Baerbocková s Barrotem mají za sebou první pokus, zda se dá s nastupující vládou Sýrie a Ahmadem Šarou vyjednávat. Jedním z témat německé ministryně zahraničí přitom bylo dodržování lidských práv. Baerbocková tomu přizpůsobila i své oblečení – v Damašku chodila bez zakrytých vlasů, v kalhotách, a dokonce ve světlých barvách spojených s hnutím sufražetek.

Pozornost veřejnosti ale připoutalo uvítání obou ministrů islamistou a nejmocnějším mužem v Sýrii, který v poslední době začal nosit oblek místo vojenské uniformy.

S Baerbockovou se Šara pozdravil jen letmým mávnutím. Ministryně při tom sepjala ruce a přikývla. S Barrotem si pak faktický vládce Sýrie potřásl rukou. Barrot gesto opětoval, i když váhavě.

Německá ministryně později řekla, že podání ruky ani neočekávala, protože Šara coby silně věřící muslim ho neudělal kvůli tradicím své víry. Navíc už na letišti si zástupci hlavního syrského povstaleckého uskupení Haját Tahrír aš-Šám, které Šara vede a které vzešlo ze syrské pobočky teroristické sítě Al-Káida, nepotřásli s Baerbockovou rukou. A zároveň uvedla, že během návštěvy zdůraznila význam ženských práv.

Podání ruky mezi cizím mužem a cizí ženou je mezi věřícími v islámském světě neobvyklé, píše server časopisu Die Zeit. Podle německého politologa Volkera Perthese se ale ruka ženám nepodává jen v opravdu nejkonzervativnějších muslimských režimech, jako je Írán nebo Saúdská Arábie. Perthes také doufá, že tohle Šarovo gesto bude vykládáno jako urážka i mezi Syřany, kteří jsou převážně velice umírnění, co se týče náboženství.

Naopak Robert Habeck, německý vicekancléř a spolustraník Baerbockové, vzkázal, že kdyby měli němečtí ministři mluvit jenom s vládci, se kterými mají naprostou kulturní shodu, pak by prakticky neměli s kým jednat.

Nepodání ruky Baerbockové naopak ostře kritizovala třeba belgická europoslankyně Assita Kanková. „Jako žena a europoslankyně to považuji za nepřijatelné. Ženy pro ně nic neznamenají,“ napsala na sociální síti X. „V jejich očích jsou ženy jen spodina. Vypovídá to hodně o politice, kterou budou prosazovat. Je mi odporná představa EU, která by se tomuhle přizpůsobila,“ dodala.

Noví vládci Sýrie mají na spolupráci se Západem zájem i kvůli humanitární pomoci a financování poválečné obnovy země. Německo a Francie zase chtějí řešit migraci a terorismus. Velká část syrských uprchlíků žije v Německu. A po pádu Bašára Asada by se část z nich mohla odhodlat, že se vrátí domů.

Václav Jabůrek, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít