaký event, nějaký zážitek, to ano, ale těch už nebude potřeba tolik anebo se s tím musí marketingové hodně pracovat. No ale to jsem vám neodpověděl na tu streamovací válku. Streamovací války určitě. Kdo urve na tom internetovém prostoru největší koláč a získá nejvíc závisláků, tak samozřejmě vyhrává, to ano, pochopitelně.

Protože vezměme si čísla - Netflix 220 milionů předplatitelů, Disney+ 140 milionů lidí. To jsou obrovská čísla. 
Jsou to obrovská čísla. Na druhou stranu pro mě bylo třeba překvapivé číslo, že máme takový ten fenomén, který se jmenuje odložená sledovanost, že se díváte na něco v jiném čase. Ty televize to umožňují, i ta Česká to umožňuje, na i-vysílání máte všechny ty modemy a můžete si to pustit zpětně. A to by člověk řekl - a možná žije ve vlastní bublině - že vlastně já už se na televizi nedívám vůbec tak, jak mi to ta televize naplánovala. Já se prostě dívám, kdy chci, Vinohradskou 12 si pustím, kdy chci, a tak dále. A teď najednou člověk by si řekl, tak takto musí asi žít všichni žít. Poslední čísla, co jsem viděl, tak jsou z minulého roku, a v ČR ta odložená sledovanost stoupla hodně, asi na 12 procent nebo 13 procent. A je to veliké číslo, protože před pěti lety to bylo 0,02 procent, takže opravdu je to nárůst o stovky procent, nicméně pořád je to takto málo. Já jsem myslel, že 12 procent lidí zůstává u té klasické televize. Není to tak. A i v jiných zemích, i v tom Švédsku nebo v Německu kupodivu je to pořád do 21, 22 procent. Ale samozřejmě myslím si, že tento jev samozřejmě se bude neustále zvětšovat. A s touto generací, jak bude růst a stárnout, tak si myslím, že se v klidu dostaneme na 50 procent.

Ale zpátky k těm streamovacím službám, protože i v Česku soukromé televizní stanice učí své diváky sledovat streamovací služby. Je tu konkrétní příklad TV Nova a Voyo. Myslíte si, že třeba Voyo může být ohroženo i nástupem další světové streamovací služby jako je Disney+?
Tak na jednu stranu může, na druhou stranu nezapomeňme, že český divák má jednu vlastnost, a to jak televizní, tak filmový patriotizmus. Takže já myslím, že věci, které vzniknou přímo pro českého diváka, a to neznamená, že to je Disneyovka s českým dabingem, myslím skutečně, že to je třeba příběh o Ivetě Bartošové nebo něco takového, tak to všechno, myslím, jsou body, nějaké sociální body navíc, které ten Disney nezíská, i kdyby se zbláznil. O tom svědčí i ta popularita českých filmů v kinech, i když samozřejmě dneska tou pandemií a vším je to zdecimováno, ale ještě před pandemií to tak platilo. My a Francouzi jsme jedni z nejpatriotičtějších diváků. Ohrožené to určitě bude, protože jde o ty návyky a ten prostor. Když se to naučíme jednou, tak se nám otevírá prostor všech těch gigantů, i těch malých. A můžeme úplně zapomenout na tu klasickou televizi. Tak jako jsme se naučili s internetem, tak prostě teď se naučíme toto a tam může být, že podívat se na Voyo nás napadne, jen když tam bude opravdu něco patriotického, hodně zajímavého, bulvárního.

Originální obsah. 
Originální obsah.

Stejně tak jako Netflix a HBO atd. tvoří originální obsah, který potom umisťují pouze na své platformy.
Ano, ale jsme zase na to natolik malý trh, že třeba Netflix netvoří originální obsah pro český trh, to se už nevyplatí. Dát tam české filmy, třeba úspěšného Karla, dokument, to ano, ale nevyrábí filmy. Ale pro Polsko se už mu to vyplatí.

České filmy tam ale jsou a teď se taky řešil a bude řešit podíl těch národních filmů na těch streamovacích platformách. Ono to souvisí s tím, co zamýšlí EU. Já tady připomenu, ono se to týká i toho vstupu Disney+ na český trh, slova filmového producenta Pavla Strnada, který na Deníku N zveřejnil komentář k nárůstu streamovacích služeb, kdy on píše, že vstup Disney+ do Česka je určitě skvělá zpráva pro filmové fanoušky, horší už pro distributory a producenty. Napsal to právě v souvislosti s novou směrnicí EU, už mnou zmiňovanou, kterou teď projednává i naše česká sněmovna, a která by měla více chránit tuzemské tvůrce, aby se jim tedy ty peníze z těch  streamovacích služeb více vracely. Jak se na to díváte vy?

Připadám si jako ve 30. letech 20. století, kdy byl zaveden tzv. kontingenční systém, kdy se mělo z každého filmu, který se dopraví, měl, ten, kdo to kupoval a distribuoval v Československu, odvést nějakou paušální daň podle toho, z které země to bylo. Do fondu, dneska bychom řekli kinematografie, na podporu české tvorby. Jak říká kolega Strnad, tak to je, protože samozřejmě to dopadne na ty distributory. Jedna věc je distributor a další věc je výrobce. Musí potom taky člověk přemýšlet nad tím, co všechno bude a nebude možné nejenom distribuovat, ale i vyrábět.

Ono těch peněz vůbec v tom českém filmovém průmyslu bude asi čím dál méně i s ohledem na to, co teď oznámila ČT…
No jo, tak ČT je v kleštích svým způsobem, protože koncesionářský poplatek, neroste už mnoho let, inflace stoupá, hodnota reálná toho poplatku je prostě, jak říkal Petr Dvořák myslím na 80 korunách.

Zpět na internet. Zmínili jsme Voyo, Disney+, Netflix. Můžeme přidat AppleTV, Amazon Prime a HBO Max. Vy jste už zmínil, že soumrak televize neočekáváte, ale že návštěvnosti kin by se ty streamovací války a boj o diváky, boj o gauč - dá se tomu tak asi říct, myslím, že jsem to i v nějaké literatuře zaznamenal takto pojmenované - ony totiž i streamovací služby budou nově dávat filmy nebo uvádět filmy v mnohem kratším časovém odstupu od kinopremiér. I to může ten tradiční průmysl vlastně zasáhnout, předpokládám?
To jenom dokládá, jak se vlastně začíná prolínat tento televizní průmysl s tím kino průmyslem. Ten vztah filmu a televize celou dobu od té doby, co televize začala mít nějakou sílu v 50. letech, je poznamenán konfliktem mezi filmovým průmyslem a televizním průmyslem právě v tom, že ten boj o ten tzv. hold back, to znamená právě o tu dobu, kdy si to může ta televize pak už dát do premiéry, tak to bylo vždycky vybojováváno, aby to bylo nejdřív půl roku, pak rok, prostě se to drželo jako svatý grál nebo svaté pravidlo, že to nemůže ta televize tomu filmu přece udělat. No, a jestli se toto zlikviduje nebo postupně prolne, spíš bych řekl, tak to jenom svědčí o tom, že už to je jedno. Ve smyslu televize a film jedno jsou.

Když jsem říkal, že ta televize nezanikne, já bych řekl, že ta klasická televize, ta zanikne postupně, ale že to bude jiná televize. HBO, když začínalo, tak mělo heslo „jiná televize“, což tehdy platilo stoprocentně, protože to bylo něco úplně jiného než všechny ty televizní programované televize. No a teď myslím, že se dostáváme do fáze, kdy všechno bude jiná televize. Já myslím, že i ta interaktivita a ta možnost, že si to ten člověk sám řídí, i tu mladou generaci možná dostihne v tom, že až bude stárnout, tak si to ráda odpustí. Takže to, na čem jsme vyrostli, protože nebyla jiná možnost, tak možná k tomu dozraje. Ale nevím za 20 let, jak to bude vypadat, jestli budou rádi u toho gauče sedět a budou si říkat: tak co nám tam zase kdo připravil? Myslím, že budou dva světy spolu pořád existovat a jenom se bude možná měnit ten poměr toho, kdo si to zvolí a kdo si počká.

Ona je otázka, jestli ty streamovací války nebudou mít ve výsledku nějaký opačný efekt, že se ten trh nasytí. Připomeňme, že Netflix nedávno oznámil, že už nerostou jeho předplatitelé, že poprvé klesli za dobu jeho existence. 

Tak jak očekáváte, že toto se vyvine do budoucna?
Nejsem věštec, to kdybych věděl, tak už mě možná Netflix zaplatí jako významného poradce. Nevím.

Tak jestli se Netflix nevrátí k tomu - vzpomeňme si na to, on začínal jako klasická videopůjčovna, pak teprve se přesunul na internet, tak jestli se k tomu nevrátí?No, to nevím, to nevím. Já bych ještě úplně nezahazoval ta kina v tom smyslu eventů. Já si myslím, že jak se o televizní kultuře mluvilo v 60. letech jako o bačkorové kultuře, tak teď už jsme na gauči. Já myslím, že i z toho gauče bude možná časem určitá touha a potřeba jít ven. A teď je otázka, jestli to budou kina nebo jestli to budou nějaké festivaly a nevím, co všechno. To je možné, že to bude mít různou podobu, ale možná, že až začnou tito giganti organizovat takové akce, tak se najednou ukáže, že ještě je další rovina té nabídky nebo možného vnímání těch věcí, že se to spojí s nějakým zážitkem, který nebude jenom doma ve dvou nebo samotných v noci po šesti hodinách jednoho seriálu. Rozhodně se ten trh nasytí, to si myslím, že určitě přijde. Nebo už to přichází a je možné, že ten Disney to může až zahltit. Zahlcený jste v okamžiku, kdy už vlastně nevíte, co si máte vybrat a začíná to být jedno..

Over-choice effect. 
A už na to vlastně rezignujete a jdete do lesa nebo něco. Ale určitě to zahlcení samozřejmě je problém a já ho očekávám, ale jakou podobu bude mít, to nevím.