„Polsko je ohroženo Ruskem a jeho jaderným vydíráním. Opravdu tedy potřebujeme záruky a ano, jaderné zbraně, nejlépe americké, by představovaly něco ‚hmatatelného‘,“ nastiňuje Artur Gruszczak.
„Pokud nad sebou dron třeba jen uslyšíte a neútočí na vás, pravděpodobně to ale znamená, že vás někdo zpozoroval a zaměří na vás palbu odněkud odjinud," přibližuje Jakub Drmola.
„Ve vyjádření bylo řečeno, že šlo o odměny za bezprecedentní a mimořádný rok, od vedení nikdy přímé spojení s tragickou událostí na FF UK nikdy nezaznělo,“ říká rektorka UK Milena Králíčková.
Proč ANO odmítlo jednat s vládní koalicí o bezpečnosti a výdajích na obranu? Měli bychom na ni dávat tři procenta HDP? A jak má armáda přilákat nové vojáky? Tomáš Pancíř se ptal Karla Havlíčka (ANO).
„Rusko by z rozšíření NATO mít strach nemělo a myslím, že ani nemá. Jde jen o hybridní propagandu, kterou proti nám vede a zásobuje nás báchorkami o údajných porušených slibech,“ říká Milan Mikulecký.
„Mít v politice protivníky na jednu stranu vždy funguje. Pro Írán je Washington historickým nepřítelem, na něhož se dá řada věcí svést, například že země ekonomicky neprosperuje," podotýká Jan Hornát.
Doma mu obliba konstantně klesá a politické poměry již delší dobu charakterizuje pat, na evropské scéně chce ale francouzský prezident Emmanuel Macron ukazovat jinou tvář a staví se do pozice lídra.
„Je tu strach z nestability. Bojíme se o sebe, příbuzné, přátele, budoucnost i domov. Máme těžkou demografickou situaci, kdy lidé pohřbívají syny, manžele, přátele,“ říká Maria žijící nedaleko Kyjeva.
„Protitankové střely nestačily. Bunkr sloužící jako nemocnice byl tak zničený, že zdravotníci už neměli jak pomoci zraněným s vnitřním krvácením,“ popisuje poslední dny v Azovstalu Stanislav Dutov.
Tváří v tvář ruským okupantům na frontě, u jednacích stolů se spojenci nebo jen při cestě do obchodu. Válka doléhá na všechny Ukrajince, ať už v běžném životě, v armádě nebo u politických vyjednávání.
„Přišli jsme o spoustu lidí, již byli za svou vlast a rodiny připraveni položit život, na což nemáme právo zapomínat a už vůbec ne o konfliktu jednat jako o nějakém obchodu,“ říká Vladyslav Urubkov.
„Poslední tři měsíce, od zvolení Donalda Trumpa, u Zelenského vidíme postupné snižování cílů. Nyní říká, že ano, musíme bojovat, ale už vynechává myšlenku osvobození celé Ukrajiny,“ říká Ivan Gomza.
„Výdaje na obranu byly relativně nízké, což vycházelo z předpokladu, že členství v NATO a EU stačí. Dnes si Polsko uvědomuje potřebu dohnat ztracený čas a budovat efektivní obranu,“ říká expert.
„V Kazachstánu každého dezertéra přinejmenším jednou zatkli a stíhali, a to jednoduše proto, že úřady jsou v úzkém kontaktu s těmi ruskými. Někoho vypátrat je tam velmi snadné,“ říká Ivan Čuviljaev.
„Kreml chce, aby lidé změnili způsob přemýšlení o své zemi a svých preferencích tak, aby v těchto i budoucích volbách volili stejně. Musk má zase rád hru a riskování,“ popisuje Irina Busyginová.
„Příměří je poměrně silné a obě strany mají zájem jeho rámec dodržet. I proto se ve sporných chvílích snaží hledat kompromisy,“ říká česká velvyslankyně v Tel Avivu Veronika Kuchyňová Šmigolová.
„Do ulic vyšlou lidi se samopaly, snaží se utajit jména členů volebních komisí či zastrašují státní zaměstnance, aby volili v předtermínu. Těžko tomu lze říkat volby," zdůrazňuje Kriscyna Šyjanoková.
„Otec říkal, že se drží. Je pro nás téměř po 4,5 letech vězení důležité slyšet, že je, i psychicky, relativně v pořádku, ale bylo vidět, jak moc je bledá a ubyla na váze,“ říká Tacjana Chomičová.
Nemálo pozorovatelů podotýká, že za Lukašenkovými represemi a utužováním moci stojí strach ze ztráty postavení, a to hlavně kvůli traumatu z opakování protestů. I proto volbám přikládá takovou váhu.
„Poprvé v historii Lukašenko nedovolil ani falešným opozičním kandidátům figurovat na hlasovacích lístcích. Poprvé lze tedy už rovnou dopředu volby označit za zfalšované,“ upozorňuje Franak Viačorka.
