Varšava by co do obrany mohla v komunikaci mezi Unií a Washingtonem hrát roli. Trumpovi by se její přístup k vysokým výdajům mohl zamlouvat, PiS zase zakládá na dobrých vzájemných vztazích.
Vítězství Karola Nawrockého v pozadí s PiS pro vládu pravděpodobně znamená další série prezidentského práva veta i oslabení pozice, důsledky by ale mělo mít hlavně v domácí než v zahraniční politice.
„Trzaskowski a Tusk podle mě udělali tu chybu, že vynaložili tolik úsilí na to získat voliče krajní pravice, což se nestalo, a riskovali tím, že ztratí levicové voliče,“ říká Jakub Jaraczewski.
Podle prvotního průzkumu agentury Ipsos těsně vedl Trzaskowski, další zpřesněný odhad ale jde ve prospěch Nawrockého. Konečný výsledek se kvůli předpokladu těsného rozdílu čeká nejdřív v pondělí ráno.
„Většina lidí, která nás žádá o pomoc, se už ani neptá na mezinárodní ochranu, protože ví, že na ni nedosáhne. V podstatě jsme se vrátili do prvních měsíců krize," popisuje Aleksandra Chrzanowská.
„Kdyby Ukrajina mohla Rusko ke konci konfliktu sama donutit, už by to dávno udělala. Proto je nezbytné mít po boku účinné zprostředkovatele,“ vysvětluje význam mediátorů expertka Elina Beketovová.
„Putin do této války jako ruský vůdce investoval svůj vlastní odkaz. Jediný dokument, kde by byl dobrovolně schopen se podepsat, by byla kapitulace Ukrajiny,“ zdůrazňuje politolog Anton Šechovcov.
„Očekávám, že Trzaskowski půjde v hledání dalších voličů spíš ke středu a levici a nenakloní se víc doprava, protože by to pro něj nebyl dobrý tah. Dál než Nawrocki navíc jít nemůže,“ říká Monika Sus.
Ve druhém kole voleb se Trzaskowski 1. června utká s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným opoziční národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. Nawrocki dostal 29,54 procenta hlasů.
Po sečtení více než devadesáti procent odevzdaných hlasů měl Nicušor Dan podporu přibližně 54 procent. Jeho rival, krajně pravicový George Simion, obdržel kolem 46 procent.
O ruských hybridních útocích či dezinformacích Varšava i vzhledem k podpoře Kyjeva mluví již delší dobu. Podle ministra pro digitalizaci Krzystofa Gawkowského je však nynější situace bezprecedentní.
„Putinovy výroky mohou samozřejmě souviset s vyjednáváním o příměří na Ukrajině. A pokud takové signály vysílá, jdou především za Spojenými státy,“ říká bezpečnostní analytička Martina Heranová.
„Způsob rozdělení území vypadá jako pravděpodobný výsledek. Nemá se to ale brát jako hotová věc, nýbrž součást procesu k míru, a diplomatické řešení by pak zóny vrátilo Ukrajině," říká Tony Lawrence.
Blížící se volby se mohou opět nést v duchu odvěkého soupeření konzervativní pravice a liberálního středu. Trzaskowski a Nawrocki totiž, byť se pořadí může přirozeně měnit, dlouhodobě vedou průzkumy.
Pozadí Macronova návrhu může určovat vícero cílů. Po brexitu se Francie stala jedinou unijní jadernou velmocí a důležitá role v evropské obraně by mu mohla nahrávat k jeho snaze být evropským lídrem.
Tlak na Kyjev i Moskvu může do jisté míry pramenit i z Trumpovy frustrace, že konflikt nevyřešil ani do 24 hodin, jak sliboval během předvolební kampaně, ani do Velikonoc, kam „deadline“ posunul.
Rozesílaná zpráva ženy označuje za hajlující Ukrajinky „provokující kozami“. Šlo však o protest členek hnutí Femen s cílem upozornit na autoritářství několika světových lídrů a vzestup ultrapravice.
Donald Trump sliboval válku na Ukrajině ukončit během jednoho dne. Jenže frontová linie se stále drží a podoba příměří zůstává i přes několik vyjednávacích seancí nezodpovězená.
