„Způsob rozdělení území vypadá jako pravděpodobný výsledek. Nemá se to ale brát jako hotová věc, nýbrž součást procesu k míru, a diplomatické řešení by pak zóny vrátilo Ukrajině," říká Tony Lawrence.
Blížící se volby se mohou opět nést v duchu odvěkého soupeření konzervativní pravice a liberálního středu. Trzaskowski a Nawrocki totiž, byť se pořadí může přirozeně měnit, dlouhodobě vedou průzkumy.
Pozadí Macronova návrhu může určovat vícero cílů. Po brexitu se Francie stala jedinou unijní jadernou velmocí a důležitá role v evropské obraně by mu mohla nahrávat k jeho snaze být evropským lídrem.
Tlak na Kyjev i Moskvu může do jisté míry pramenit i z Trumpovy frustrace, že konflikt nevyřešil ani do 24 hodin, jak sliboval během předvolební kampaně, ani do Velikonoc, kam „deadline“ posunul.
Rozesílaná zpráva ženy označuje za hajlující Ukrajinky „provokující kozami“. Šlo však o protest členek hnutí Femen s cílem upozornit na autoritářství několika světových lídrů a vzestup ultrapravice.
Donald Trump sliboval válku na Ukrajině ukončit během jednoho dne. Jenže frontová linie se stále drží a podoba příměří zůstává i přes několik vyjednávacích seancí nezodpovězená.
„Rusko ví, že pokud se Evropa bude schopna dát dohromady, bude silnější než Rusko. To nemá ekonomickou sílu, a armádu, byť ne malou, válka na Ukrajině zdevastovala," říká politolog Karel Svoboda.
Primátor Bohuslav Svoboda mluvil také o pražském okruhu: „V okamžiku, kdy kus okruhu doděláme, bude problém Prahy v podstatě vyřešen. Mnichov, Londýn, všichni mají okruhy, jimiž to objedou."
„Mafián, jenž si ve vězení udržel vůdčí roli, si ji zachová i venku a s větší prestiží. To, že si vězením prošel a dokázal se vrátit, u nich představuje uznání a moc,“ říká Salvatore Borsellino.
Jarosław Kaczyński stojí za verzí o ruském atentátu a v rámci politické rivality z události obvinil i tehdejší Tuskovu vládu. Podle oficiální zprávy šlo o nehodu, vyšetřování však stále probíhá.
„Před očima mám obraz toho, jak po výbuchu běžíme, a vidím, jak pohřbívají jednu ženu. Mariupol je teď městem duchů se spoustou mrtvých duší, jež tam chodí a neví, proč zemřely,“ říká Vira Lebedynska.
„Obává-li se momentálně Rusko konfliktu, je to určitě ten s NATO. Pokud by se do něj v rámci Aliance zapojily i Spojené státy, Rusko by jednoznačně bylo slabším protivníkem,“ nastiňuje Jan Ludvík.
Jakými způsoby dávat neutralitu najevo, co vůbec v případě Švýcarska obnáší a není-li už její pojetí překonané až zastaralé, je od začátku ruské invaze na Ukrajinu stále častějším předmětem debat.
„Putinova strategie spočívá v rusifikaci celé generace. Pro mě jde o genocidu, především tu kulturní, neboť mu jde o změnu identity unesených dětí,“ popisuje Mykola Kuleba.
„Polsko je ohroženo Ruskem a jeho jaderným vydíráním. Opravdu tedy potřebujeme záruky a ano, jaderné zbraně, nejlépe americké, by představovaly něco ‚hmatatelného‘,“ nastiňuje Artur Gruszczak.
„Pokud nad sebou dron třeba jen uslyšíte a neútočí na vás, pravděpodobně to ale znamená, že vás někdo zpozoroval a zaměří na vás palbu odněkud odjinud," přibližuje Jakub Drmola.
„Ve vyjádření bylo řečeno, že šlo o odměny za bezprecedentní a mimořádný rok, od vedení nikdy přímé spojení s tragickou událostí na FF UK nikdy nezaznělo,“ říká rektorka UK Milena Králíčková.
Proč ANO odmítlo jednat s vládní koalicí o bezpečnosti a výdajích na obranu? Měli bychom na ni dávat tři procenta HDP? A jak má armáda přilákat nové vojáky? Tomáš Pancíř se ptal Karla Havlíčka (ANO).
„Rusko by z rozšíření NATO mít strach nemělo a myslím, že ani nemá. Jde jen o hybridní propagandu, kterou proti nám vede a zásobuje nás báchorkami o údajných porušených slibech,“ říká Milan Mikulecký.