„Členství se zdá stále v nedohlednu, a to i v souvislosti s tím, že sama Unie se celkem často nachází v různých krizích a není úplně připravená se o větší počet států rozšířit,“ říká František Šístek.
Taktika Marka Rutteho i Emmanuela Macrona spočívá v tom, co Trump rád slyší – lichotky či slova uznání. Alexandera Stubba s ním zase pojí záliba v golfu a Meloniovou pak vůbec obecná politická vize.
„Rusko věří, že se Ukrajině v jednu chvíli problémy nakupí natolik, že fronta někde praskne, podaří se mu výraznější průlom, na nějakém dílčím úseku třeba dojde ke kolapsu linie,“ říká Michal Smetana.
Základem garancí má v první fázi být posílení ukrajinské armády, v úterý takzvaná koalice ochotných v rámci potenciální mírové dohody jednala i o nasazení evropských vojsk.
„Putin je až příliš zkušený, aby věděl, že reálně může maxima dosáhnout na bojišti. Vyjednávání by jej nutilo ke kompromisu. Trumpa má pak výborně naprofilovaného,“ popisuje Karel Svoboda.
Daný tandem se v posledních letech nachází v jakési „zadrhnuté“ fázi. S letošními změnami v německé vládě se ale nabízelo, že by už cesta k jeho opětovnému rozběhnutí nemusela vězet tak daleko.
Brit vzhledem k opakovanému odmítnutí výzvy k opuštění místa narušil bezpečnou zónu obklopující interrupční kliniku, v důsledku čehož mu soud uložil pokutu a dvouletý podmíněný trest.
„V krátkodobém horizontu je prioritou se popasovat a minimalizovat ruské hrozby, ať už vojenské, či ekonomické. Velkým problémem je pak samozřejmě kybernetická bezpečnost,“ popisuje Cristian Cantir.
„Cílem Ruska je Ukrajinu zničit, nejde mu o okupaci vybraných území a případně její legitimizaci – to jsou jen různé kroky k vyššímu cíli, jímž je zničení státu,“ poukazuje politolog Anton Šechovcov.
Nawrocki má během mandátu mít jasné cíle – i nadále blokovat vládní snahy o legislativní změny, přilákat PiS nové konzervativní voliče či zajistit jí silnou pozici v příštích parlamentních volbách.
Důraz na znalosti o dronech má jít i nad rámec soutěží, a to přímo do školních lavic. Kurzy na téma „Základy bezpečnosti a obrany vlasti“ se mají stále častěji zaměřovat právě na bezpilotní letouny.
Podle expertů Macron k uznání Státu Palestina přistoupil i kvůli zvýšení tlaku na ukončení války a zlepšení humanitární situace Gaze. Krok Paříže může navíc následovat i Londýn.
„Přijdete-li s tak masivními otřesy do reality, kde mají dané orgány vysokou důvěru veřejnosti a stojí mimo soustavu moci a kontrolu nejvyšší politiky, pouštíte se na tenký led,“ říká Pavel Havlíček.
„Kreml ví, že jsou Poláci protiruští. Proto si uvědomuje, že nemůže být vidět na povrchu, ale sto metrů pod ním. Kromě sabotáží je tak pro běžné lidi jeho vliv neviditelný,“ říká Grzegorz Rzeckowski.
Polskou společnost i politiku spojují silně protiruské postoje, Kremlu se má však dařit pronikat i skrze ně. Na jeho vliv se zaměřili dva polští novináři, Grzegorz Rzeczkowski a Tomasz Piątek.
„I když je dotyčná stavba třeba z historického hlediska velmi vzácná, je velmi ohrožená, protože jakmile v ní chybí život, je to umělé udržování něčeho, co nežije,“ myslí si biskup Stanislav Přibyl.
„Věřím, že další kolo jednání určitě přijde, ale ani tam neočekávám přelom. Pokud ale vždy povedou k tomu, že se nešťastlivci z ruského zajetí dostanou na svobodu, smysl mají,“ říká Milan Mikulecký.
„Dokud Ukrajina válčí, je potřeba držet vizi, že její boj bude zdárný, včetně toho, co bude následovat. I to je podle mě hlavní důvod, proč si státníci z historie daný pojem vypůjčují,“ míní Jan Šír.
Režim nedávno propustil na svobodu čtrnáct lidí včetně jednoho z nejznámějších opozičníků Sjarheje Cichanouského. Ve vězení však stále drží přes tisíc politických vězňů, provádí i další vlny zatýkání.
