Zemřel Karel Oujezdský, autor mnoha významných rozhovorů a reportáží ze světa výtvarného umění
Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 79 let Karel Oujezdský. Informovala o tom jeho rodina. Od roku 1991 působil jako redaktor Českého rozhlasu Vltava, nejprve v redakci Kulturní revue a následně v redakci kulturní publicistiky. Kromě mnoha reportáží z vernisáží nebo výstav byl také autorem rozhovorů s osobnostmi z výtvarného světa, například Jitkou Válovou, Dagmar Hochovou nebo Nan Goldin.
Karel Oujezdský se narodil 19. září 1946 v Přerově. V letech 1965 až 1971 vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze. Už v té době se seznámil s celou řadou umělců – malířů, sochařů i básníků, zejména z okruhu Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu.
Karel Oujezdský přibližuje jak se pozná dobrý rozhovor s umělcem. Ptala se Alena Rokosová
V letech normalizace vystřídal Oujezdský řadu zaměstnání mimo novinářský obor v institucích jako Prago Union, Čedok, v automotoklubu atd. Až po roce 1989 se mohl začít svobodně věnovat publikační a rozhlasové práci se zaměřením na výtvarné umění.
V roce 1991 našel uplatnění na kulturní stanici Českého rozhlasu Vltava, nejprve v redakci Kulturní revue, poté v redakci kulturní publicistiky. A 35 let pak zůstal rozhlasové práci věrný. Přispíval zejména do pořadu Mozaika, a to rozhovory s výtvarnými umělci a reportážemi z vernisáží.
Komponované pořady a pásma pak vytvářel hlavně pro sobotní Víkendovou přílohu stanice Vltava. Z nich jmenujme třeba pořady s malíři Jitkou Válovou, Oldřichem Smutným, Františkem Kynclem, Theodorem Pištěkem, Jiřím Načeradským či Milanem Kuncem, se sochaři Věrou Janouškovou, Janem Koblasou či Karlem Neprašem nebo sklářským výtvarníkem Stanislavem Libenským.
Nebo také s významnými fotografy Ladislavem Sitenským, Josefem Koudelkou, Dagmar Hochovou, Jindřichem Štreitem, ze zahraničních pak třeba se světově proslulými fotografkami Nan Goldin nebo Annie Leibovitz.
Bez jeho podílu a účasti si lze těžko představit všechny významné události ve výtvarném umění. V centru jeho zájmu byly projekty prestižních státních institucí jako je Národní galerie, Uměleckoprůmyslové muzeum, Národní muzeum.
V roce 2016 Karel Oujezdský v živém přenosu při oslavách 20 let Mozaiky převzal symbolické ocenění – čestný díl pořadu Mozaika. Tehdy ho zpovídal moderátor Martin Luhan
Se stejným zaujetím sledoval ale i činnost soukromých galerií, alternativních center, soustavně se zajímal také o umělecké školy a začínající talenty. V redakci na něj budeme vzpomínat jako na výsostného profesionála, který může být ostatním vzorem, a také pro jeho přátelskou povahu a charakterovou pevnost.
V roce 2008 byla Oujezdskému udělena Masarykovou akademií umění Cena Rudolfa II. za soustavnou propagaci současného výtvarného umění v Českém rozhlase s odbornými a vzdělávacími aspekty.
Česká akademie vizuálního umění ho pak v květnu 2025 ocenila za celoživotní dílo v oblasti publicistiky výtvarného a vizuálního umění uvedením do Síně slávy.
Když jsem přišel, byli jsme v Mozaice pouze tři. Karel Oujezdský vzpomíná na počátky pořadu
Černý klobouk a mikrofon s logem Českého rozhlasu v ruce – to bylo hlavní poznávací znamení Karla Oujezdského na vernisážích a tiskových konferencích. Jak vzpomínal na své rozhlasové začátky a co pro něj bylo nejtěžší? A který rozhovor se mu nepodařilo nikdy natočit? Na to vzpomínal před časem v obsáhlejším rozhovoru, kdy si vyměnil pozici před mikrofonem s kolegyní Alenou Rokosovou.
