Na knižním veletrhu ve Frankfurtu se debatuje i o přežití klasických knih
Čeká knižní svět podobná revoluce, jakou byl vynález knihtisku? Jakým směrem se bude dál ubírat? Budeme mít za pár let vůbec ještě v domácnostech knihovny? O tom se v těchto dnech bouřlivě debatuje na největším knižním veletrhu světa ve Frankfurtu nad Mohanem.
„Žijeme v časech digitálních dimenzí,“ říká ředitel frankfurtského veletrhu Jürgen Boos. A spisovatelé a vydavatelé se snaží najít cestu, jak se v novém světě uplatnit. „Především v oboru dětské literatury si většina vydavatelů řekla, že v budoucnu s tištěnou knihou nestačí. Experimentují s různými interaktivními hrami.“
Letošní frankfurtský veletrh proto tak trochu připomíná veletrh spotřební elektroniky. Mezi 7,5 tisíce vystavovatelů nechybí žádný významný výrobce čteček, tabletů, počítačových her. Hrozí snad tradičním knihám zánik?
Jaké debaty zaměstnávají knihkupce na frankfurtském veletrhu, zjišťovala zpravodajka Klára Stejskalová
„Myslím, že elektronické knihy budou čím dál víc na vzestupu, ale nedomnívám se, že by to byl na úkor konvenčních knih," je přesvědčený vedoucí knihovny na berlínském Pankowě. „Myslím, že klasická kniha má budoucnost, protože to je mnohem příjemnější si v ní listovat, člověk si to užije a není to tak unavující jako čtení na čtečce."
„Vzhledem k tomu, kolik knih čtu, je pro mne e-kniha mnohem praktičtější. Nemám doma tolik místa v regálech," říká dívka. Čtenáři si v Německu nemohou stěžovat, že by dnes nějakou aktuální knihu v elektronické podobě nesehnali.
Čtečky versus klasika
Zájem je ale zatím malý, jen necelá dvě procenta Němců si čtou knihy na čtečkách. Podle ředitele frankfurtského veletrhu se to může změnit už po letošních Vánocích, především u dětské literatury.
„Zabýváme se tím, co s obsahem a hracími aplikacemi, co se stane, když dětská literatura opustí papír, jak zacházet s interaktivitou. Nový Zéland, který je letos hostitelskou zemí, je o krok napřed. Využívají maorské tradice. Maoři neměli písmo, ale měli příběhy a ty si předávali prostřednictvím obrázků, tetování, řezeb," vysvětluje.
Mluvčí frankfurtského veletrhu Katja Böhne považuje za pionýra nového myšlení Novozélanďana Richarda Taylora, který stojí za Pánem prstenů. „Z knihy se stal film, následovala počítačová hra, chopilo se toho lego. To je takový obrat o 360 stupňů."
Toho, že by se ale vytratil obsah, se ředitel frankfurtského veletrhu Boos neobává. „Dětská literatura má například velmi morální poselství. Samozřejmě tu jsou jen zábavné knihy. Ale velké procento dětských knih odráží současné sociální dění. Naopak pozorujeme velký důraz na vzdělání," dodává Boos.
